Nejprve se pokusíme vyvrátit největší omyl o vzniku inline bruslení na světě, protože i když není možné jednoznačně určit specifické datum pro vznik myšlenky in-line bruslení, je tomu již asi 200 let.
Jistý John Joseph Merlin, belgický výrobce hudebních nástrojů z Huy, postavil v roce 1760, předchůdce dnešních bruslí. Tyto brusle jsou vlastně brusle, na které měl připojeny dvě kovová kolečka. Na maškarním plese na královském dvoře v Londýně, se projel s těmito bruslemi po podlaze slavnostně vyzdobených salónů a hrál k tomu na housle. Nicméně, jeho rychlou jízdu náhle zastavilo zrcadlo, protože zapomněl nainstalovat brzdy, a proto nemohl včas zabrzdit.
V roce 1789 pan van Lede také z Belgie vyvíjí „brusle“ pro všechny teploty. Tato brusle se skládala z boty a železného plátu, na kterém byla připevněna dvě dřevěná kolečka a jistý druh zadní brzdy.
Francouz Jean Garcin roku 1813 zkonstruoval jinou „brusli”, na kterou získal patent v roce 1815. Tuto brusli nazval Cingar. Garcin otevřel školu,( „Cingarská-škola“ ). Výrobu „modelu Cingar“ více a více vylepšoval. Tak se z jednoduché desky s kolečky a pár popruhy stala tři kolečka z mědi, kožený držák nohy až ke kolenu s koženými přezkami a brzdou na patě.
Nyní byl trh válcován Francouzem Pettibledem z Paříže. Roku 1819 přinesl na trh další „brusli“. Kolečka byla ukotvena na podvozku a popruhy mohly být připnuty k botě.
Dne 22. dubna 1823 si anglický zelinář John Tyer z Picadilly také nechal patentovat kolečkové brusle, které on nazýval „volitos”. Tyto brusle měly pět koleček za sebou, přičemž prostřední bylo největší, aby se s bruslemi dalo lépe manévrovat .
Pro svou operu „Prorok“ v Divadle národů v Paříži skladatel Giacomo Meyerbeer vzal v roce 1849, některé tanečníky a dal jim kolečkové brusle. 3. jednání mělo představovat akt bruslení na ledě. Meyerbeer dal za úkol slavnému řezníkovi Legrandovi sestrojit rychle nový model brusle, aby baletní mistr Mabille a tanečníci mohli začít co nejdříve zkoušet. Legrand vytvořil pánské boty se dvěma řadami koleček za sebou a boty pro ženy s dvěma paralelními kolečky v řadě, aby se zvýšila stabilita pro dámy.
Dne 16. 04. 1849 byla uvedena opera poprvé se scénou “bruslení na ledě”, které mnoho diváků uvedlo v úžas”. V následujících letech jste mohli v Paříži koupit takzvané „prorokovy-brusle“ a bruslení na inline bruslích se začalo těšit stále zvyšující se oblibě..
Vítězství ale jednostopá kolečková brusle slavit nemohla. Byla totiž vytlačena modelem kolečkové brusle se dvěma koly na nápravu.
Teprve až o 160 let později se objevily první moderní in-line brusle. V SSSR bylo v roce 1960 užívány rychlobruslaři inline brusle se čtyřmi kolečky. Ale také v Německu byly inline brusle již před začátkem současného boomu inline bruslení.
Skutečný vlastní vývoj opravdové a dnes běžně používané in-line brusle nicméně začal až v polovině 80. let minulého stoleté. Společnost „Roller Blade“ vyrobila první in-line botu na bruslení, která je i dnes stále aktuální. Skořepina boty z plastu, čtyři malá, plastová kolečka s kuličkovými ložisky a brzdou na patě.
Od té doby byl razantní vývoj in-line bruslí nevyhnutelný. Děti, mládež, ale i dospělí a celé rodiny uznávají výhody tohoto sportu. Žádná trasa, asfaltová cesta, či betonová plocha si nemůže být jistá před útoky bruslařů. Lze jen doufat, že tento „boom“ přetrvá.
Autor: Dan Holuša
Zdroj: http://www.muenster.org/mauritz/projekte_in/Sport_98/Inline/Index.html#anchor70697
Nejnovější komentáře