Senioři a pohybová aktivita

Senioři jsou skupina osob, která je charakterizována tím, že dosáhli penzijního věku. V naší společnosti obecně platí, že za seniora začne být člověk považován při přechodu z pracovního procesu do důchodu. Samotné stáří je však velmi individuální a hranice přechodu z dospělosti do stáří je u každého člověka rozdílná.

V naší práci se Vám pokusíme charakterizovat tuto věkovou skupinu a vzhledem k faktu, že mají nespočet volného času navrhnout opatření jak, jej vyplnit a to převážně v rámci pohybové aktivity. V této práci se budeme zaměřovat na ty jedince, kteří jsou schopni vlastní lokomoce a budou schopni vykonávat námi navržené aktivity.

 Charakteristika stáří

Najdeme stovky charakteristik, které popisují stáří, avšak žádná z definic není absolutní a definitivní. K přesnému vymezení tohoto pojmu brání velké rozdíly v projevech stáří u téhož jedince. A to převážně nesoulad mezi projevy psychickými a fyzickými, stáří probíhá rozdílně u jedinců téhož kalendářního věku a v neposlední řadě odlišná hodnotící kritéria stáří z hlediska historického, sociálního, kulturního a geografického nebo sociokulturní aspekty hodnocení stáří.

Stáří je obecným označením poslední fáze ontogeneze, přirozeného průběhu života. Je důsledkem a projevem geneticky podmíněných involučních procesů modifikovaných dalšími faktory (především chorobami, životním způsobem a životními podmínkami). Známky stárnutí a stárnutí a stáří se nemusejí objevit standardně u každého člověka. Někdo si může uchovat bohatou tělesnou činnost a duševní svěžest až dokonce svého života, u jiného se zas mohou projevit příznaky bránící v kvalitní činnosti mnohem dříve než ukazuje jeho kalendářní věk.

Aspekty stáří

Jak již bylo zmíněno, stáří a samotné stárnutí je velmi složitý proces a abychom našli jeho podstatu, musíme vycházet ze všech jeho aspektů a to chronologických, biologických, sociálních a psychických.  Všechny tyto aspekty mají mezi sebou určitou vazbu a návaznost. Při práci se seniory musíme tyto aspekty brát v potaz, abychom docílili výsledku, který potřebujeme a nezpůsobili bychom ještě větší újmy jak po stránce fyzické tak psychické.

Klasifikace stáří

Při periodizaci lidského života se nejčastěji vychází z kalendářního věku, nazývaného také matriční nebo chronologický. Staří je tedy podle kalendářního věku vymezeno dosažením určitého, arbitrárně stanoveného věku, od něhož se empiricky obvykle nápadněji projevují involuční změny. Výhodou kalendářního vymezení stáří je jednoznačnost, jednoduchost a snadná komparace.

V 60. letech minulého století stanovila WHO jako hraniční stáří věk 60 let.

WHO pracuje s patnáctiletými cykly a následující klasifikací:

• Ranné stáří 60- 74 let (starší, stárnoucí člověk, vyšší věk)
• Vlastní stáří 75- 89 let (pokročilé pravé stáří, senium)
• Dlouhověkost 90 let a více

Příhoda stáří nazval senium a rozdělil jej do těchto etap:

• Genescence (60- 75 let)
• Kmetství (75- 90 let)
• Patriarchium (nad 90 let)

Muhlpachr se opírá o členění z 60. Let 20. Století, které navrhla Neugartenová. Rozdělila stáří na mladé seniory ( 65- 74) let a staré seniory (nad 75 let). Z toho pak vynikla následující periodizace:

• Mladí senioři (65- 74 let) Dominuje problematika adaptace na penzionování, na přebytek volného času- důležitý rozvoj seberealizace, aktivit, koníčků.
• Staří senioři (75- 84 let) Dominuje změna funkční zdatnosti, specifická medicínská problematika, atypický průběh chorob.
• Velmi staří senioři (85 let a výše) Nabývá na významu sledování soběstačnosti a zabezpečenosti.

Věk nad 90 let obvykle bývá označován jako dlouhověkost. Počet lidí, kteří se dožívají tohoto věku, stoupá. Důvodem je zvyšování úrovně zdravotnictví, zvyšování životní úrovně, snižování nároků na životní prostředí, tělesnou zdatnost apod.

