Období pubescence je snad z celého života nejdramatičtější a nejzajímavější. Tělesný vývoj, kterým člověk prochází, je nejdůležitější součástí pohlavního dospívání a odráží se i v psychologickém vývoji. Dítě se už každopádně nechce cítit dítětem, dělá velké pokroky v rozumovém vývoji pod vedením školy, mění způsob nazíraní na svět a na vlastní život. Významné děje nastávají i ve vztazích k ostatním – vrstevníkům, k rodičům a jiným autoritám.
Společnost od něj vyžaduje, aby zvládal základy poznání vědy, přírody, společnosti a její historie. A postaví ho na první křižovatku života a to je volba povolání nebo studijního oboru.
V tomto krátkém úseku se stane opravdu mnoho změn, bez správného zacházení může dítě odbočit na špatnou cestu. Pojďme si v článku přiblížit, čím vším dítě v této etapě prochází a ukázat, jak pomocí lásky k pohybu můžeme eliminovat negativní jevy a přispívat k jeho zdraví!
Pubescence
Mnoha autory označované období mezi jedenáctým a patnáctým rokem, nazývané jako pubescence (z lat. Slova pubes znamená chmýří, vousy), doslova znamenající získávání dospělého ochlupení. Jedenáctý rokem se mění tělesný vývoj, ale i způsob ve školní výuce
( místo jednoho kantora, celý tým kantorů) a přichází první láska. Patnáctý rok přináší rozhodnutí o dalším vzdělání, převzetí právní zodpovědnosti za vlastní činy – občanský průkaz.
Metamorfóza těla
Je to druhá etapa růstu. První změna, která nám udeří do očí je výška! Chlapci začínají růstový spurt později a změní svou výšku přibližně o 30 centimetrů, naopak dívčí růstový spurt je zahájen dříve a vyrostou o 20 centimetrů (samozřejmě musíme brát v úvahu individuální rozdíly). Proto dívky zprvu chlapce předrostou, ale chlapci později tento rozdíl vyrovnají.
Další výrazným znakem je změna tělesných tvarů. Rozšiřují se ramena (hlavně chlapci) a boky (hlavně dívky). Paže a nohy začínají, spolu s krkem, v růstovému spurtu o rok dříve a zpočátku rostou ruce mnohem rychleji než paže, koncové části nohou rychleji než celé nohy. Označení „ samá noha, samá ruka“ uvádí jedince do značné nervozity. U chlapcům mutuje hlas. Dívkám začínají růst ňadra již kolem desátého a jedenáctého roku a u obou pohlaví se zvolna vyvíjí typicky dospělé ochlupení, zvětšují se vnější pohlavní orgány.
Ke změnám, které nejsme schopni vidět patří zrání vnitřních orgánů, první menstruace, první poluce.
Rozum do hrsti
Máme doma patnáctiletého vědce. Ovšemže mu to myslí trochu neohrabaně, pomalu, s chybami, jelikož mu chybí zkušenosti a trpělivost.
Pubescent už ovládá všechny podstatné obraty vědeckého myšlení. Zvládá formálně logické operace. Co to jsou formálně logické operace? Myslet formálně znamená myslet nezávisle na obsahu. Pro příklad, mladší školák nedovede pochopit rovnici (a+b)2 = a2 + 2ab + b2 pokud není nadprůměrně nadaný, ale pubescent tuto obecnou rovnici pochopí a nebude se ptát proč.
Formálně logické rovnice umožňují myslet o nemožném, neskutečném, neexistujícím „kdyby“, například co kdyby Slunce vyhaslo! Dostane-li pubescent tuto otázku je schopen vyvodit několik důsledků.
Pubescent rád srovnává realitu s vyhlašovanými ideály! Nejčastěji jsou posuzovány autority (rodiče, učitel). Hodnoty, které mu vštěpuje společnost jsou jeho myslí kriticky zhodnoceny. Široký záběr myšlení může způsobit kritičnost, nespokojenost, zklamání, toužení a i vystupňovaný pesimismus.
Hormonální bouře
Varování!!! Míříme do hormonální bouře! Počítejme s větším citovým rozkyvem než v předešlém období. Pubescent může jako vzteklý blesk udeřit před očima a nebo drží své city na uzdě. Nejen, že my můžeme být překvapeni reakcí, ale i samotné dítě je zaskočeno svými city.
Pubescenti reagují podrážděně. Nálady bývají labilní, často se mění, převládají negativní emoce: nepokoj, rozmrzelost, neklid, horečná aktivita a v zápětí apatie hraničící s depresí. Jak už jsme zmínily výše, dítě je samo překvapeno svou reakcí, nechápe co se s ním děje, a proto hledá vysvětlení podle toho, jak se k němu chová okolí.
