Kutná Hora je všeobecně uznávané turistické centrum. Město patří k historicky nejvýznamějším městům České republiky, právem je považováno za pokladnici především architektonických klenotů naší země. Historie města se začala psát v raném středověku, význam Kutné Hory rostl v souvislosti s těžbou stříbra. V Kutné Hoře jsou zcela unikátní stavby z různých historických období a město se pyšní pestrou mozaikou architektonických slohů. Na území města se nachází dvě gotické katedrály, dva románské kostelíky, pět kostelů gotických a dva barokní, tři velké klášterní objekty, dvě gotické kaple, množství měšťanských domů a desítky kamenosochařských děl. Historické jádro Kutné Hory s chrámem sv. Barbory a katedrálou Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci bylo v prosinci 1995 zapsáno na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.
Město s dávnou historií nabízí široké spektrum možností, jak zde strávit příjemné chvíle. Milovníci památek mohou vybírat z opravdu dlouhého seznamu atraktivních míst, návštěvníci však touží po zážitcích. Mezi tradiční kulturní akce patří každoroční gotická slavnost Královské stříbření, bohatý celoprázdninový program pro malé i velké Kutnohorské léto, Mezinárodní kytarové bienále, Operní týden, Kutnohorská kocábka, Obhajoba pastelky, Ortenova Kutná Hora, Svatováclavské slavnosti. Kutná Hora má také sportovně-rekreační areál Klimeška, kde se nachází kutnohorská plovárna, plavecký stadion, zimní stadion a bobová dráha, nejdelší v České republice s délkou 1565 m.
Město Kutná Hora tedy nabízí všechny druhy rekreace, tedy jak kulturně-uměleckou, tak i intelektuální, sociální, zájmovou nebo pohybou. Na první dojem se zdá, že turistům a obyvatelům Kutné Hory nic nechybí. Mnozí z nás mohou v Kutné Hoře realizovat svoje zájmy, záliby a schopnosti, regenerovat a kultivovat všechny svoje síly a zdokonalovat se ve smyslu fyzickém, psychickém i sociálním.
Přemýšlela jsem nad tím, jestli koncepční pracovníci na komunální úrovni v Kutné Hoře uspokojili všechny věkové a sociální skupiny občanů, aby systém služeb ve volném čase oslovil i ty skupiny populace, které patří mezi problémové. Na majetkovém oddělení Městského úřadu v Kutné Hoře jsem se zajímala o přesný počet dětských hřišť pro předškolní a školní věk a počet rekreačně sportovních ploch pro mládež ve věku 10 – 17 let. Zjistila jsem, že v Kutné Hoře s 22 000 obyvateli jsou pouze čtyři dětská hřiště, která mnohdy neodpovídají hygienickým a technickým normám, neumožňují pohybové dovednosti a činnosti dětí, a pouze jedno hřiště atletické, které je jen z části přístupné veřejnosti. V České Republice je všeobecně uplatňovaným ukazatelem minimální hodnota 17 metrů čtverečních plochy pozemků pro sport a rekreaci na jednoho obyvatele města. V případě Kutné Hory je jednoznačné, že plochy pro rekreaci toto urbanistické doporučení rozhodně nesplňují. A proto se ptám: poskytuje naše kutnohorské prostředí dětem a mládeži například dostatek možností pobytu venku, uskutečnění spontánních her a pocit jistoty a bezpečí? A nedochází k omezování fantazie, tvořivosti a sociability dětí a mládeže vyrůstající v monotónním prostředí našich sídlišť? Proč se vytratily děti ze hřišť a maminky s dětmi z pískovišť? Jsou naše hřiště v Kutné Hoře součástí systému zeleně, jsou atraktivní a se službami? Jsou to otázky, kterými by se měli naši kutnohorští urbanisté do budoucna jistě znovu zabývat.
Přála bych si, aby naše děti a mládež v Kutné Hoře vyrůstaly královsky ve městě kdysi královském.
Autor: Radka Karelová
Nejnovější komentáře