Historie lyžování se datuje již tisíce let zpět. To si tehdy lidé uvědomili, že když si na nohy nasadí dva kusy správně tvarovaného dřeva, budou se na sněhu pohybovat mnohem rychleji než lovná zvěř v polích a lesích. Až o mnoho staletí později začaly armády používat lyžování jako způsob přesunu mužů po sněhu. Toto však stále nebylo považováno za sport až do 19. století. Lyže tedy existovala již v roce 5.000 před naším letopočtem, jak dokazují jeskynní malby v Norsku. Části lyže byly dokonce objeveny ve Švýcarských bažinách. Největší praktické využití lyží pro vojenské účely je spojeno s bitvou, ve které švédští vojáci dobyli město Trondheim, když přijeli dříve než Norové, kteří se tehdy přesouvali pěšky. Za úplně první závody v běžeckém lyžování je považována soutěž, která se uskutečnila v roce 1843 v norském Tromso. Po ní následoval první závod ve Finsku v roce 1865. Devatenáct let po tomto závodě se konal v severním Švédsku závod dlouhý 220 km, který vyhrál Lars Tuorda z Laponska v čase 22 hodin a 22 minut. Byl to první oficiálně měřený závod v běžeckém lyžování. V roce 1893 se v norském Holmenkollenu konaly první závody v běhu a skocích na lyžích v rámci Nordických her. Ve stejném roce se však již konaly první závody v běhu na lyžích ve střední Evropě a to v rakouském Mürzzuschlagu a v Jilemnici.
Běžecké lyžování se poprvé objevilo na olympijských hrách v Chamomix v roce 1924, kdy norský běžec Torleif Haug vyhrál všechny tři závody. První závod žen se konal až v roce 1952 v Oslu, a to na 10 km. Běh na lyžích prodělal významné změny v roce 1988 v Calgary, kde se objevila tehdy nová technika bruslení. Další inovací byl hromadný start, kdy mohli diváci vidět jak si závodníci vedou v reálném čase, místo po obvyklém distančním závodě, kdy závodníci startují ve 30 sekundových intervalech což bylo představeno na olympijských hrách v Salt Lake City stejně jako sprint.
A kdo by neměl chuť na vlastní kůži zkusit si běžecké lyžování třeba v Jeseníkách. Vždyť běh na lyžích je jednou z nejlepších možností jak příjemně strávit svůj volný čas pohybem na čerstvém vzduchu v zimě. V dnešní uspěchané době je potřeba načerpat ztracených sil a příjemně se uvolnit, případně i unavit, je-li to třeba. Mnoho lidí přes zimu hůře snáší kratší dny a s tím spojený nedostatek slunečních paprsků. Proto je potřeba vyrazit na hory a jít slunci „naproti“. Pro turistické lyžování, ale i pro ty zdatnější běžce na lyžích je v Jeseníkách připraveno celkem 11 atraktivních běžeckých tras. Asi nejznámější je Jesenická magistrála, která svou délkou 58 km představuje to nejkrásnější z Jeseníků včetně nejvyšší hory Praděd. Začátek této trasy je na Ramzovském sedle ve výšce 740 m.n.m. a pokračuje přes Červenohorské sedlo, zmíněný Praděd, Jelení studánku, Skřítek a končí v Šumperku.
Ovšem v Jeseníkách se dají vybrat i trasy méně náročné. Pro rodinu s dětmi se dají doporučit trasy na Revízu, kde se dá vybrat celkem ze šesti různých nádherných okruhů, kde si vybere opravdu každý. Trasy vedou opravdu překrásnou přírodou a když se vydaří počasí, není nic lepšího než vyrazit na běžky do přírody. Ale není to jen o přírodě a jejích krásách. Neméně důležité je, že pokud vyrazíte na běžky snižujete riziko nadváhy, obezity a jiných kardiovaskulárních onemocnění a to snad již stojí alespoň za úvahu, zda vyrazit na běžky. A nejen v Jeseníkách.
Zdroje:
www.jeseniky.net
Dokument Komise evropských společenství projednaný v Bruselu dne 11. 7. 2007
Autor: Zdeněk Krejčí
4 komentáře
Přeskočit k formuláři pro komentář
Pěkný článek, sice nejsem příznivcem běžek, ale ty Jeseníky stojí za to. Tak doufám, že o svátcích si udělám čas a vyrazím. Zimním sportům zdar. Čenda
Běžky a skialpinismus
Běžecké lyžování má v dnešní době řadu výhod. Je to poměrně levný sport, například na rozdíl od sjezdového lyžování, a každý se naučí chodit na běžkách velmi brzy. Je to aktivita, která zapojuje nejvíce svalů, a proto je výdej energie vyšší, než u většiny ostatních sportovních odvětví. V horách se také pohybujeme na čerstvém a v řidším vzduchu, a proto si můžeme zvyšovat kapacitu plic a maximální spotřebu kyslíku. Běžky jsou výborným prostředkem pro udržování kondice a prožití krásných chvil v nádherném zimním prostředí a se svými nejlepšími přáteli.
Pro náročnější terény a vícedenní přechody bych doporučila zkusit také skialpinistické lyže. Zvláště lyžaři v této aktivitě mohou najít zalíbení, protože si užijí také sjezdy ve volném terénu a to bez čekání v řadách na vlecích. Skialpinistická výbava je už poněkud finančně náročnější, protože potřebujete speciální skeletové boty, vázání a nejlépe odlehčené lyže. Pro stoupání jsou důležité stoupací pásy a do náročnějšího zmrzlého terénu i stoupací železa. Nesmíme zapomenout také na lavinový vyhledavač, sondu a lopatku pro případné vyhrabání kamaráda z laviny. Je proto nutností dobře naplánovat túru a zjistit stupeň lavinového nebezpečí, aby k této situaci nemuselo pokud možno dojít. Pro zvládnutí náročnějších sjezdů už musíte být opravdu zkušení lyžaři a umět ještě „starý styl“ sjíždění s nohama u sebe a s přeskakováním do oblouků, abyste mohli zdolat všechny druhy terénu a sněhu. Vyplatí se však vše naučit, abyste mohli proniknout do tajů tohoto skvělého sportu.
Moc pěkný článek, díka za inspiraci. Tož pěkně si to napsal.
Velmi poutavý článek. Že byly lyže původně využívany armádou a až poté se z toho stal sport jsem nevěděla. Určitě si na vzpomenu, když zase budu lyžovat v Jeseníkách.