Předškolní věk

Období předškolního věku je pro dítě velmi důležitým obdobím. V tomto období prochází dítě mnoha změnami, jedná se o změny psychické, sociální, ale samozřejmě i fyzické. Předškolní věk je charakterizován velkým množstvím pohybu a významným zapojením do společnosti v podobě nástupu do školy.

Charakteristika období

            Trvá přibližně od 3 do 6 let. Konec není určen fyzickým věkem, ale sociálně, to znamená, nástupem dítěte do základní školy. Charakteristickým znakem pro toto období je rozvoj pohybové aktivity a intenzivního smyslového a citového vnímání.

Předškolní období je často považováno za nejpozoruhodnější etapu vývoje člověka, spojuje vše, co bylo u dítěte vrozené s tím, co je dáno učením a výchovou a vytváří tak základ pro další rozvoj jedince. Je to časové období, na které v dospělosti vzpomínáme, ke kterému se vracíme, doba, která zanechává v naší paměti mnohé stopy. Dítě v předškolním věku prochází určitými změnami v duševním vývoji.
 

Za typické změny v duševním vývoji dítěte předškolního věku jsou považovány:

   1.   Zvídavost vede k diferencovanějšímu vnímání.

   2.   Sdělování zážitků se projevuje v řeči.

   3.   Soustředění ukazuje na kvalitu pozornosti.

   4.   Učení dává tušit o schopnostech paměti.

   5.   Bystrost chápání ukazuje na způsob myšlení.

V předškolním věku se prudce zdokonaluje motorický vývoj, zlepšuje se koordinace pohybů, pohyby získávají určitou hbitost, ladnost a eleganci.

Dochází k důležitým změnám v hrubé i jemné motorické koordinaci a to ve smyslu:

•  určité harmonizace celkové pohyblivosti
• cílené pohybové dovednosti
• zdokonalení jemné motorické zručnosti a manipulace
• zdokonalení kresby, v níž se projevuje vyspělá senzomotorika.

Hrubá motorika

– lepší koordinace pohybů

– dítě dokáže jít rovně

– vydrží stát 1s na jedné noze

– ve 4 letech – schopno skákat po jedné noze

– v 5 letech se odrazí a skočí

Jemná motorika

– vystříhává obrázky

– modeluje, kreslí i štětcem

– skládá puzzle

– může vykonávat drobné pracovní činnosti (zalít květiny, utřít prach, přinést talíř…)

– dovede si zavázat tkaničky

3leté dítě  –  dokáže napodobit různý směr čáry (vertikální, horizontální, kruhové)
Kresba ještě připomíná čmáranice, které dítě pojmenovává, výtvor se předmětu nepodobá.

4leté dítě  –  ovládá kresbu křížku, kresba hlavonožce – nejdůležitější částí obličeje jsou ústa a oči.

5leté dítě  –  je schopno napodobit čtverec, kresba již odpovídá stanovené představě, je detailnější, ukazuje lepší motorickou koordinaci. Postava má – hlavu, trup, nohy, ruce, ústa, oči, nos. Paže jsou dosud znázorňovány pouhými čarami a jsou spíše nahodilé.              

6leté dítě –  kresba by měla odpovídat požadavkům pro vstup do školy

Biologická podstata

Ve věku od tří do šesti let života se zřetelně mění celková tělesná konstituce dítěte. Dochází k poměrně výraznému růstu organismu (5-10 cm ročně), přičemž nárůst hmotnosti se zřetelně zpomaluje (pouze na 2-3 kg ročně). V předškolním období dále pokračuje osifikace, ovšem kosti ještě doposud nejsou dostatečně tvrdé a pevné. Před nástupem do školy se dovršuje osifikace zápěstních kůstek, což umožňuje vývoj jemné motoriky.

– zvýšený růst

– růst svalové hmoty

– motorická výkonnost

– značná pohyblivost – dítě chvíli neposedí

– vytvoření pohlavní identity – uvědomuje si svoji pohlavní roli a její neměnnost

Osobnost dítěte – poznávání, vnímání, myšlení, řeč

Pro předškolní věk jsou charakteristické změny v tělesných a pohybových funkcích, v poznávacích procesech, v citovém i společenském vývoji. Nejvýraznější v tomto období jsou změny ve vývoji osobnosti. Pro intelektuální vývoj dítěte má největší význam, zacházení s předměty v praktických činnostech.

      V úvodu jsme se zmínili, že u dítěte předškolního věku dochází k rozvoji poznávacích procesů. Ve všech poznávacích procesech projevuje dítě charakteristické rysy, odpovídající jeho nervové soustavě. Z poznávacích procesů je pro dítě předškolního věku nejdůležitější vnímání. Vývoj vnímání závisí na mnoha okolnostech. Pokud dítě nemá možnosti rozvíjet vnímání z důvodu nějakého deficitu nebo z důvodu nevhodné stimulace, může dojít k zpomalení v duševním vývoji.

     Paměť dítěte předškolního věku je zpočátku vázána na bezprostřední zážitky, které prožije. Prostřednictvím silných citových prožitků se ve vědomí dítěte předškolního věku vytvářejí pevné dočasné spoje. Předškolní děti si informaci zapamatují, pokud ji znovu vidí nebo slyší.

     Děti mladšího školního věku nejsou schopni používat efektnějšího způsobu zapamatování. Převažuje mechanické učení. Pamatují si na základě opakování. Dítě si dokáže zapamatovat i podněty, které se ho citově nedotýkají.

