Charakteristika vývoje dítěte předškolního věku

Jeden velký autor jednou napsal: „Dospělí sami nikdy nic nechápou a děti to hrozně unavuje, stále a stále jim něco vysvětlovat. Děti musí být k dospělým hodně shovívavé.“  Pan Exupéry měl pravdu. Každý už to jistě jednou zažil, ať z pozice dítěte či rodiče. Pojďme se tedy společně podívat, co takové dítě potřebuje. Co očekává od okolního světa a na co nesmíme zapomenout při jeho výchově, vzdělání a utváření sebe sama. Zaměříme se na velice důležitou etapu vývoje dítěte a tedy předškolní věk.
CHARAKTERISTIKA VÝVOJE DÍTĚTE PŘEDŠKOLNÍHO VĚKU
Děti předškolního věku, jsou všechny děti od 3 do 6 let. Toto období bývá často označováno jako období rozkvětu a hry. Dítě chce objevovat svět, a často zapojí i přihlížející rodiče. Velice typická je otázka: Proč?. Děti si rády, cíleně a systematicky hrají, což jim napomáhá ke zdravému vývoji.  Používají řeč převážně k regulaci svého chování. Dalším prostředkem vyjádření se stává malba a výtvory všeho druhu. Je znát zvýšená potřeba socializace dítěte a celkové osamostatnění. Dítě se dokáže samo obléct, najíst a vykonat úkony každodenní hygieny.
Co se týče tělesné konstituce dítěte, dochází ke zrychlení růstu. Děti v tomto období obvykle měří 90-120 cm, váží 15-25 kg. Dochází k růstu dlouhých kostí a výraznému nárůstu svalové hmoty.  V tomto věku je velice ohrožena páteř dítěte a osvojení špatných pohybových stereotypů. Proto je žádoucí pravidelná pohybová aktivita a občasné protažení. Děti v tomto období, by se měly vyvarovat nošení těžkých předmětů, neboť hrozí nebezpečí kýly.  V tomto věku se také utváří obranyschopnost dítěte. Přestavba těla je pro děti velice psychicky i fyzicky náročná, je nutná zdravá, pestrá a vyvážená strava, která dítěti dodá potřebné živiny a zároveň jej motivuje ke správným stravovacím návykům.

Výživa dítěte předškolního věku
Jak jsme již zmínily výše, období předškolního věku je velice náročné po fyzické i psychické stránce dítěte. Nároky jeho těla na dostatek vitamínů, minerálů a živin jsou maximální. Denní energetický výdej dítěte vzhledem k jeho konstituci je markantně větší, nežli energetický výdej dospělého jedince. Jídelníček předškoláka by měl obsahovat bílkoviny, tuky, sacharidy, vitamíny, minerální látky a vodu.
Bílkoviny jsou dobrým zdrojem pro stavbu a obnovu tkání. Tuky slouží jako zdroj energie, ale také pro vstřebávání vitaminů rozpustných v tucích. Sacharidy pak slouží jako hlavní zdroj energie, kterou děti nezbytně potřebují. Pozor děti nadměrně živeny sacharidy jsou často obézní a snadno podléhají infekčním onemocněním.
Mezi minerály potřebné k růstu dítěte patří vápník, fosfor, draslík, hořčík a chlor. Další nezbytnou látkou je voda, dítě by mělo vypít asi 100ml vody na jeden kilogram dítěte. Nedoporučují si slazené a bublinkové nápoje. 

Potravinová pyramida dítěte předškolního věku. (www.e-hubnutí.cz)

PSYCHOMOTORICKÝ VÝVOJ
Předškolní období zahrnuje z hlediska vývoje dítěte širokou škálu změn, ať už fyzických, psychických nebo sociálních. Pojďme se tedy nyní zaměřit na základní charakteristiku věkových zvláštností těchto dětí.

