Osada Manerov byla založena v roce 1785 rytířem Raimundem Mannerem na místě zaniklé osady Dörfle ze 13. století, která byla zničena pravděpodobně husity v roce 1433. Zpočátku zde stálo 15 domků, v roce 1826 36 domů a v roce 1924 42 domů.
Dnes v této malé vesničce obklopené lesy 7 km jižně od Vyškova žije 197 obyvatel z toho jednu třetinu tvoří děti a mládež do 20 let.
Tato malá vesnička nemá vlastní samosprávu a řadí se mezi obce Bohdalice – Pavlovice . Přesto všichni občané této malebné vísky jsou tak trochu patrioti a vždy si dovedou pomáhat a držet při sobě a hrdě si říkají ,,my Maneráci“. Ještě pořád je tu nejčastější oslovení ,,teto a strécu“ a také tykání.. Mnohých akcí, které se tu pořádají se také všichni účastní.
Je tu činných několik složek. Dobrovolní hasiči, Sokol, Občanské sdružení Manner, Folklórní soubor Koštéř a Občanské sdružení Kaštánek. Je jasné, že při tak malém počtu obyvatel je každý členem v několika sdruženích včetně mladého pana starosty, který v Manerově žije .
Tito lidé nejsou jen pasivními členy nějaké organizace ale skutečně se zapojují do všech volnočasových aktivit. A že jich tu není málo!
V lednu je doba zabíjaček a tak se všichni těšíme na jitrnice, jelita nebo ovar. A protože místní řezník Roman, je v tomto řemesle opravdová jednička, letos se už musely zabíjet prasata tři. Takový byl zájem, nejen od místních občanů, ale i z vedlejších vesnic.
V únoru, tak jak i v ostatních místech naší republiky probíhají ostatky nebo -li masopust.
Je to tradice, která je v Manerově zakořeněná od nepaměti. Rej masek s harmonikářem a basou tančí po vesnici, chodí dům od domu. A slivovička teče proudem a o koblihy nebo chlebíčky také není nouze. Je náročné toto všechno vydržet a ještě večer tančit na zábavě, která zřídka kdy končí před třetí hodinou ranní.
V květnu se tu konal již osmý ročník závodů dobrovolných hasičů. Dlouhé týdny dopředu se na návsi trénuje, zkouší startování motorové stříkačky a různé nové techniky, jak dosáhnout nejlepšího času. Vždyť závodů se běžně účastní 7-10 družstev z okolních vesnic. Jen my ,,Maneráci“ máme družstva dvě. Tady si ženy a dívky v ničem nezadají s muži. ,,to co dokážou chlapi, dokážeme taky” říkají se smíchem. Je to vždycky zábava, která končí večerním posezením u piva, párků nebo svařeného vína.
To letní měsíce jsou opravdu bohaté na aktivity. Jeden víkend se tu koná “Jízda králů”, je to úplně nový atribut. To se chce folklórní soubor Koštéř předvést v jihohanáckých krojích s nastrojenými koňmi o které se v bývalých kasárnách stará Jana, která tu provozuje agroturistiku pro zájemce z okolí. Je také hlavní představitelkou občanského sdružení Koštéř. Spojila dvě velké záliby v jedno a tím proběhla v Manerově první jízda králů. Při celodenním programu se tu zúčastnilo více folklórních souborů a tak se bylo celý den na co dívat.
Další sobotu tu předvádí ,,Kaštánek“ co umí. Už z názvu vyplývá, že se jedná o ty nejmenší z vesnice. Nejen rodiče a prarodiče se přijdou podívat, ale opět je tu celá vesnice, vždyť před hospodou si můžete dát kousek opékaného prasátka, které opět připravil místní řezník Roman.
A tak se tu střídá po celé léto jedna aktivita za druhou. Promítání filmů bratří Čadíků, na návsi, třídenní stanování pro děti se spoustou her, nebo soutěž zvaná Zekon kde si poměří síly dospělí.
V červenci se konal první ročník Manysfast, . kde zněla vesměs ,,tvrdá“ hudba, ale při pivečku se to dalo i poslouchat.
Také turnaj ve volejbale smíšených družstev má již více jak dvacetiletou tradici.
V srpnu se tu koná turnaj v male kopané. I toto sportovní klání bylo v loňském roce po třicáté.
Posledních sedm let se všichni těšíme na hody, kterými žije úplně celá vesnice. Jsou to hody krojované a bývají krásným zakončením léta.
Úplným vrcholem celoroční volnočasové aktivity se stala tradičně poslední neděle před Vánocemi.
Pohádka, která se hraje v místní hospodě není pohádka obyčejná, protože mezi herci tu není vidět ani jedna žena, nebo dívka.
To se před pěti lety domluvili chlapi v hospodě, aby doma nebyli na obtíž před vánočním úklidem a pečením, že nazkouší nějaké divadlo.
A vyhrála pohádka.
Ať už to byl Mrazík, Perníková chaloupka, nebo O Karkulce, každoročně mívá tato pohádka větší a větší úspěch a přichází ji shlédnout tolik diváků, že už místní sál nestačí.
Autor: Lenka Břoušková
Nejnovější komentáře