     Dále se také velmi intenzivně rozvíjí myšlení. Oproti útlému věku dosahuje dítě v časovém údobí tří let pokroku ve všech formách myšlení, a to v pojmech, soudech i úsudcích. Je to tím, že se stále zdokonaluje práce mozkové kůry a tím všech poznávacích procesů, které přispívají ke zvýšení úrovně myšlení, zkvalitňování vnímání, zlepšování paměti, fantazie, ale zejména prohlubováním analýzy, syntézy, srovnávání, zobecňování.

Myšlenkových úkonů, jako je analýza, srovnávání a zobecňování, je dítě schopno, ale mnohem nepřesněji než starší děti. Značný pokrok nastává mezi čtvrtým až pátým rokem, kdy dítě konkrétní pojmy začíná zařazovat do širších souvislostí. Na konci předškolního věku se myšlení dostává na úroveň, kdy je dítě schopno určit podstatné znaky předmětů a pojmenovat je zvláštním jménem.

      Ve druhé polovině předškolního věku vlivem rozšiřování slovní zásoby dochází k tomu, že řeč předbíhá myšlení. Dítě z důvodu velkého rozmachu řeči používá řadu slov, které dostatečně nechápe a nemá je dostatečně rozumově zpracované.Pro zabezpečení plnohodnotné jazykové a rozumové výchovy musíme mít na paměti, že řečí se s dítětem nejen dorozumíváme, ale také ho do značné míry řečí ovlivňujeme. Jedním z předpokladů správného působení na dítě řečí je porozumění řeči. Čím lépe se zvuková podoba řeči kryje s konkrétními a jasnějšími představami, tím je větší pravděpodobnost, že dítě řeči rozumí.

Hra, kresba

     Nejpřirozenější činností dětí tohoto věku je hra. Hra má mimořádný význam pro rozumový vývoj, mravní vývoj, citový vývoj. Hra je v tomto období nezbytná pro psychický vývoj dítěte a je právě nejvhodnějším obdobím pro největší a nejkvalitnější ovlivnění života. Hra pomáhá překonat události, které dítě rozumově nechápe. U dítěte dochází v tomto období k největším pokrokům a rozvoji, získává a osvojuje si základní dovednosti a kompetence potřebné pro začleňování do společnosti, správnou socializaci.

Dětská kresba je jedním z nejvhodnějších přístupů k poznání dítěte. Je nejen zábavou a hrou, ale i snem a realitou. Kresbou dítě komunikuje, vyjadřuje to, co ho zajímá, co zažívá, jaká má přání, ale i to, co ho trápí. Dítě třeba ještě neumí nebo nechce z určitých důvodů něco vyjádřit slovy, jeho kresby však mohou prozradit hodně o něm a jeho světě – reálném i imaginárním. Cenné údaje o smyslu obrázku, osobnosti autora, sociálním a rodinném kontextu nám z kresby dávají např. síla čar, tvary linií, postoje osob a jejich umístění na stránce či použití barev. Pomocí kresby lidí, rodiny, domu nebo rukou lze někdy odhalit i psychické poruchy.

Do 3 let = stadium čárání

Ve stadiu čárání dítě často během kreslení mění původní nápad a většinou ani kresbu nedokončí. Někdy projeví určitý záměr až v závěru kreslení a kresbu pak pojmenuje podle toho, co mu právě v damou chvíli připomíná, tzv. náhodný realismus. Mezi 2 a 3 lety děti často kreslí uzavřené smyčky – napodobují písmo dospělých.

3 – 5 let = stadium „hlavonožců“ a univerzálních postav

Dítě již kreslení lépe zvládá a svým obrázkům dává určitý obsah. Kreslí postavy, tzv. hlavonožce – kolečko (znázorňuje současně hlavu i tělo), ke kterému připojuje dvě čárky= nohy a někdy další čárky jako ruce. S přibývajícím věkem se do obrázků dostává více detailů – oči , ústa, pupík.Kolem 4. roku se v kresbách objevuje další kolečko – trup. Postava je vždy nakreslena zepředu, ruce jsou k trupu připojeny v různé výšce.

Mezi 5.a 6. rokem již dítě kreslí postavu se všemi detaily – vlasy, prsty, řasy, části oblečení…

5 – 7 let (někdy později) = transparentnost

Nakreslené objekty jsou jakoby průhledné. I když by měl být vidět jen vnějšek objektu, dítě zobrazí i to, co je uvnitř – mamince miminko v bříšku, nábytek v domě, pupík skrz oblečení apod. Dítě kreslí v tomto věku to, co zná a ví, nakreslí například hlavu z profilu, ale přidá jí dvě oči, i když je vidět jen jedno – dítě přece má tu zkušenost, že lidé mají oči dvě.

Referenční seznam

http://is.muni.cz/th/6817/pedf_d/DISERTACE.txt

http://byjennys.blog.cz/0806/predskolni-vek

http://cita.wz.cz/texty/vp/doc009.html

Dvořáková, H. (2001) Sportujeme s nejmenšími dětmi. Praha:Olympia.

is.muni.cz/th/199881/pedf_m/4.Vyvoj_osobnosti_ditete.doc

http://www.minisvetskolka.cz/rs/aktuality/kresba-predskolniho-ditete.html

Čelikovský, S., & Blahuš, P. (1990).  ANTROPOMOTORIKA. Praha: Státní pedagogické nakladatelství.