Rodiče, je-li váš potomek více citlivý, můžou se u něj projevovat poruchy soustředění, zhoršení školního prospěchu (jež může mít více příčin), snadná unavitelnost, horší a méně vydatný spánek a úzkost. Mají pocit nejistoty. Obtížnost dospívání může způsobit, že dítě sklouzne k destruktivnímu chování, jako je sebepoškozování či suicidia. Většina studií uvádí okolo 14% sebepoškozování se mladistvých. Poprvé se sebepoškozování objeví mezi třináctým a patnáctým rokem. Třikrát častěji si ubližují dívky. Toto dokazuje labilitu, nedostatek ovládání, ucelenosti a integrace v citovém životě. Pubescent se nechá ovládnout citem, který vládne v daný moment.
I přes citlivou labilitu stoupá sebekontrola (př. Vydržení bolesti) a ubývá citová bezprostřednost.
Na druhou stranu oproti těmto zmateným citům se přidají i něžné city a to v podobě první lásky, platonické. Platonickou lásku může představovat nějaký hrdina, herec/čka, zpěvák/čka nebo i pedagog. První zkušenosti pubescenti získávají i se sexuálním životě. Sexuální zájem u pubescenta se projevuje zvídavostí, shání informace o anatomii a fyziologii pohlavních orgánů, o způsobu soulože, antikoncepci a dalších.
Já a vy, já a my
Dospíváním jedince se závislost na rodičích zmenšuje a vytvářejí se vazby k vrstevníkům. Pubescence znamená další krok k samostatnosti. Role rodičů se mění, přichází o roli učitele a o pozici organizátora. Jakou roli by měl nyní zastat? Podle americké koučky by mohl rodič zastat roli kouče. Kouč pomáhá objevit jejich možnosti, dosáhnout jejich cílů, podporuje uskutečnění snů. Základem přístupu je nepředpokládat, nekritizovat a nesoudit. Zkusit si najít čas na své potomky, promluvit si s nimi, aniž byste stáli u plotny s vařečkou či koukali na televizi.
Rodiče jsou přísně sledovaný objekt pubescentů! Pubescent sleduje jejich chování, diskutuje o jejich názorech a schválně zastává opačné stanovisko než oni. Vzpoura se týká i dalších autorit jako jsou učitelé. Projevuje se výrazná alergie na trest, dítě se cítí trestem poníženo a uraženo. Víte co má největší hodnotu pro pubescenta? Svoboda! Měla by být i pro vás.
Vztahy k vrstevníkům se stávají jedním z hlavních hybných sil. Vytvořené party, školní třída má větší vliv. Ve školní třídě se vytváří autorita formální a neformální. Formální autoritu, zástupce třídy, si pubescenti volí pro jednání s dospělými, ale o tom co se bude dít po škole, rozhoduje neformální autorita. Veřejné mínění třídy nebo jiné skupiny má tak velkou moc k odsouzení jedince, že se pubescent snaží za každou cenu být populární a nevybočovat.
Dospívající touží po věrném kamarádovi, se kterým muže sdílet všechna svoje tajemství a zážitky. Tato kamarádství mohou trvat až do dospělosti.
Zvoní! Co teď?
Volný čas pro dospívající znamená volnost, užít si své koníčky, být se svými vrstevníky. Objevovat nové, nepoznané. Naším úsilím by mělo být, aby jedna z hlavních zálib byla pohybová aktivita.
Pohybovou aktivitou obecně rozumíme všechny denní aktivity, ať už školní nebo mimoškolní, cestu do práce nebo sportování. Při popisu jednotlivých aktivit se používají různá měřitelná kritéria: například intenzita zatížení (% maximálního objemu 02), objem (ušlá vzdálenost, atd.), frekvence (jak často). Pohybovou aktivitu také můžeme charakterizovat podle motorických schopností. Motorické schopnosti jsou vrozené, je to jakási míra připravenosti organismu k pohybové aktivitě. Rozlišujeme tyto motorické schopnosti:
Obecné schéma motorických schopností
(Měkota & Blahuš, 1983, 100; upraveno)
Pohyb a zdraví
Při výchově dětí musíme dbát na dostatečnou pohybovou aktivitu; je totiž nezbytná pro normální rozvoj tělesných funkcí, motorických schopností a pohybových dovedností.
Je dobré dodržovat nejvhodnější dobu pro rozvoj motorických schopností:
- obratnost 10-13 let
- ohebnost 12-14 let
- síla 13-17 let
- rychlost 12-15 let
- vytrvalost 14-18 let
(Kučera 1998)
V dnešní době, u mladistvých, zejména na druhém stupni základních škol, zájem o sport a pohybovou aktivitu klesá. Většina se věnuje spíše počítači nebo televizi a pohybovou aktivitu mají jen o víkendech. V této době klesá i počet dětí dělající sport „závodně“. Většinou je to z důvodu vysokých nároků ve škole, přípravách na přijímací zkoušky apod.
