PRAHA – Hlavní město získalo novou pěší zónu. Po rekonstrukci Smetanova nábřeží ji dnes slavnostním přestřižením pásky Pražanům věnovali primátor Bohuslav Svoboda a jeho první náměstek Karel Březina. Promenádu mezi Karlovým mostem a Národním divadlem tak již nebudou dusit kolony aut. Bohužel, je to zatím jen sen. Svobodu a Březinu představovali herci s maskami a nábřeží čeká zcela opačný osud. Upozorňuje na to iniciativa Auto*Mat, podle níž si Praha novou pěší zónu zaslouží. Lidé mohou tento požadavek podpořit podpisem petice, která byla dnes spuštěna.
„Smetanovo nábřeží je ostudou Prahy. Místem s nejkrásnějším výhledem na pražské panorama procházejí denně desítky tisíc Pražanů i turistů. Téměř celou ulici přitom zabírají pomalu se sunoucí auta a ve většině z nich sedí jediný člověk,“ vysvětluje Vít Masare z iniciativy Auto*Mat.
„Rekonstrukce tramvajové trati byla ideální příležitostí k vytvoření pěší zóny. Vyzvali jsme k tomu primátora Svobodu i radního Březinu, oba však odmítli. Proto spouštíme petici a žádáme Pražany o podporu. Tranzitní doprava do centra moderního města nepatří,“ dodává Vít Masare. Poukazuje na to, že pěší zónu sliboval primátor Pavel Bém už v roce 2005. Dodnes však zůstalo jen u slibu.
„České filharmonii jako světově významnému orchestru by se hrálo lépe bez aut stojících v kolonách u Rudolfina. Podporujeme snahu zklidnit Smetanovo nábřeží a zpřístupnit ho více chodcům, kteří se zde budou moci procházet tak, jako kdysi první dirigent filharmonie Antonín Dvořák,“ říká ředitel České filharmonie David Mareček.
Pro zklidnění nábřeží se vyslovuje i děkan Filozofické fakulty UK Michal Stehlík. „V centru města jsme dlouhodobě obětí přehlcené dopravní situace a vytvoření klidové zóny by mohlo přinést významně příjemnější prostředí pro všechny, kdo se zde pohybují. Přivítal bych to i z hlediska lepšího prostředí pro studentský život uvnitř Prahy,“ uvedl děkan.
K požadavku na vytvoření pěší zóny mezi Karlovým mostem a Národním divadlem se již připojila Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy, Nová scéna Národního divadla a některé provozovny, které trápí hustý provoz, například Café-bar Duende (3).
Auto*Mat zpracoval studii, z níž vyplývají překvapivá zjištění. Drtivá většina řidičů používá nábřeží jako zkratku a snadno by mohli jet jinudy. Ti, kdo mají přímo zde cíl své cesty, tvoří zanedbatelný zlomek procenta objemu dopravy (4). „Objízdná trasa je vzdálena zhruba dva kilometry – jde o Strahovský tunel,“ podotýká autor studie Vratislav Filler. Podle něj tak není nutné vázat vznik pěší zóny na dokončení městského okruhu či tunelu Blanka. Alternativní trasa již existuje.
Proměnu nábřeží v pěší zónu by ocenilo až patnáct tisíc lidí, kteří tudy každý den projdou. Dalších třicet tisíc lidí, převážně turistů, překračuje denně křižovatku u Karlova mostu, která patří k nejhorším v Praze. Vyloučení automobilového provozu by pomohlo také tramvajím, zablokovaným často v dopravní zácpě. Cestuje s nimi přitom každý den přes třicet tisíc lidí.
„Stav Smetanova nábřeží neodpovídá jeho využití,“ říká Vratislav Filler (5). „Zatímco lidé v autech tvoří necelou třetinu těch, kdo se tudy pohybují, silnice zabírají polovinu prostoru,“ doplňuje. Podle něj by bylo spravedlivější věnovat prostor ulice pěším. Vznikla by tak promenáda s alejí stromů a lavičkami, restaurace a kavárny by mohly vytvořit zahrádky. Zákaz aut by uvolnil cestu tramvajím. Do oblasti by měly mít povolení vjezdu pouze vozy zásobování a taxislužby.
