I díky nedávnému ocenění titulem Český dokument desetiletí, kterého se filmu Auto*Mat dostalo na jihlavském dokumentárním festivalu, byla v prosinci uspořádána v pořadí již jeho druhá projekce v Bukurešti. Po jarním promítání v rámci bukurešťského festivalu Jeden svět (sesterská akce svého pražského vzoru) byl tentokrát promítán právě v rámci ozvěn Jihlavy. Za oběma projekcemi stálo České centrum Bukurešť a v obou se na pozvání organizátora následné besedy zúčastnil zástupce Auto*Matu, té poslední Vítek Masare. Své postřehy a zkušenosti s Bukureští, jejím veřejným prostorem a cyklokomunitou, shrnul v tomto článku.
České centrum v Bukurešti je díky své dlouhodobé orientaci na mladou generaci Rumunů považováno za nejlepší instituci svého druhu ve městě. Jeho pravidelné dokumentární pondělky s projekcí českých, rumunských i jiných dokumentárních filmů dnes představují hlavní platformu věnovanou dokumentu v celé Bukurešti. Od podzimu tento model začal kopírovat i British Council. Rumunské Ozvěny Jednoho světa – iniciované centrem – se staly festivalem prakticky nezávislým a rozsahem rovnocenným své české mateřské verzi. Nový ředitel centra René Kubášek se rozhodl Auto*Mat znovu uvést přímo v budově centra, respektive ambasády, a sezvat na projekci zástupce místních neziskovek, pro které by film mohl být inspirací, a se kterými chce na jaro naplánovat „velký pouliční festival třeba i s cyklojízdou“.
Na projekci, jež byla zdarma, se dostavilo něco okolo 80 lidí, bylo tedy plno. V následné diskuzi bylo vidět, že skutečně dorazili zástupci bukurešťské cyklokomunity, organizátoři cyklojízd a zástupci lokálních eko-hnutí.
Probírali jsme současný vývoj a činnost A*M a zkušenost s pražskou aplikací integrované cykloinfrastruktury v porovnání s bukurešťským „dánským modelem“. Velkou radost způsobily distribuované nálepky „One less car“ v rumunštině stejně jako malá Plzeň, kterou každý divák na projekcích v Č. centru dostává jako bonus.
Nejaktivnější diskutéři pokračovali v hovoru i v blízké kavárně, kde přišla řeč zejména na detailnějším porovnání realizovaných aktivit v Bukurešti a v Praze. Představili jsme Zelenou mapu Prahy, které České centrum Bukurešť moc fandí a rádo by ji pomohlo realizovat i v tomto městě. Velkým tématem bylo vnímání stávající bukurešťské cykloinfrastruktury tamější veřejností.
Bukurešťská cykloinfrastruktura očima Pražana
Není se co divit velkému zájmu místních aktivistů o inspiraci z Prahy, Bukurešť má co zlepšovat. Jsou zde nekonečné kilometry cyklostezek o šířce cca 1m vyznačené pomocí žlutých (nalepovacích či namalovaných) pásů na chodnících podél velké části hlavních širokých bulvárů, totálně zasycených auty, ve vedlejších ulicích nic. Tyto cyklostezky řeší i průjezdy křižovatkami paralelně s přechodem pro chodce, občas se vyskytne i cyklosemafor. Infrastrukturu nicméně takřka nikdo nevyužívá (a to ani o „jarním dni“ se sluníčkem a teplotou okolo 10°C, jaký jsem tam zažil). Pokud jela nějaká kola, tak jela radši přímo po vozovce nacpané auty. Pěší měli už tak co dělat, aby se skrz přeplněné chodníky v centru protáhli. Mimo centrum pěší moc vidět nejsou, cyklisté také ne.
Není divu, že místní cyklisté vidí tento model jako naprosto nefunkční. Po chodnících, které už takto kapacitně nestačí, se cyklisté, kteří jsou v početní menšině, pohybují jako (pěšími) nechtěný živel, který je pro ně nebezpečný. Proto radši jezdí po silnici, kde jsou tisíce aut, a hrozí, že když se něco stane, tak jsou na vině, protože nejeli po paralelní cyklostezce. Snaží se totiž především vyhnout konfliktu s chodci. Auta jsou ten hlavní problém.
