Fenomén jménem rekreační volejbal

Že ne? V Prostějově zcela jistě ano!

Když jsem, před 26 lety, ve svých 9 letech našel ve schránce pozvánku na nábor do volejbalového oddílu tehdejšího Agrostroje Prostějov, netušil jsem, jak hluboce tato hra poznamená můj život. Kdo by si myslel, že chci hovořit o dráze vrcholového sportovce, velice by se mýlil. S výkonnostním volejbalem jsem díky mému menšímu vzrůstu končil již v 17 letech. Požadavky na výšku hráčů byly již v té době vysoko nad mými možnostmi a zavedení postu libera, pro který jsem byl ideálním adeptem, k mé smůle přišlo až s několikaletým odstupem. Na prahu plnoletosti jsem tedy stál před otázkou, co dál? Jak se i nadále věnovat sportu, který jsem miloval, ale ve výkonnostním již pro mne nebylo místo? Od svých spoluhráčů, které potkal podobný osud, jsem se dozvěděl o turnaji smíšených družstev, který každoročně pořádali chataři z Čunína. S nadšením jsem proto přijal nabídku, abych se následujícího ročníku aktivně zúčastnil. Poprvé jsem tak ochutnal kouzlo rekreačního volejbalu smíšených družstev. Tehdy jsem ještě nevěděl nic o rekreologii, o pohybové aktivitě, o podpoře zdraví, o sociálním kontaktu nebo o obnově fyzických a duševních sil. Poznal jsem však, že tato hra v podání amatérů představuje zcela jinou dimenzi sportu než, jak jsem jej znal doposud.

Volejbal jako takový je sociální atrakcí pro velmi široké spektrum lidí. Na rekreační úrovni se mohou na jednom hřišti setkávat muži i ženy, mladí i staří, vysocí i malí, tlustí i tencí, chudí i bohatí.  Dochází tak ke střetávání mnoha sociálních skupin a každý účastník je tím nenásilně přinucen k sociálnímu kontaktu ve všech jeho variantách.  Jinými slovy potenciál pro sociální interakci je v případě volejbalu obrovský. Pokud bych měl volejbal srovnat s jinou volnočasovou pohybovou aktivitou, která by měla podobný společenský záběr, pak by se dalo uvažovat snad jen o turistice. Volejbalu však oproti turistice nechybí prvek soutěživosti. Jedná se tedy o komplexní pohybovou aktivitu, která na svého účastníka působí jak po stránce společenské, působí pozitivně i na zdraví, fyzickou kondici i psychickou odolnost. Podle mého názoru plní velmi užitečnou úlohu i tím, že smazává společenské rozdíly mezi lidmi.

Počátkem 80. let minulého století, kdy jsem dělal první volejbalové krůčky, existovalo v Prostějově několik skupin, které se pravidelně scházely pod vysokou sítí. Většinou byly skupiny složené ze zaměstnanců firem a organizací. Jednou týdně se tak po skončení pracovní doby scházeli v tělocvičnách učitelé, úředníci, dělníci a vojáci. Vzájemné střetávání těchto spolků se pak omezilo jen na několik turnajů, často pořádaných právě chataři v některé z chatových osad v okolí Prostějova. Volejbalové podhoubí však neustále bujelo a rostlo. Zde se výrazně projevily silné ročníky „Husákových dětí“, které jejich rodiče přiváděli na ony, původně jen podnikové, volejbalové podvečery.  To vedlo k sycení kapacity tělocvičen a hřišť a následnému dělení jednotlivých skupin. Tento buněčný růst měl za následek výrazné navýšení počtu jak samotných aktivních volejbalistů, tak i počtu spolků, ve kterých se sdružovali.  Volejbal je však hra, jejímž podstatným rysem je soutěživost, a proto se začaly objevovat i další turnaje, na kterých mohly jednotlivé týmy měřit své síly.

