V mém článku se snažím popsat nynější situaci obyvatel České republiky ve vztahu ke zdravému životnímu stylu. A právě touto skutečností bych chtěla přesvědčit alespoň část z nich, žijících v Olomouci, abychom to změnili. Vždyť, když se kolem sebe podíváme, vidíme všude samé hamburgery, „fast-food“ restaurace a cukrárny, a to je přesně ten největší problém dnešní uspěchané společnosti. Přitom stačí troška snahy a můžeme si zjistit, jakou má které jídlo energetickou hodnotu a začít brát své tělo vážně. Netvrdím, že se podle této tabulky musíme řídit každičký den, ale bylo by určitě dobré pročíst si ji a nebrat to na lehkou váhu, protože je mnoho vážných nemocí, které jsou způsobeny právě nezdravým životním stylem.
Je zřejmé, že pouhá změna jídelníčku není vše, velmi důležitá je také pohybová aktivita. Opět nechci, aby to vyznělo tak, že jsem zastáncem každodenního 3-kilometrového běhu nebo 3-hodinového pobytu v posilovně. Záleží také samozřejmě na věku, ale myslím, že zejména starší populaci by prospěla krátká procházka a lepší stravovací návyky.
Co znamená vlastní pojem „životní styl“?
Životní styl je ryze český název. Vznikl v České republice kolem 30. let 20. století. Po příjezdu amerických vědců na Univerzitu Palackého v Olomouci byl tento termín slyšen z úst všeznalých vědců stále častěji. Američané, známí tím, že když chtějí na něco přijít, tak nepoleví, než nedojdou k nějakému pokroku, se tímto českým pojmem začali zabývat. Udělali ale chybu, když přejmenovali životní styl na životní způsob, což jsou dva různé pojmy (Klein, 1969).
Na rozdíl od životního způsobu se životní styl týká jednotlivce. Je od životního způsobu odvozen, je individualizován. Více či méně se životní styl blíží životnímu způsobu skupiny, jíž je jednotlivec součástí (Dohnal, Hodaň, 2005).
Životní styl je v rámci tělesné kultury chápán jako
- uspořádání činností, jimiž se dané individuum, skupina či společnost udržuje nebo obnovuje.
- Vnitřně propojená struktura potřeb spjatých s hodnotami, ve které se materiální propojuje s duchovním a usměrňuje obsah a formy veškerého života. Základní determinantou je přijatý hodnotový systém a dosažená úroveň společnosti.
Životní styl označuje jistou „kvalitu“ životního způsobu. Na životní styl každého z nás působí jak vnitřní, tak i vnější vlivy. Je to například prostředí, kde žijeme; lidé, se kterými žijeme nebo se potkáváme – takže celková společnost, která nás obklopuje; dále potom naše zájmy; náš osobní hodnotový žebříček; rodina a způsob, jakým jsme byli vychováni. Určitou roli hraje také naše vzdělání; doba, ve které žijeme; naše pohlaví a věk; nemalým činitelem je také naše zdraví a v neposlední řadě také náš vlastní pohybový režim.
Nynější situace v České republice
V dnešní době u nás převládá laický způsob redukce nadváhy. Zbavit se lehce a bez práce nadbytečných kilogramů je přáním mnoha lidí a obézní investují mnoho peněz do nesmyslných nabídek na bezpracné zhubnutí. Důsledkem je na jedné straně jojosyndrom, kdy po přísných dietách váha paradoxně stoupá, na druhé straně zvyšující se výskyt poruch příjmu potravy, zejména po způsobech redukce nadváhy doporučujících radikální omezení energetického příjmu až hladovky.
Léčbu obezity bez lékařského dohledu lze v současné době rozdělit zhruba do následujících proudů: léčba pomocí diet, léčba pomocí přístrojů, léčba pomocí zázraků či zázračných metod nepodložených teoretickou základnou, pomocí bestsellerů a léčba hladovkou, což také není nejrozumnější při pohledu na přiloženou fotografii, víme jak bychom mohli tímto způsobem dopadnout.
Česká republika se v počtu obézních propracovala na přední místo v celé Evropě. Tento problém skutečně narůstá. 21 % mužů a 31 % žen je obézních. Když sečteme nadváhu a obezitu, vyjde nám u žen alarmující číslo 68 % a u mužů dokonce 72 %. Výskyt obezity a nadváhy je u nás vyšší než v evropském průměru. Oproti zbytku Evropy je u českých mužů zejména vyšší výskyt obezity , u žen je nižší výskyt nadváhy a výrazně vyšší výskyt obezity. V dávných dobách, kdy ještě bylo běžné pravidelné střídání období dostatku potravy s týdny a měsíci strádání a kdy hlad a podvýživa byly častou příčinou úmrtí, staly se symbolem hojnosti, zdraví a plodnosti ušlechtilé tvary Věstonické Venuše. Od těch časů se ale mnohé změnilo. Téměř na každém kroku nás lákají nejrůznější potraviny a pochutiny. Často se stává, že jíme, aniž bychom vůbec měli pocit hladu. Naše tělo si ale stále udrželo zvyk veškerý přebytek ukládat na horší časy a tak jej hromadí ve formě zásobního tuku. Navíc dnešní moderní doba málokoho nutí k fyzické aktivitě a pohybu vůbec.
autor: Bc. Tomková Marieta
Nejnovější komentáře