Myšlenka dobrovolného pádu, při kterém vás chrání před smrtí pouze lano, není nová. Historie Bungee jumpingu má kořeny ve staré legendě jednoho domorodného kmene na ostrově Pentecost v souostroví Vanuatu v Melanésii v Jižním Pacifiku.
Existují různé druhy legend, ale pouze jedna je od pradávna nejznámější. Žena, která utíkala před svým zlým mužem, vyšplhá na vysoký strom, kde si uváže liánu kolem kotníku. Manžel vyleze za ní, ale než se mu podaří manželku chytit ta skočí střemhlav dolu a manžel hned za ní. Ten je na místě mrtev, žena přežila jen díky liáně přivázané ke kotníkům. Pak se legenda rozchází ve dvou verzích. Jedna tvrdí, že muži začali skoky provozovat k odvaze, kterou žena projevila, druhá verze říká, že se muži chtěli pojistit, aby je již žena nemohla oklamat.
Časem se ze zvyku vyvinul rituál, kterým si domorodci pokoušeli zajistit dobrou úrodu. Každý rok očistili svahy od všech větví a kamenů, rozmělnili hlínu, aby mírnila dopad, a vztyčili skokanskou věž. Pro západní civilizaci tento rituál poprvé zaznamenala expedice National Geographic v roce 1950, která zvyk popsala jako skoky do hloubky z výšky okolo 65 stop. V roce 1970 Kal Müller, další reportér National Geographic, jako první cizinec vyzkoušel skok, při kterém se zastaví srdce. Doslova tak Müller rituál popsal.
Müllerův skok byl první. Z hlediska současného Bungee jumpingu však velmi nepohodlný. Liána má totiž průtažnost pouze na 110%, tzn. že se ve spodní úvrati skoku protáhne o zmíněných 10%. Což je velmi náročné na páteř a veškeré kloubní jamky. V roce 1979 se nové myšlenky ujal Klub Nebezpečných Sportů z Oxfordské university ve Velké Británii. Ti zorganizovali skok ze 75 metrů vysokého mostu Clifton Suspension v anglickém Bristolu. Tento seskok však nebyl legální a tak David Kirke a Chris Baker byli pokutování částkou 10 liber. Potom tuto myšlenku vyvezli za Atlantik a v Americe skočili z Golden Gate bridge v San Francisku a z mostu Royal Gorge v Coloradu. To byly počátky Bungee jumpingu v U.S.A.
Podobné sporty
Bungee katapult, což je katapultace ze země do výšky. Při této disciplíně nepřekonáváte skoro žádnou hranici strachu, jelikož nestojíte ve výšce a neděláte vy ten první krok do neznáma. Zde jste připoutání k pevnému bodu na zemi a jste pevně v rukách instruktora, jež Vám odpočítá start do nepoznaných
Bungee running, je sport, při kterém hráč musí s pomocí stejného lana jako při bungee jumpingu dojít co nejdál.
Bunge jumping má v sobě neodolatelné kouzlo, které zasáhlo snad všechny státy na světe. Jen každý země má své speciální pravidla a způsob seskoku, které upřednostňují. Pro mě bungee jumping otevřel především nepředstavitelnou sílů, strach a překonání sama sebe! Vždycky jsem obdivovala lidi, kteří mají tolik odvahy a dají svůj život do rukou někoho jiného. Říkala jsem si, ti lidé si vůbec neváží svého života a dobrovolně s ním hazardují, ale na druhé straně jsem tajně toužila prožít ten šílený adrenalin, že člověk je volný jako pták a při letu prožívá strach, štěstí a nepopsatelný pocit. Naše akce, člověku dávají možnost otevřít v sobě veškeré hranice strachu a odvahy. Po překonání skoku se klienti vždy vrací s pocitem úplné volnosti a s úsměvem na tváří , který říká, bylo to úžasné, ale teď bych si skočil i z větší výšky. Musím uznat, že tento druh sportu v lidech vyvolává odproštění od reality. Jsem ráda, že mohu patřit do teamu Jumping, získávám spoustu nových zkušenosti a hlavě jsem se stala milovnicí adrenalinových sportů 🙂
Autor: Svatava Vondrášková
1 komentář
ŽENA – ADRENALIN – PROŽITEK
Článek o historii bungee jumpingu je velmi zajímavý, a to zvláště pro ženy. Ženská lstivost na úkor mužů je někdy nevyzpytatelná a nemá hranic. I když je žena od přírody opatrnější, ve vypjatých situacích dokáže mnohdy podstoupit mnohem větší riziko než muž i s promyšlenými důsledky svého počínání. Pokud žena dokáže něco nového dříve než muž, ten se nenechá nikdy zahanbit a snaží se ji překonat.
U odstavce o bungee katapultu by mě zajímalo, jak by měla končit poslední věta po slově „nepoznaných“.
Svěřit život do rukou druhých můžeme s různou dávkou jistoty či nejistoty. Záleží především na tom, kolik zkušeností má instruktor a jak je vyškolen. U bangee jumpingu se používá vždy systém dvojího jištění a kontroly, proto je riziko téměř nulové. Rizikové sporty, které zvyšují v těle hladinu adrenalinu, jsou postaveny na bázi strachu z něčeho nového, nepoznaného. Pokud tuto naši domnělou hranici pokoříme, chceme zažít většinou ještě něco víc, jinak by už hladina adrenalinu a zároveň endorfinu (hormonu „štěstí“) nebyla tak vysoká.
Ne každý má však potřebu zažívat nová dobrodružství a zůstává u stereotypního a konzumního života. Každému však nový silný prožitek přinese určitý rozvoj osobnosti, který vede k získání lepšího sebevědomí, sebeuvědomění a ke dnes tolik potlačované emocionální odezvě.