Volejbal v Prostějově tak přestal být pouze záležitostí malých izolovaných skupinek zaměstnanců jednotlivých organizací nebo osadníků chatařských osad, ale začal se postupně stávat i společenskou záležitostí. Docházelo k navazování přátelských vztahů napříč jednotlivými skupinami, což vedlo k myšlence vytvoření pravidelné volejbalové soutěže, kde by se sportovci mohli potkávat a poměřovat své volejbalové umění. Díky velké členské základně nebyla nouze o nadšence, kteří se aktivně této myšlenky chytli a na začátku 90. let skutečně spatřila světlo světa pravidelná soutěž, jejíž existence trvá dodnes. Haná Cup, jak se tato soutěž původně jmenovala, měl 10 účastníků a hrál se pravidelně jednou měsíčně. Potřeba volejbalové obce však byla mnohem větší, a tak došlo k tomu, že v polovině 90. let vznikla další pravidelná soutěž, 2. Volejbalová liga Sportcentra, která měla 15 účastníků. Následujících 5 let potom obě soutěže žily odděleně vlastním životem. Na přelomu 19. a 20. Století však byl zájem o účast v některé z těchto soutěží takový, že bylo nutné posunout organizaci na vyšší úroveň. S vysokým počtem účastníků se totiž zvyšovala i ekonomická náročnost. Hlavní složkou nákladů bylo nájemné za tělocvičny. Zatímco zpočátku si Haná Cup vystačil s jednou tělocvičnou o jednom kurtu, tak nyní již byla potřeba dvou sportovních hal o třech kurtech. Hrazení těchto nákladů ze startovného se stávalo pro jednotlivé účastníky neúnosným. Zástupci obou soutěží proto zasedli ke společnému stolu a výsledkem jejich jednání bylo sloučení obou soutěží pod jeden subjekt. V roce 2005 tak vznikla Hanácká volejbalová liga, která čítala 30 týmů. Rozdělena byla do dvou lig – 1. a 2. Hanácké volejbalové ligy. Tento krok se v dalším vývoji ukázal jako velmi dobrý, jelikož pozice k získání finančních prostředků byla mnohem silnější než v případě dvou samostatných soutěží. HVL od té doby podporuje například město Prostějov, Olomoucký kraj a další privátní ekonomické subjekty.

Všemi těmito kroky byly vytvořeny optimální podmínky pro udržení volejbalového hnutí v Prostějově a HVL je tak v dnešní době se svými 30 týmy a více než 200 aktivními účastníky jednou z největších soutěží podobného druhu v České republice. Volejbalová obec v Prostějově však čítá mnohem více sportovců. Existuje i nadále celá řada skupinek zaměstnanců firem, úřadů nebo jen kamarádů, které se scházejí při volejbalových podvečerech.  V porovnání s celkovým počtem obyvatel Prostějova, který byl dle ČSÚ k 31.12.2009  45 324, tvoří aktivní rekreační volejbalisté nezanedbatelnou složku obyvatel města.

Výše uvedenými řádky jsem chtěl zdůraznit význam volejbalu v rámci města Prostějova z pohledu komunální rekrace. Bohatá historie volejbalu v Prostějově, podpořená více než dvacetiletou tradicí Hanácké volejbalové ligy, dává pevný základ pro začlenění volejbalu mezi aktivity, které mají zásadní význam pro volnočasové vyžití obyvatel města.

Sám jsem nejen aktivním účastníkem volejbalového hnutí, ale malým dílem jsem se jako člen vedení HVL přičinil i o jeho rozvoj. Přináším však pouze pohled jedné ze složek rekreačního sportu. Vedle volejbalu existuje celá řada dalších sportů, jejichž význam je pro rekreaci neméně důležitý. Cyklistika, turistika, florbal, fotbal, futsal, ping-pong, in-line brusle atd. To vše jsou pohybové aktivity, které jsou součástí mozaiky volnočasových aktivit obyvatel každé obce. Obce by tak měly vytvářet příznivé podmínky nejen materiální (sportoviště), ale i ekonomické (veřejná finanční podpora). To, jak se obce k amatérskému či rekreačnímu sportu staví je však téma pro mnohem obsáhlejší práci než je tento článek.  

Autor: František Nevrtal