Motorika
Při vývoji motoriky se navazuje na základy položené v období batolete. Dítě lépe koordinuje své pohyby. Nabývá obratnosti rukou, nohou i trupu. Dokáže jít rovně, stát jednu sekundu na jedné noze. S přibývajícím věkem je schopno skákat po jedné noze, posléze se odrazit a skočit. V oblasti jemné motoriky se dítě stává zručnější. Neustále se vyvíjí kresba, navléká korálky na nit, dokáže si zavázat tkaničky.

Vnímání
Vnímání patří mezi důležité procesy pro dítě předškolního věku. V tomto období je dítě hodně zvědavé, všímá si detailů a rádo se směje. Mezi pátým a šestým rokem už dítě pozná skoro všechny barvy, rozezná barevné odstíny. Sluchové vnímání se zdokonaluje. Dítě dokáže více rozlišit zvuky, které k němu doléhají a snaží se je napodobit. Tím se učí řeč.
Při vnímání prostoru, dítě nedokáže odhadnout vzdálenost. Přeceňuje bližší objekty na úkor vzdálených. Časem se nezabývá. Žije přítomností a pomocí opakujících se dějů. Hodiny, týdny, měsíce se mu zdají delší než dospělým.

Myšlení a řeč
Období od tří do šesti let je velmi ovlivněno rozvojem myšlení a řeči. Myšlení je názorné, ovlivněno aktuálním děním. Dítě zkoumá vztahy a jejich vzájemné souvislosti.
Před nástupem do školy je dítě relativně samostatné, rozezná delší vzdálenosti, učí se souvislostem. S myšlením souvisí samozřejmě i řeč. V tomto věkovém rozmezí se řeč vyvíjí velmi rychle. Ve třech letech opakuje slova, postupně rozšiřuje slovní zásobu a v šesti letech, při nástupu do školy, je dítě schopno souvisle mluvit v jednoduchých i rozvitých větách. Při učení se a rozšiřování slovní zásoby pomáhají říkanky, písničky a jednoduché pohádky, které je dítě schopno posléze opakovat a převyprávět.
Předškolnímu věku se říká také období fantazie. Dítě je schopno představivosti, ale jeho fantazie je mnohem omezenější než u dospělých. Rádo si vymýšlí a sní, oživuje neživé věci, dává jim lidské vlastnosti. Magicky vysvětluje jevy.

Dítě a hra
V období od tří do šesti let se stává hra dominantní činností dítěte a významně ovlivňuje rozvoj jeho osobnosti. Pomocí her se dítě připravuje na pozdější reálný život, je záměrně stavěno do modelových situací, které se učí řešit a na které může v budoucnu narazit. Rozvíjí to tedy jeho vnímání, myšlení a učení ale také schopnost citů, které jsou základem pro mezilidské vztahy.
Jak už jsme výše zmínili hra je dominantní činností dítěte. Odlišit ji tedy od práce nebo od jiných činností je složité neboť hry se i ve své falešné podobě objevují při krmení, přebalování a u veškerých ostatních činností, které bychom zařadili mezi práci. Právě pomocí her se malé děti začínají seznamovat s běžnou denní rutinou jako stlaní postele, základy hygieny a oblékání, čištění zubů atd. Samozřejmě je třeba při samotném návyku pomoc rodičů. Je důležité, aby dítě v pozdějším věku tyto dovednosti zvládalo a bylo tak připraveno na osamostatnění se v podobě mateřské školky a školy. Rodiče by při těchto činnostech měli asistovat co nejméně a nechat své děti aby se s tím „popraly“ samy. Tím se dětem zlepšuje hrubá i jemná motorika, stávají se obratnější ve většině činností.
Dalším typem her, které se u dětí objevují, jsou hry, při kterých popouští uzdu své fantazie a hrají si s někým imaginárním. V útlém věku děti nepotřebují kamarády na písku, vystačí si samy. Dokážou si hrát a přitom si brblat a vymýšlet svůj vlastní fantazijní svět.
Před nástupem do školy dítě zvládá i hry, při nichž se musí dodržovat určitá pravidla. Pomocí těchto her se učí vzájemnému respektu a komunikaci s ostatními a dodržování daných pravidel.

