Když rozum nad něčím zůstane stát

„Když rozum nad něčím zůstane stát, o to rychleji se pak rozběhne. Rozum, který zůstane stát, je v pořádku. Nesmí si sednout.“,

Citátem Jana Wericha je asi nelepší začít tento článek, v kterém se zamyslíme nad aspekty vybudování koupaliště v „malém“ městě na úpatí orlických hor. Rozebereme zde možnosti financování jak na aktuální výstavbu, tak i na provoz stejně jako na spádovost návštěvníků společně s ohledem na obyvatele města.

Myšlenka vybudování koupaliště v Novém Městě nad Metují koluje nejen mezi místními občany, ale hlavně ve vedení města již řadu let. Ohlédneme-li se do historie města zjistíme, že v nedaleké minulosti koupaliště mělo. I já si pamatuji, že jsme chodili do zakalené vody plovárny. Bazén tehdy fungoval na systému doplňování z přiléhající řeky. Doba se změnila a hygienické ani bezpečnostní předpisy nevyhovovaly standardům, nehledě na neudržovanost technického stavu. Dnes je situace taková, že město a jeho vedení již řadu let prosazuje myšlenku obnovení a výstavby nového komplexu koupaliště za částku 60 mil. Kč Sami uznáte, že pro město s ročním rozpočtem 150 mil Kč se jedná o astronomickou sumu.

Starosto, chci koupaliště!

aneb hlas lidu hlas boží…

Obecná sympatie s myšlenkou vybudování koupaliště je ve městě hodně rozšířená. Obyvatelům chybí koupaliště, jelikož v letních měsících „nemají“ možnost vyrazit k vodě. Takový je názor obyvatel, což vyplývá již z několika výzkumů které v Novém Městě nad Metují proběhly. Je zřejmé, že obyčejný občan nezhodnocuje případné ekonomické a funkční aspekty tohoto jednostranně zaměřeného rekreačního objektu. Vedení města, dle mého názoru, hlavně proto, aby se zavděčilo voličům, myšlenku koupaliště stále dává do svých programů a vizí do budoucna.

Je hic, nemám se kde osvěžit!

aneb jak je to doopravdy se spádovostí…

Občané si stěžují na to, že v letních měsících nemají kam jít a že se nemají kde osvěžit, zejména pak maminky s dětmi. Ale je to doopravdy tak jak to vypadá? Pomineme-li fakt, že místním se nabízí dnes již velmi čistá řeka, mají místní možnosti tyto:

1. Koupaliště v Dobrušce, 8km (autem cca 8min, autobus cca 15min – jezdí minimálně 10x během dopoledne)
2. Koupaliště v Náchodě, 10km (autem cca 10min, autobusem cca 17min – jezdí minimálně 20x během dopoledne, možno i vlakem, po cyklostezce cca 45min)
3. Přírodní koupání – vodní nádrž Rozkoš, 6km (autem 8min, na kole po cyklostezce cca 20min po rovině, autobusem možno do vzdálenější části přehrady)

Z těchto ukazatelů je zřejmé, i jak ukazuje tabulka, že se v Novém Městě kříží velké množství možností koupání a využitelnost tohoto komplexu by byla opravdu jen minimální nehledě na sezónnost sportoviště, které je hodně ovlivněno počasím. Ze zkušeností okolních provozovatelů vyplývá, že provoz koupaliště se vejde do maximálně 100 dní, kde návštěvnost je průměrně v kolem ¾ této doby spíše nižší. Ještě jsme neuvedli, že obyvatel počet obyvatel v Novém Městě nad Metují se pohybuje kolem 10 tisíc. Na mapce je zřejmé že spádovost umělých koupališť i přírodní lokalit se střetávají přímo v Novém Městě. Kapacita plánovaného koupaliště by z hlediska spádovosti ostatních byla více než nevyužitelná. Samozřejmě můžeme argumentovat turistickým ruchem, avšak při nedostatečném ubytovacím zázemí v okolí města nelze předpokládat rapidní zvýšení návštěvnosti.