V této kritické době musíme udržovat pozitivní vztah k pohybu, který mají děti vybudovaný už od malička.
Obecně sportovní trénink a pohyb při mimoškolních aktivitách zejména v době puberty a před, má velmi pozitivní dopad na zdraví jedince. Aktivní životní styl brání vzniku osteoporózy, nadváhy a obezity. Hlavně u aerobních aktivit zaznamenáváme pokles faktorů na rozvoj ischemické choroby srdeční.
Bohužel ale pohybová aktivita může mít i negativní dopad. Pro dobrý tělesný rozvoj je nejlepší všestrannost. Různé kroužky Sokola, Sportu pro všechny aj. Sportovní trénink a soutěže jsou většinou pro tělo jednostrannou zátěží. Proto bychom (nebo hlavně trenéři či instruktoři) měli myslet na dostatečné kompenzační cvičení. Jednostranná zátěž může vést k růstovým poruchám, poruchám páteře a pohybového aparátu. Častý negativní důsledek sportovního tréninku je přetrénování a s ním spojený sportovní únavový syndrom. V době dospívání se můžeme také setkat s dopingem a nevhodným využíváním výživových doplňků, které můžou vážně poškodit zdraví. Zátěží pro organismus mohou být také sporty, kde je důležitá váha (např. gymnastika nebo zápas). Úprava a výkyvy hmotnosti během sezóny mají za důsledek nemineralizovanost kostí.
Specifika pohybu u dospívajících
V pubertálním věku je především významné, že hormonální vzestup zvyšuje svalovou sílu, je vhodné trénovat a rozvíjet především rychlost. Puberta se mnohdy projevuje sníženými koordinačními schopnostmi („samá ruka, samá noha“). V tomto období také začíná být rozdílný výkon chlapců na rozdíl od dívek.
Rozdíl je i v aktivitách, které si vybírají dívky a chlapci. U holek vedou sporty tvarující postavu a sporty, které mohou dělat společně s kamarádkami (např. aerobic, tancování- hip hop, streetdance, …). U kluků zase vedou sporty kolektivní (florbal, fotbal, basket), sporty jiných kultur, především bojová umění (kung-fu, judo, …) anebo soutěživé (atletika, cyklistika). Celkově tito mladí lidé ale vyhledávají aktivity, které jsou nové a moderní, jako např. in-line, squash, spinning, nebo adrenalinové, např. horolezení, lanové překážky, snowboarding atp. Dospívajícím bychom neměli brát zájem o tyto aktivity a naopak se ho snažit podporovat. Docílíme tím, že naše dítě bude objevovat nové aktivity, spojené se sportem a snadno se tak vyvaruje poflakování se po parku, obchodních centrech, barech a kinech. Pohybová aktivita je návyková. Ale usuďte sami, je lepší pěstovat návyk ke sportu nebo alkoholu a drogám?
Shrnutí závěrem
Období raného dospívání je spojeno s velkými změnami, jak tělesnými, tak především emocionálními. Mění se myšlení, nastává druhé období vzdoru, mladý člověk se nevyzná sám v sobě.
Hledá nové cesty a stojí na křižovatkách, kde přemýšlí kudy se vydat. Naším cílem je podporovat je, aby si vybrali cestu pohybu, aby sport se stal jejích životním způsobem, aby objevovali nové pohybové aktivity, v kterých najdou smysl a výzvu, a dokážou si tak plnit své cíle, překonávat překážky a posunovat se zas o něco dál.
Autoři: Andrea Staňková, Monika Formánková
Referenční seznam
Říčan, P. (2004): Cesta životem. Praha: Portál.
Retrived 6.4.2011 from the Word Wide Web:
http://www.vyzivadeti.cz/pohyb/sportovni-aktivity-podle-veku/
http://www.nadacecez.cz/cs/projekty/oranzova-hriste/zdravy-pohyb.html
http://psychologie.cz/rodic-jako-kouc/
Novotný, J. Retrived 6.4.2011 from the Word Wide Web:
http://www.fsps.muni.cz/~novotny/Adolescent.htm
Roemmich JN & Richmond RJ & Rogol AD. (2001): Consequences of sport training during puberty. Department of Pediatrics, State University of New York at Buffalo, USA.
Jančík J. & Závodná E. & Novotná M. (2006): Fyziologie tělesné zátěže – vybrané kapitoly. Brno.