Biologické změny u seniorů

Proces biologického stáří je determinován genetickými dispozicemi a životním stylem. Probíhá individuálně u každého jedince. Biologické stárnutí souvisí s pojmem biologický věk, kterého se užívá k označení celkového stavu lidského organismu. V užším slova smyslu se tímto pojmem označují veškeré vývojové změny organismu člověka probíhající na organické úrovni. Primárně přináší změny struktury a následně změny funkcí.

Rozlišují se tři typy funkčních změn. První je úbytek funkcí na úrovni molekulární, tkáňové, orgánové a systémové. Za druhé vyčerpání buněčných rezerv, které se projevují při reakci organismu na určitou zátěž a poslední řadě zpomalení většiny funkcí lidského organismu.

Biologické změny způsobeny vlivem stárnutí jsou nejvíce znatelné. Mění se vzhled člověka, často dochází k poklesu výšky, hmotnosti a svalové hmoty. U starších lidí se snižuje pohyblivost, mění se držení těla a zhoršuje se koordinace pohybů. Kosti jsou křehčí, hrozí osteoporóza a zlomeniny. Kůže ztrácí pružnost, ztenčuje se, vyskytují se vrásky. Vlasům ubývá vlasový pigment, šediví a ztenčují se a v důsledku úbytku vlasových folikul, vypadávají. Ochlupení řídne, a nehty rostou pomaleji. Tělo je obecně více náchylné na infekce a jiná zhoubná onemocnění.

Z hlediska změn nervového systému dochází k zpomalení nervového vedení, poruchám spánku, atrofie mozku s horšením vštípivosti a výbavnosti informací. Dochází k snížení průtoku krve všemi orgány, často jsou poškozeny tepny a dochází k ateroskleróze či hypertenzi. Vyskytují se problémy s regulací tělesné teploty, zhoršuje se schopnost adaptovat se klimatickým změnám, hrozí podchlazení nebo přehřátí. Snižuje se funkce dýchacího aparátu a vitalita plic, může dojít k hypoxii.

Dále dochází k poruchám motility trávicí trubice, zhoršená schopnost ledvin, poruchám funkcí močového měchýře. U starých lidí velmi často dochází k opotřebování nebo ztrátě chrupu.

V neposlední řadě nesmíme opomenout involuční změny ve smyslovém vnímání. Sluch přestává reagovat na vyšší zvukové frekvence, objevují se šelesty a nedoslýchavost. Snižuje se zraková ostrost, vnímání barev, zhoršuje se schopnost akomodace čočky.  Schopnost rozeznávání vůní a chutí také ubývá.

Postavení seniorů ve společnosti

Postavení seniorů ve společnosti vychází ze vztahů k ostatním lidem a je dáno změnou rolí, životního způsobu a ekonomického zajištění. Jedná se o kombinaci několika sociálních změn, či splněním určitého kritéria a tím je právě nástup do penze. Dochází ke změnám v oblasti pracovní role, proměna role rodičovské, změny ve vztazích mezi manžely a postavení ve společnosti. Velkou sociální změnou je také odchod do domova pro seniory, nemocnice nebo jiného zařízení, kdy stárnoucí člověk ztrácí soukromí a vlastní domov.

Tato změnu v životě každého jedince bývá označována jako „ztráta programu“. Tím, že jedinec odchází do penze, ztrácí svoji hodnotu na trhu práce a s tím svoje společenské postavení. Důchodce bývá společensky akceptován jako méněhodnotný, méněcenný a z hlediska tohoto pojetí až zbytečný. Od toho se odvíjí pocity neužitečnosti, lítosti a bezmoci. Ztráta programu neznamená jen změnu sociální role, ale i změnu sociálního zabezpečení. V oblasti sociální se projevují i následky změn biologických. Snížení fyzických sil a zhoršování smyslových funkcí vede k nutné závislosti na druhých lidech, která je pro lidi velmi nepříjemná a nese s sebou spoustu psychických dopadů.