Ke konfliktu s chodci, kteří se už sotva směstnají na chodníky, jejichž polovina je zabraná cyklostezkou, dochází na mnoha místech ve středu města. Dále od něj přitom existující cyklostezky teoreticky mohou fungovat jako dlouhé ploché cyklodálnice pro komunikaci předměstí-centrum. Problém cyklodopravy nyní je, že ji alespoň na první pohled moc lidí nevyužívá. Infrastruktura, i přes značné principiální nedostatky v centru, tam je, nicméně kolo ještě stále není považováno za moderní dopravní prostředek.
Auto jako droga
Hlavní problém Bukurešti ale tkví v celkové “filosofii“ veřejného prostoru a jeho využití. Auto se stalo drogou. Údajně je legální parkovat na chodníku (tzn. jedna řada na kraji silnice podél chodníku, jedna řada podélně přímo na chodníku) při zanechání 1m průchodu u zdi domu (!) Ani to však nikdo nerespektuje. Jako chodec se na chodníku věčně snažíte prosmýknout úzkou mezírkou mezi zástavbou a auty.
Dále je velmi módní parkovat na rohu ulice. Křižovatka přece skýtá nejvíc prostoru… Vedle obrubníku tak přímo na rohu stojí často i dvě auta směrem do středu křižovatky. Zaparkovat přímo na přechodu není nic zvláštního. Často tak parkují i policisté. Mimochodem, jejich role v tomto systému je opravdu diskutabilní. Běžně stojí vedle aut zaparkovaných tak, že a) pět dalších aut nemůže vyjet b) nikdo nemůže projít okolo c) nikdo nemůže bezpečně projet a oni si tam stojí v klidu dál. 
Inspirace pro Prahu
I přes tento žalostný obrázek se má Praha od Budapešti čím inspirovat. Na stále nízkou popularitu cyklodopravy a absenci fungující komunikace s autoritami města zareagovala místní iniciativa MaiMultVerde rozjetím pilotního projektu cyklostojanů a půjčoven kol. Provozují pouhá tři stanoviště, nicméně mají na nich 300 kol (!) Systém je prý plně vytížený, sám se uživí a dost lidí už naučil jezdit na kole po městě či pořídit si kolo vlastní. Klíčem k úspěchu je promyšlené umístění těchto výpůjčních bodů relativně daleko od sebe, průměrně 5 km. Kola tak alternují přesun autem nebo přesycenou veřejnou dopravou na dvou konkrétních frekventovaných dostředných trasách. Zároveň lze použít kola i jako rekreačního prostředku v centrálním parku. Hlavní je však fakt, že lidé mají v centru kola, která jim umožňují vyzkoušet, že cyklodoprava ve městě nabízí četné výhody. Projektu (stejně jako instalaci bizarních cyklostojanů jinde po městě) zajišťuje finanční podporu Unicredit Bank. Jelikož nebylo dost peněz na plnou automatizaci systému, vše funguje prostřednictvím internetových rezervací na kolo a konkrétní čas/den přes web www.cicloteque.ro. Výpůjčka je možná na 1 hodinu, 1 či 2 dny. Existují i snížené tarify.
Inspirace pro Bukurešť
Celá akce a mezikomunitní setkání má značný potenciál mít i nějaké konkrétní dopady do budoucna. Jelikož nešlo jen o samotné promítnutí filmu, ale hlavně o to, předat impuls místním fungujícím iniciativám, je možné, že by činnost Auto*Matu mohla posloužit jako přímý vzor pro posílení tamější občanské společnosti. Záštita skutečně populárním Českým centrem, které má pro věc velkou motivaci a svou pečlivě budovanou pozici i nutný potenciál, je faktor, jenž v minulosti pomohl vzniku autonomního bukurešťského festivalu Jeden svět. Nyní může například exportem idey Zelené mapy, či festivalu Zažít město jinak obohatit bukurešťskou společnost o další, do té doby nemyslitelné aktivity. Praha by se naopak mohla sama inspirovat finančně soběstačným komerčním projektem půjčoven městských kol. Je vidět, že systém může fungovat, aniž by ho musela centrálně zřizovat radnice příslušného města – tedy do jisté míry i radnici navzdory.
Nejnovější komentáře