7 komentářů
Přeskočit k formuláři pro komentář
Autorky ve svém článku komplexně popsaly změny, jak v chování, tak v tělesném vývoji, které u jedince v období pubescence probíhají. Je pravdou, že toto období je velmi náročné, jak pro rodiče, pedagogy, tak i pro samotné dospívající dítě. Rodič v tomto období by měl být dobrým rádcem, měl by umět dospívajícího podpořit a především by si měl vždy na něj udělat čas, aby si spolu mohli promluvit o svízelích, které dítě při jeho dospívání provázejí. Je skutečností, že v současné době čeká na dospívající spousta nástrah v podobě drog, alkoholu, atp., proto je důležité, jak je poukázáno v článku, aby dítě mělo dostatek zálib, případně pohybových nebo jinak umělecky zaměřených aktivit, které jeho volný čas vyplní.
Bernátová Renata, FTK, obor APA
Autorky v tomto článku popsali toto období jako období hormonálních změn, hlubokých změn osobnosti a změn zevnějšku, kde vše probíhá velice rychle. Autorky nám také nastínili, jakým pohybovým aktivitám dávají přednost chlapci a dívky a jak je důležité z hlediska volného času, aby dospívající mládež byla v tomto období podporována a vedena k pravidelné pohybové aktivitě, kde získá návyk ke sportu, nová přátelství, sebevědomí,… Na druhou stranu, není – li podporováno smysluplné prožívání volného času, pubescent volí alkohol, drogy a party s destruktivní činností.
Pracuji v DDM a sama vím, že o volnočasové aktivity mají zájem děti do páté třídy.Jen co přejdou na druhý stupeň, zájem o kroužky ustane.Nejsou přece mrňata,tak proč by chodili do kroužku.Nabidnemeli však práci pomocníků při akcích, zájem pubescentů vzroste.Nabídnemeli kluby,kde si mohou program tvořit sami,čajovny a herny,kde se mohou scházet a plánovat nové akce a programy,hned jejich zájem vzroste a postupně se nenásilnou formou zapojí velká část druhostupňáků,jak mi jim říkáme.Je lepší, když svůj vlný čas traví parta u stolní hry,než u alkoholu.
Zaujala mě ta část, kde autorky píší, že i pohybová aktivita se může projevovat negativně. Z vlastí zkušenosti vím, že je důležité být k něčemu veden, ale na druhou stranu je rozdíl mezi tím někoho k něčemu vést a někoho do něčeho nutit, zejména ze strany rodičů, kteří přenášejí na své děti vlastní nesplněné sny a ambice. Od svých 6 let jsem hrála tenis, právě v období pubescence jsem o něj ztratila zájem. V mých 17 letech jsme se dohodli s rodiči na tom, že přestanu hrát. Ale znám případy, kdy jsou rodiče tak zarputilí, že své ratolesti nutí do sportu a představa konce této činnosti je nemyslitelná! A Setkala jsem se s dívkami, které byly o rok i o dva roky starší a byly i o hlavu menší než já, jen díky neustálému nátlaků tréninků a fyzické zátěži. Tito děti mohou být i psychicky narušené a i to může vést k tomu, že sejdou ze správné cesty. Takže všeho s mírou.
Ve shrnutí článku je napsáno, že toto období je spojeno se změnami jak tělesnými, tak PŘEDEVNÍM emocionálními. Slovo “především“ mi zde přijde použité velmi vhodně, protože vše v tomto období se točí kolem “hlavy“ jedince. To, že jedinec roste a je samá ruka samá noha je pro něj velmi důležité z pohledu těla, ale mnohem důležitější je, jak to přijme hlavou. Proto se mi v tomto článku líbí, že autorky zaměřují valnou část článku právě na emocionální myšlení pubescentů.
Velmi výstižně napsaný článek a také komentář slečny Gregorové. Akorát si dovolím nesouhlasit s rozdělením sportů, které vedou u dívek, či u kluků. U mě vede jednoznačně fotbal, což je kolektivní sport, který už nehrají jen kluci!Dále zde bylo dobře upozorněno na intenzitu tréninků, ke kterým by měla být zařazena i vhodně zvolená regenerace, aby nedošlo k přetrénování. Bohužel ze své zkušenosti můžu říct, že většina trenérů požaduje nejlepší výkony, ale už se nestará o kompenzaci mimo trénink.
Období pubescence je jedním z nejvýznamnějších období na vývoj jedince a jeho dalším životním směrem. Pokud je řeč o pohybové aktivitě, jedinec v tomto období by měl být k dané určité aktivitě, nebo sportu rodiči veden, nikoliv však nucen, jak již bylo zmíněno. Autokratický styl výchovy v tomto období rozhodně není vhodný, jedinec by měl být veden v tomto období spíše demokratickým stylem, kde bude základ jeho svobodné rozhodnutí.