Významným dopadem odchodu ze zaměstnání jsou změny v ekonomickém zajištění starého člověka, které ho často omezují v zažitých kulturních a společenských aktivitách. Sociálně ekonomická a zdravotní vyrovnanost jedince může být navíc dekompenzována nemocemi, rodinnými problémy, osamělostí, nedostatkem financí, špatným bydlením.

Následkem snižování manuální zručnosti u seniorů nastávají problémy s orientací, a začínají trpět tzv. handicapem sociální integrace. Jedná se o znemožnění účasti na obvyklých sociálních vztazích. Starý člověk by proto měl být aktivní až do vysokého věku, měl by se účastnit různých společenských aktivit, aby si co nejdéle udržel svoji sociální, psychickou a fyzickou rovnováhu.  Vzhledem k obtížnosti navazování nových společenských vztahů vazeb je to prevence před samotou a sociální izolací. Po stránce volného času je to opět velmi důležité, pokud senior vypadne z koloběhu pracovního života, a nebude mít dostatek aktivit k vyplnění volného času, může dojít k nadbytku volného nestrukturovaného času.

Psychické změny u seniorů

Psychika starého člověka se ve většině případů odvíjí od souboru vlivů, které vznikaly a na člověka působily již od dětství a po celou další část života se utvářely, proplétaly a vzájemně na sebe působily.

Pro stáří je typická změna některých psychických kvalit. Tato změna je považována za součást stařecké normy. Je to způsobeno biologickými i sociálními faktory. Jedná se o snížení vštípivosti a výbavnosti paměti, zpomalení psychomotorického tempa, a ochuzení fantazie. Z hlediska fluidní inteligence dochází k poklesu, tedy ke zpomalení vnímání, menší pozornosti a menší přesnosti ve vyjadřování. Lidem vyššího věku dělá problém se rozhodnout, působí často bezradně a úkoly které má vyřešit řeší pomaleji. Vzhledem však k jeho bohatým zkušenostem je dokáže často vyřešit velmi bravurně.

Velmi často se vyskytují deprese, zvyšuje se sklon k úzkosti až agitovanosti. Věci, které u mladých lidí vyvolávaly neurózy nebo psychopatické poruchy, na starého člověka působí depresí nebo paranoiditou.

Avšak nemůžeme brát jen negativní aspekty stárnutí, často se například zvyšuje vytrvalost obzvláště v monotónních činnostech. Většinou se také stupňuje trpělivost a pochopení pro motivy jednání stejně starých lidí. Je to dáno tím, že u normálního stáří netrpí soudnost a zlepšuje se rozvaha. Pro starého člověka platí, že je stálejší ve svých názorech a vztazích. Ve vlastní jednání je opatrnější a obezřetnější. Velmi však závisí na povahových typech osobností, které se stářím jen prohlubují.

Demografické stárnutí obyvatelstva

Počet seniorů se neustále zvyšuje a dle vědeckých prognóz v roce 2030 budou obyvatelé starší 60 let tvořit až jednu třetinu obyvatelstva u nás a obyvatelé starší 74 let budou tvořit jednu čtvrtinu obyvatelstva. Tato prognóza je velmi alarmující, ale pro tuto práci musíme brát v potaz, že věk, kdy jedinci odcházejí do důchodu, se neustále zvyšuje. Dle nařízení vlády u nás je to v současnosti 66 let pro muže a 65 let pro ženy. Avšak se vzrůstající střední délkou života, je víc než pravděpodobné, že tato čísla budou narůstat.        

V souvislosti s demografickým stárnutím nesmíme opomenout index stáří. Jedná se o podíl populace ve věku 65 let a více na 100 osob mladších patnácti let. Tedy poměr mezi obyvatelstvem v  postproduktivním věku a obyvatelstvem v předproduktivním věku. V roce 2000 dosahoval index stáří české populace hodnoty těsně pod 112, v roce 2025 se dá předpokládat, že to bude 243. Česká republika se jednoznačně řadí mezi stárnoucí populace, s čímž přichází řada otázek a problémů, které předešlé populace nemuseli vůbec řešit.

Tabulka č.: 1 Věkové složení obyvatelstva vybraných krajů, ČSÚ 2009

Jako příčinu demografického stárnutí vidí Kozáková v růstu vzdělanosti a kvalifikace obyvatel, ve změnách ve výchově dětí, ve změně životního stylu obyvatelstva a také v migraci obyvatelstva z venkova do měst. Také je to dáno snížením kojenecké úmrtnosti, pokroky v lékařství a lepší hygienou a výživou obyvatelstva.