Zklidňování dopravy je progresivním trendem, k němuž přistupují moderní metropole celého světa (6). V roce 2008 se v pěší zónu proměnila známá Broadway v New Yorku. O několik let dříve uzavřel Londýn před auty podstatnou část svého Trafalgar Square. Francouzská města staví ve velkém nové tramvajové trati a ulice se v rámci rekonstrukcí mění v pěší zóny – ve Štrasburku, Bordeaux, Lyonu či Marseille. Pozadu nezůstává ani Německo, kde vznikla rozlehlá pěší zóna například v Brémách, anebo Londýn, který nemá vnitřní městský dálniční okruh, přitom však zavedl mýtné a zakázal vjezd autům, která nesplňují emisní limity.
Pro příklady ale nemusíme chodit tak daleko. Před několika lety proměnilo své hlavní náměstí v pěší zónu Brno. Také Praha už vyzkoušela zakázat vjezd autům a dát prostor městskému životu: konkrétně na náměstí Republiky, které po rekonstrukci v roce 2006 výrazně ožilo.
Přílohy:
1) Proměně Smetanova nábřeží v novou pěší zónu jsou věnovány webové stránky
2) Petici za proměnu Smetanova nábřeží v pěší zónu lze podepsat na internetu
3) Vytvoření pěší zóny podporují osobnosti
Děkan Fakulty sociálních věd UK Jakub Končelík:
„Redefinice dopravní funkce Smetanova nábřeží jako pěší zóny s povoleným průjezdem veřejné dopravy, jízdních kol a taxi by Fakultě sociálních věd UK rozhodně prospěla. Za nejvýznamnější přínosy považujeme především výhled na zásadní ztišení (v kancelářích i v učebnách s výhledem na Smetanovo nábřeží hluk při běžném provozu i při zcela utěsněných oknech citelně omezuje práci i výuku; hluk v letních měsících znemožňuje větrání), a zlepšení bezpečnosti (nepřetržitý automobilový provoz dva metry před hlavním vchodem do fakulty znamená pro zaměstnance a studenty ohrožení). V realizaci předmětného návrhu tedy vidím potenciál zásadního zkvalitnění a zkulturnění pracovního i životního prostředí naší fakulty.“
Ředitel Nové scény Národního divadla Štěpán Kubišta:
„Jsem obecně pro omezení automobilové dopravy v Praze. Do své práce na Nové scéně jezdím většinou na kole a někdy hromadnou dopravou. Pro obě tyto varianty je úsek Smetanova nábřeží tou nejnepříjemnější částí trasy. Navíc semafor na Královské cestě se svým poměrem zelené pro auta a pro chodce je již dlouhou dobu mezinárodní ostudou. Pokud by tímto zásahem nedošlo k přetížení Malé Strany dopravou, jsem určitě pro zklidnění Smetanova nábřeží.“
Jana Koubová, majitelka Café-baru Duende:
„Se zklidněním Smetanova nábřeží naprosto souhlasím a v okruhu mých přátel a známých jistě nejsem sama. Moc se mi líbil „Den bez aut“, který pořádal Auto*Mat v září 2006, kdy bylo nábřeží pro auta uzavřeno. Aut je v centru opravdu moc a teď je to zvlášť znát, když se na nábřeží dělají nové koleje a celá kolona projíždí okolními uličkami, které takový provoz nezvládají.“
4) Dopravní využití Smetanova nábřeží
Uliční profil Smetanova nábřeží a Křižovnické ulice je široký 20 až 25 metrů, v nejužším úseku mezi Novotného lávkou a Křižovnickým náměstím ale nepřesahuje dvanáct metrů. Graf ukazuje menšinové využití nábřeží individuální automobilovou dopravou. Za připomenutí stojí, že za sedm let (od roku 2000 do roku 2007) poklesl počet pěších o třetinu, což je důkazem dlouhodobé degradace veřejného prostoru Smetanova nábřeží. Struktura uživatelů je následující:
5) Zábor Smetanova nábřeží dopravou
Měření využití prostoru ukazuje, že zábor individuální dopravy neodpovídá přepravenému počtu osob. Reálná dominance individuální automobilové dopravy nábřeží je nicméně ještě výraznější vlivem skutečnosti, že uliční prostor je maximálně přizpůsoben k tomu, aby tudy mohlo projíždět co nejvíce aut. Na Smetanovo nábřeží a Křižovnickou ústí mezi Národní a Kaprovou osm ulic, nábřeží nicméně kříží pouhé tři přechody pro pěší, z nichž jen jeden je světelný.