Vysvětlivky k mapce:

Modrá je spádová oblast vodní nádrže Rozkoš,

červená pak koupaliště v Dobrušce a Náchodě,

žlutá znázorňuje nově otevřený areál v Rychnově n. Kněžnou. Kruhy jsou v okruhu dojezdnosti cca do 15min.

To za jedno vykoupání nezaplatím!

aneb financování výstavby i provozu koupališť

Pokud vezme v úvahu, že koupaliště bude využíváno 100dní (hodně optimistický výhled), kdy maximální kapacita je 800lidí, která jistě nemůže být nikdy zaplněna. Budeme tedy uvažovat to že denně navštíví koupaliště 400 návštěvníků. Po výpočtech nákladech na stavbu a přepočtu v návratnosti v horizontu 20let i nákladech na provoz což se pohybuje kolem 2mil. ročně . Na výstavbu bude zapotřebí bezmála 60mil. korun. Z těchto čísel dostáváme částku za vstup 125 Kč. A to jsou hodně optimistická čísla. Kde zkušenosti okolních provozovatelů jsou jasně vypovídající. Nutno počítat s inflací i zdražováním energií se může vstup vyšplhat až k 200 Kč. Je to reálná částka kterou by návštěvník zaplatil za vstup, pokud má kolem sebe koupaliště nabízející podobné služby o polovinu levnější?

Za málo peněz hodně muziky!

aneb alternativa řešení problematiky kopání           

Alternativy řešení se nabízejí samy. Jednou možnou alternativou by byla možnost svozového autobusu vlastněného městem do jednotlivých spádových lokalit pro koupání. V letním období i s ohledem na aktuální počasí by jezdil městský autobus, který by z Nového Města svážel obyvatele na jednotlivá koupaliště. Podmínkou by bylo zakoupení lístku na koupaliště při vstupu do autobusu. Možnosti autobusu by se daly využít i pro další městské záležitosti, aby byl využit. Například školní zájezdy v průběhu roku, či výjezdy jednotlivých sportovních i neziskových organizací. Cena této služby by se ročně pohybovala v řádech maximálně statisíců a ušetřila by městu mnoho peněz při stejném efektu.

Co vyzkoušet něco neotřelého?

aneb komunikace sousedních měst a jednotlivé specializace na rekreaci

Možná je na čase zvážit do čeho jednotlivá města v okolí budou investovat peníze, zda je potřebné přetahovat klienty jednotlivých městských zařízení, nebo raději zvolit společnou strategii jednotlivých měst a budování rekreačních míst s ohledem na jedinečnost v regionu. Za stejnou sumu jako je například koupaliště proč nevybudovat univerzální sportoviště (centrum volného času), kde bude vybudovaná například horolezecká stěna, kvalitní skatepark, bruslařská dráha, lavičky, „botanická zahrádka“. Kam by mohly docházet studenti základních a mateřských škol z města stejně jako neorganizovaná mládež, tak i dospělí a důchodci. Vybudování centra by vyžadovalo i participaci jednotlivých neziskových organizací města. Proč například nevyužít takový potenciál města, kde je mnoho rozličných organizací a nevytvořit centrum, kde se budou moci aktivně prezentovat tyto organizace a přitom seznamovat s činnostmi příchozí. Stačilo by tak málo – utvořit vyhlášku města. Ve které by bylo uvedeno že organizace mohou dostat dotaci pouze pokud dvakrát měsíčně uspořádají v centru blokovou výuku v tom oboru v kterém pracují. Centrum, kde by se setkávali mladí i staří by dodávalo městu značně socializační potenciál. Podobné centrum na vyšší úrovni je vytvořeno při obchodním domě Olympia u Brna. Proč tedy nezainventovat do takovýchto projektů? Proč nedokázat využít potenciál města? Proč nenajít alternativu která by bylo celoročně využitelná a přinášela lidem více než jen osvěžení v parných dnech? Zde se nabízí otázka, zda je na městě kompetentní osoba, která by o věcech přemýšlela v širším kontextu než jen polické agitace vůči obyvatelům. Možná tu zůstal jen přežitek z minulé doby, kdy novátorská myšlenka byla rychle potlačena.

Autor: Michal Fanta