Význam aktivity pro kvalitu života seniorů

Jedná se o jeden z nejdůležitějších nástrojů k naplnění života seniorů. Je to dáno tím, že všeobecně přispívá k jejich větší spokojenosti odvíjející se od kladného subjektivního prožitku (z dobře vykonané práce, dobrých rodinných vztahů, dobře stráveného času a podobně). Ale hlavně z toho důvodu, že přispívá k udržení potřebné tělesné a duševní výkonnosti (k její rehabilitaci). To mže být např. posilováním fyzické kondice, paměti, myšlení či tvořivosti. Všechny tyto aktivity napomáhají ke smysluplnému zapojení do společnosti, což je v dnešní době velice důležité.

Na druhém světovém kongresu o aktivním stárnutí v Lisabonu, vymezil Slin Miler 12 trendů aktivního stárnutí:

1)      specifický sportovní trénink, rehabilitace a vzdělávání;

2)      cvičení a další fyzické aktivity jako formy léčení;

3)      snižování tělesné váhy;

4)      zajišťování dostatku životní energie;

5)      hledání alternativních léčebných postupů;

6)      sám sobě doktorem;

7)      pro a proti;

8)      momentální trendy aktivního stárnutí;

9)      trénink mozku a paměťových center;

10)  technologie přenosu;

11)  celoživotní vzdělávání;

Význam pohybové aktivity pro seniory

Význam pohybové aktivity a k upevnění zdraví vyplývá z faktu, že pohyb patří mezi nejzákladnější potřeby lidského organismu. S pohybem souvisí i kromě kvality života po stránce biologické, samostatná existence člověka. Pokud má jedinec nedostatek pohybu, dochází k nedostatečné stimulaci základních fyziologických procesů a to se následně negativně projevuje různými poruchy a nemoci.

V součastné době nejen v materiálech Evropské unie stále více zaznívá názor, že aktivní trávení volného času realizované aktivitami sportovního charakteru má významný vliv na socializaci člověka a jeho integraci do společnosti. Jak vyplývá z předchozích kapitol, velké problémy mají jedinci v důchodu se ztrátou sociálního postavení a právě sport je prostředek jak si ji jedinec může udržet. Pohybová aktivita tedy hraje a bude nadále hrát v životě člověka významnou roli v oblasti tvorby a podpory jeho zdraví, kultivace a již zmíněné socializace.

Řada odborníků potvrzují příznivý účinek pohybu na velkou řadu nemocí.Jsou to v první řadě rizikové faktory aterosklerózy – nadváha, vysoký krevní tlak, vysoký cholesterol, cukrovka. Pohyb tak, kromě vlastního zlepšení těchto poruch, přináší i prevenci projevů aterosklerózy, nedokrvení končetin, mozkových příhod a především srdečních infarktů. Jsou to i další kardiovaskulární onemocnění jako chronické srdeční selhání a záněty žil s emboliemi. Pohyb také příznivě působí na pohybový aparát (pády, funkční omezení, osteoporóza, artritida, bolesti zad) a mozkovou činnost (myšlení, demence, deprese, neurózy, spánek). Také nesmíme opomenout, že největším přínosem pohybové aktivity je zlepšení kondice, která umožní prodloužení aktivní délky života někdy až o dvacet let. Avšak tato tvrzení jsou velmi individuální a musíme brát v potaz, že někdy pohybová aktivita u seniorů může mít negativní dopady. Proto v navrhovaných pohybových aktivitách, musíme brát na v potaz zdravotní stav seniora a vybrat podle toho vhodné prvky pohybové aktivity.

Vhodné pohybové aktivity pro seniory

Výběr pohybové aktivity by se měl vždy odvíjet od zdravotního stavu, ve kterém se senioři nachází, a rozhodně by se měla pohybová aktivita provádět na doporučení lékaře. Výběr by se měl rovněž odvíjet i od změn, které jsou součástí stáří, ať už jsou to individuální či subjektivní pocity cvičence. Zdravotnické organizace doporučují cvičit 3x týdně po dobu 1 hodiny, nebo 5x do týdne půl hodiny.