6) Zklidňování dopravy ve světě
New York, Broadway
V srpnu 2008 byla silnice Broadwaye v délce sedmi bloků zúžena ze čtyř jízdních pruhů na dva. Místo bylo využito pro cyklopruh a veřejné prostranství s lavičkami. V květnu 2009 byly části Brodwaye vedoucí přes tři náměstí (mezi nimi Times Square) kompletně na zkoušku zavřeny pro automobily. Místo se zaplnilo životem. Experiment byl úspěšný a město v únoru 2010 rozhodlo, že úpravu zachová. Všechny ulice na Manhattanu vedou kolmo, jen Broadway šikmo. Složité šikmé křižovatky způsobovaly problémy dopravě. Zavření částí ulice přineslo zlepšení plynulosti provozu. Úrazy pěších i nehody výrazně poklesly, počet pěších narostl a o 80 % ubylo pěších chodících po vozovce. Přeměnu přijala dobře veřejnost i obchodníci.
Londýn, Trafalgar Square
Program obnovy veřejných prostranství v Londýně zahrnoval i rekonstrukci Trafalgar Square. Náměstí bylo až do roku 2003 ze všech stran obklíčeno proudy vozidel. Minulostí se stala severní silnice mezi středem náměstí a Národní galerií. Náměstí bylo pořádně předlážděno. Kritiku ze strany častých řidičů převážily pozitivní reakce ze strany obyvatel a turistů, kteří navštěvují náměstí ve velkém množství. V hlavním britském městě bylo ve stejný rok zavedeno mýtné pro motorová vozidla za vjezd do centra. To snížilo jejich počet o pětinu a umožnilo část prostoru přerozdělit vylepšeným autobusům, cyklistům a pěším.
Štrasburk
V letech 1990 – 2000 proběhl ve francouzském Štrasburku rozsáhlý projekt obnovy centra. Spolu s výstavbou moderní tramvajové sítě došlo k výraznému zlepšení podmínek pro chodce a cyklisty. Ulice v centru, po nichž vedou tramvajové linky, jsou od té doby vyhrazeny pěším, cyklistům a tramvajím. Výkon veřejné dopravy touto úpravou vzrostl o 43 %. V tramvajích je dovoleno přepravovat zdarma jízdní kola. Mění se také parkovací politika města: staví se parkoviště P+R podél tramvajových linek a zároveň s tím zmizelo z centra města již tisíc parkovacích míst.
Francie, Německo
Více než dvacet měst ve Francii postavilo od roku 1990 zcela nové tramvajové systémy. Tratě v centrech těchto měst jsou zpravidla vedené po pěších třídách a náměstích, které byly v pěší zóny přestavěny v souvislosti s obnovou tramvají. Týká se to měst jako Štrasburk, Bordeaux, Lyon, Grenoble, Nice, Marseille, Montpellier či Mulhouse, v Toulouse byl tramvajový systém otevřen loni, v Remeši letos. Brest, Dijon a Le Havre mají tramvajové systémy ve výstavbě.
Nejnovější komentáře