SOCIÁLNÍ VÝVOJ
Děti předškolního věku, jsou všechny děti od 3 do 6 let. Toto období je velice důležité z hlediska socializace dítěte. Velice významných charakteristickým znakem dětí předškolního věku je postupné uvolňování vázanosti na rodinu. Ve 3 letech mohou děti zahájit docházku do mateřských škol, většina volnočasových aktivit a kroužků pro nejmenší jsou také určeny pro děti od 3 let. Ukončení této závislosti je také podmíněno postupných poznáváním a příjímáním sociálních rolí a osvojením určitých norem chování. Aktivity, které dítě vyvíjí, již nejsou samoúčelné, ale mají svůj význam a umožňují dítěti se prosadit ve skupině vrstevníků. Typickým příkladem nám může být takzvané „hraní na písečku“.  Můžeme jasně sledovat vývoj dítěte předškolního věku.
Děti ve 3 letech většinou mají své oblíbené kamarády a kamarádky, na které se těší a velice rády si s nimi hrají. Nehrají si odděleně, naopak spolu a dokonce se společnými cíly hry. V tomto věku, tedy od 3 do 6 let, se také utváří individualita a osobnost jedince. Vzniká takzvané vědomí vlastní identity, což je velice důležité pro pozdější zdravé sebevědomí dítěte. Sebehodnocení dítěte, je vzhledem jeho rozumovým schopnostem silně závislé na okolí a především rodičích. Dítě přijímá názory druhých nekriticky, ztotožnění se s rodiči slouží jako obohacení dětské identity. Právě v tomto věku převážně do 6 let jsou dítětem přebírány takzvané rodinné vzory. Podvědomě přebírá vzory chování rodičů. Jejich chování k sobě a k ostatním lidem, jejich komunikace, řešení problému a vyznávání citů to vše dítě podvědomě vnímá a valnou většinu chování přebírá a uplatňuje v pozdějším věku.

Zájem o společnost
Dítě již před druhým rokem začíná přirozeně cítit zájem a potřebu vyzkoušet si dětskou společnost. V příznivějších období roku, rodiče berou děti na dětská hřiště, procházky, k vodě a umožní mu styk s dalšími vrstevníky. Dítě má z nich radost, zajímají ho  a aktivně se v jejich blízkosti projevuje.
Ve větších městech a obcích nalézáme mateřská centra, která umožňují pobyt, při nepříznivém počasí. Umožňuje také styk otců a maminek s dětmi, které ještě nemají věk pro mateřskou školku. Rodiče zde pozorují, jaký má jejich dítě zájem o vrstevníky, jak se dorozumívají, jak si hrají a vidí, jak se mu mezi dětmi daří.

MATEŘSKÉ ŠKOLY
Každé dítě je jiné a mezi třemi, čtyřmi až pěti lety dozraje k tomu, že volný čas se svými vrstevníky dokáže trávit bez neustálé přítomnosti člena rodiny.
Rozhodují-li se rodiče dát své dítě do mateřské školky, je důležité zvážit všechna kritéria. Myslet na to, že docházka do ní bude každodenní záležitostí, Popřemýšlet o tom, jak se tam budou dopravovat a jak je vzdálená od domova a hlavně si zjistit jakým způsobem školka pracuje.
Přemýšlí-li o školce rodiče, kteří očekávají dalšího potomka, je vhodné, aby dítě bylo v mateřské školce adaptované dříve než se narodí. Rozhodují-li se rodiče dětí v posledním roce před základní školou, tak je to správné rozhodnutí. Mohou počítat s klidnější adaptací. Měli by se jít do školky podívat a zajímat se o program, jakým školka pracuje.