Co se týče intenzity zatížení, tak ta by měla být na začátku cvičení nejmenší a v průběhu by měla být mírnější, nebo střední. Je už na každém zvlášť, jakou intenzitu zátěže zvolí. Pokud to dovolí zdatnost, může být intenzita větší (klidně i 70% maxima po dobu kolem 5 minut při každém cvičení). Pro udržení kondice seniorů je důležitá hodná délka zatížení, pravidelnost pohybu a jeho optimální intenzita (Hálková, 2005)

Od padesátého roku se ve fitness centrech doporučuje seniorům mírnější a obezřetnější přístup k jejich tělesným propozicím. Pravdou ale je, že posilování kosterního svalstva je velice důležité hlavně také v pokročilejším věku. Konkrétně pro posilování svalstva je důležité o jaký typ cvičence se jedná. Jestli jde o pokročilého, či začátečníka. Všeobecně by se ale dalo říci, že se redukují cviky hlavou dolů, používání nadměrných hmotností, nebo časté střídání poloh. Součástí ukončení tréninku v posilovně by se měl stát strečink.

Ve skupinových cvičeních bývají často oblíbenější psychomotorické hry. V těchto hrách se klade důraz hlavně na samotný prožitek z pohybu. Nejedná se zde o maximální nasazení, výkonu, či vítězství nad ostatními. Hlavní náplní psychomotoriky je hra, při které se cvičenci poznávají navzájem a poznávají rovněž své tělo a prostředí kolem sebe. Na lepší úroveň se dostává také komunikace s ostatními. Výhodou je také odstraňování zábran, stresu a strachu.

Tanec, nebo jednoduché kroky na hudbu, rytmická cvičení, nebo kreativní pohyby na hudbu jsou vhodná cvičení, která se používají nejen na rozehřátí organismu, ale také zapojují jedince do kolektivu, praktikovat se dá taktéž tanec ve dvojicích či skupinkách. Tyto aktivity přinášejí nejen radost, ale také podporují funkce paměťové, koordinační a prostorově orientační.

Cvičení uvolňovací a vyrovnávací jsou zásadní pro udržování pohyblivosti kloubů, dále také pro zmírnění funkčních poruch pohybového systému. Zde se jedná o to, že nácvik a technika správného držení těla, nácvik sedu, vstávání a chůze jsou spolu s vyrovnáním svalové dysbalance pro seniory pozitivními jevy. Dechová a relaxační cvičení slouží k uvědomování si vlastního těla. Zapomínat by se nemělo rovněž na zapojení cviků pro jemnou motoriku, kdy se jedná o cvičení s prsty.

Zájem v poslední době roste o cvičení s východní filozofickou orientací.

Jóga, tai-či, čchi kung. Zde pohlíží východní medicína na člověka jako na celek, uvažuje o něm i v souvislosti s prostředím ve kterém žije (Štilec, 2004). Většina z východních cvičení pracuje s energií, která je uvnitř každého z nás. S pozitivním vztahem k prováděným cvikům, s dýcháním a uvědoměním si vlastního těla. Důležitá je zde koncentrace a trpělivost.

Pravdou je, že populace seniorů se dle prognóz stále zvyšuje a je pravděpodobné, že nabídka aktivit nejen pohybových, ale i jiných zájmových aktivit pro seniory, pořádaných jednak soukromými, nebo státními organizacemi, bude zvyšovat a rozšiřovat a dá se také očekávat větší specializace v tomto pohybovém odvětví. Proto si každý bude moct mezi množstvím nabízených aktivit vybrat to, co bude sedět zrovna jemu a díky tomu se budou starší lidé stávat šťastnější, zdravější a odolnější proti veškerým negativním vlivům v dnešní společnosti.         

Bariéry seniorů na cestě ke cvičení

Senioři mají dle mého názoru nejvíce času na veškeré aktivity. Pravdou ale je, že se před nimi vyskytuje spousta překážek nejen zdravotních. Polovina seniorů právě proto nemůže provádět určité cvičení nebo cviky kvůli únavě, nebo jiným problémům, souvisejících s jejich zdravím. U seniorů je velice obtížné překonávání starých návyků a právě zvyk je to, co nás přitom nejlépe udrží aktivní. Když se vhodnou intenzitou naváže na předchozí pohyby a aktivity, pomůže to zlomit negativní působení zvyku k pozitivnímu. Včasné zařazení cvičení do běžného života usnadňuje jeho praktikování i v pozdějším věku, kdy se starší lidé hůře učí novým cvikům. Ty by měly být snadněji pochopitelné, tak aby neodrazovaly svou složitostí, či strachem z úrazu. Je třeba si stanovovat krátkodobé a reálné cíle a neupínat se jen na dlouhodobý přínos. Právě cvičení ve skupině pomůže udržovat odhodlání a pravidelnost.

Trávení volného času z hlediska pohybové aktivity pro seniory v Olomouci

Fitcentra:

V Olomouci je spoustu fitness center, které ve svém programu nabízejí cvičení pro seniory. Jsou to Centrum pohybu, Flex fitness, Top fitness, Fun fit, které krom klasických cvičení nabízí i rehabilitační cvičení. Help fitness klub má ve své nabídce skupinová cvičení pro seniory.

Cvičení:

V Olomouci také působí specialisté, kteří se zabívají přímo cvičením pro seniory. A to Cvičení pro seniory Věrná Garda a Lewel studio Olomouc.

Cvičení pro seniory v Aquaparku Olomouc Aquafitness. Ve spolupráci se specializovaným ortopedem MUDr. Alešem Spáčilem, Ph. D. jsme připravili speciální relaxační a rekondiční pobyt v mokré zóně aqvaparku, se zaměřením na muskuloskeletární systém nosných kloubů a páteře.

Jedná se o cílené využití vybraných vodních atrakcí pro šetrnou a efektivní masáž celého těla, kterou si může řídit každý jednotlivec dle vlastního uvážení.

Pobyt ve vodní zóně aquaparku je vhodný jak pro aktivní seniory preferující pohybové aktivity tak i pro ty, kteří upřednostňují relaxaci a odpočinek v příjemném a klidném prostředí.

V době od 10.30 do 11.15 si můžete posílit své svaly při cvičení ve vodě AQUAFITNESS, které posiluje svaly a nezatěžuje klouby. Na závěr pobytu v aquaparku můžete využít měření krevního tlaku zdravotnickým pracovníkem.

Sokol Olomouc

Tento spolek každý jistě moc dobře zná. Zaměřuje se na nejširší škálu cvičenců, od malých dětí, až právě pro seniory. Pod vedením Václava Dostála se schází každý týden v tělocvičně na třídě 17. Listopadu. Nabízí ideální možnost jak si zacvičit v kolektivu seniorů a vykonávat pravidelnou pohybovou aktivitu.

Závěr

Senioři, jsou a vždy budou součástí našeho života a musíme se k nim naučit přistupovat s úctou. Musíme jím nabídnout kvalitní příležitosti k jejich seberealizaci, naplnění života a kvalitnímu využití volného času. Právě pohybová aktivita je ideální prostředek, protože působí pozitivně na zdraví seniorů, na jejich socializaci do společnosti a v neposlední řadě velmi příznivě působí na psychiku seniorů. Pochopitelně všechny prvky pohybové aktivity pro seniory musí být dobře promyšlené, musíme brát v potaz jejich zdravotní stav a nesmíme opomenout psychické rozpoložení jedinců. Jedině tak dosáhneme pozitivních výsledků při práci se seniory.

 Autoři:  Pelikán Šimon, Charvát Petr

Referenční seznam:

Blahutková,M. a kol.(2005) Pohyb a duševní zdraví. Brno:Paladi

Haškovcová, H. (2010). Fenomén stáří. Praha: Panorama.

Hodáň, B. & Dohnal, T. (2005). Rekreologie. Olomouc: Hanex.

Pacovský, V. & Heřmanová, H. (1981). Gerontologie. Praha: Avicenum

Stejskal, P. (2004). Proč a jak se zdravě hýbat. Břeclav: Presstempus

Štilec, M. (2004) Pohybově relaxační programy pro starší občany. Praha:Karolinum

Štilec, M. (2004) Program aktivního stylu života pro seniory. Praha: Portál

www.czso.cz

www.sokololomouc.cz