Typy mateřských škol
V dnešní době je nabídka mateřských školek rozmanitá. Nejvíce je tzv. běžných mateřských škol, které jsou provozovány obcí. Ty mají svůj vlastní školní vzdělávací program, který si podle Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání, podle svých podmínek a možností tvoří každá mateřská škola.
Dalším typem jsou školky soukromé, které také plní vzdělávací cíle této věkové skupiny a mateřské školy církevní, které jsou zřizovány příslušnou církví a mají stejně tak jako v předchozích typech vypracované vzdělávací školní programy, které jsou přístupné rodičům.
V roce 1990 se rodičům otevřela další možnost a to v podobě tzv. alternativních školek. Ty mají ustálené programy, které ve své podstatě fungují na stejném principu i v zahraničí.

Waldorfská mateřská školka
Cílem výchovně vzdělávacího procesu je harmonický rozvoj dítěte předškolního věku s kladením důrazu na oblast citovou a morální. Veškerá činnost je vedena s vědomím, že dítě musí mít možnost spoluprožívat a spoluvytvářet život v MŠ a jejím blízkém okolí. Proto učitelka provádí všechny činnosti s dětmi

Mateřská škola Marie Montessori
Cílem je u všech dětí rozvíjet nezávislost, sebedůvěru a pocit zodpovědnosti za sebe, druhé i své prostředí. Montessori metoda usnadňuje rozvoj dítěte v jeho celistvosti (vzděláním, tělesně, emočně, duchovně a společensky). Výchovou takto celistvého dítěte podporujeme jeho tvořivost, kritické myšlení, schopnost řešit problémy a schopnost spolupracovat s ostatními na společném zájmu. Naším cílem je vytvořit prostředí, v němž se děti mohou přirozeně rozvíjet a kde si uchovají pocit zvědavosti a údivu.

Daltonská mateřská škola
Klade důraz na svobodu a zodpovědnost. Dítě si zvolí úkol a dobu, kdy ho bude plnit. Pracuje samostatně a v tempu, jaké si samo zvolí. Děti se navzájem neruší, pokud potřebují radu, obrací se nejprve na ostatní děti, až pak na učitele.
ZÁVĚR
Jak jsme si uvedli výše, předškolní věk je období růstu, zdokonalování a poznávání okolního světa. Část života člověka, kdy na prahu opakujeme slovíčka a na konci se stáváme samostatnými při nástupu do školy. Právě tato chvíle nás posouvá v našich životech o krok dál. Ale než se staneme školáky, čeká nás spletitá cesta vrůstání do společnosti a přijímání našich rolí. Ať už to začíná nevinným hraním si na písku, přes hry ve školce s ostatními dětmi až po dialogy a neshody s dospělými. Naši rodiče, učitelé i vychovatelé jsou zpočátku našim vzorem, vše co řeknou oni je pro nás svaté a neexistuje, že by „tatínek nebo maminka neměla pravdu“. To v nás utváří člověka a postupně i naše názory.
REFERENČNÍ SEZNAM
Koťátková, S. (2008). Dítě a mateřská škola. Praha: Grada Publishing
Mikšová, Z. (2006). Ošetřovatelská péče. Praha: Grada Publishing
Sedláčková, D. (2004). Rozvoj zdravého sebevědomí žáka. Praha: Grada Publishing
http://www.waldorfskaskolka.cz/clanky/skolka.html
http://www.montessori.cz/index_cz.htm
http://www.skoladobravoda.estranky.cz/clanky/materska-skola/dalton-v-materske-skole-v-roce-2008—2009.html
www.e-hubnuti.cz
http://www.dfens-cz.com/view.php?cisloclanku=2006061302
http://www.babyonline.cz/vyvoj-ditete/psychomotoricky-vyvoj.html#mesic31
http://www.psychoporadna.cz/cz/clanky/predskolni-obdobi/72.html
http://www.meredit.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=227&Itemid=75&mosmsg=D%C4%9Bkujeme+za+V%C3%A1%C5%A1+hlas%21
http://www.mimi-klub.cz/radce-mimiklubu/nezarazene/hra-a-jeji-vyznam-pro-vase-dite

Autorky: Iva Bajgarová, Hana Dvořáková, Hana Táborská