PRAHA – Primátor Svoboda a dopravní náměstek Březina si dnes ráno připili u tunelu Blanka nad posledním vytěženým kubíkem zeminy. Podle iniciativy Auto*Mat ale není co slavit. Politici by měli vysvětlit, kdo může za prodražení stavby, označit viníky a zaručit, že se rozhazování obecních peněz nebude opakovat. Pražany bude tunel namísto slíbených 26 miliard stát téměř dvojnásobek (1). Auto*Mat se o cenu Blanky vsadil s dřívějším primátorem Pavlem Bémem (2). Iniciativa dnes na svých stránkách spustila „Blankometr“. Ukazuje, kolik peněz Blanka polyká (3). Každý Pražan na tunel přispěje třicet tisíc. Zatím se připravuje Blanka 2 – tunel přes Libeň a Malešice (4), která má stát dalších dvacet miliard.
„Podle původního harmonogramu měla být Blanka otevřena letos na podzim. Nyní je v troskách jak harmonogram, tak rozpočet stavby. Pražanům zatím nikdo nevysvětlil, jak mohlo dojít k tak nehoráznému prodražení, nikdo nebyl potrestán. Od chvíle, kdy se zdražení stavby provalilo, přitom uplynulo již tři čtvrtě roku,“ říká mluvčí iniciativy Auto*Mat Vít Masare.
Auto*Mat dnes na svých webových stránkách spustil počitadlo, které bude Praze po následující tři roky připomínat, o kolik dní se stavba Blanky prodlužuje a prodražuje, a co by bylo možné za tyto peníze pořídit. Stavba měla být dokončena v listopadu, ale termín se kvůli prodražování posunul na rok 2016. Každý Pražan si do té doby na Blanku připlatí ještě devět tisíc korun. Tunel spolyká každý den navíc 11 milionů a na celé volební období tak paralyzuje rozpočet hlavního města.
Situace však může být ještě horší. Magistrát připravuje Blanku 2 – tunel, který má vést z Troje do Malešic. Jeho cenu odhaduje na zhruba 20 miliard. Po zkušenostech se Strahovským tunelem a Blankou 1 hrozí, že i cena Blanky 2 výrazně vzroste.
Podle Auto*Matu není problémem jen prodražování tunelů. „Vedení Prahy váže na dokončení městského okruhu řešení katastrofální dopravní situace v centru Prahy. Jenže tímhle tempem budeme na okruh čekat ještě dvacet (5) let a do té doby se ve městě udusíme. Je na čase změnit dopravní politiku,“ říká Vratislav Filler z Auto*Matu.
Projekt Blanky 2 vznikal před třiceti lety a stejně jako v případě Blanky 1 si inženýři příliš nelámali hlavu se začleněním tunelu do prostředí města. Stavba by znamenala ještě brutálnější zásah do Libně a Strašnic, jakým se Blanka 1 projevuje v Břevnově, Dejvicích a na Letné (6). V Troji má vzniknout dálnice na břehu Vltavy, v Libni a Vysočanech by si stavba vyžádala odstřel domů, mezi tunely má vyrůst pět mimoúrovňových křižovatek, které přeruší pěší trasy a znehodnotí veřejný prostor. Projekt odřezává Davídkovu ulici od Vychovatelny, ruší průchod ze sídliště na Balabence k metru Palmovka, likviduje páteřní cyklotrasy a devastuje zakončení ulice V Olšinách (7).
Z urbanistického hlediska stavbu drtivě zkritizovali odborníci přímo z magistrátu. Přesto příprava Blanky 2 stále pokračuje. Ani po pěti letech projednávání stavba nezískala kladné hodnocení z hlediska vlivů na životní prostředí, přesto magistrát neplánuje zásadní přehodnocení projektu.
„Analýza vlivů Blanky 2 na životní prostředí zpracovaná na objednávku magistrátu (8) ukázala, že pokud město nedokončí Pražský okruh, bude Městský okruh zhoršovat životní prostředí. Svedení dopravy na Městský okruh nepomůže, naopak usnadní projíždění Prahy autem. Každá nová silnice generuje novou dopravou. Kdo nevěří, ať se podívá na Jižní Spojku. Od září loňského roku přibylo na Barrandovském mostě denně čtyřicet tisíc osobních aut, která se rozhodně z velké části nestáhla z vedlejších ulic,“ říká Vratislav Filler z iniciativy Auto*Mat.
Výpočty zveřejněné v dokumentaci vlivů na životní prostředí dokládají, že současně s Městským okruhem je potřeba zavést v širším centru Prahy mýto a vyhlásit na území celé metropole nízkoemisní zónu. Jinak tunely Blanka zhorší hlavní dopravní problém Prahy, kterým je příliš velký objem automobilové dopravy v širším centru.
Auto*Mat kritizoval stavbu Blanky 2 už v rámci veřejného připomínkového řízení letos v zimě. „Právě opatření jako zavedení mýta nebo nízkoemisní zóny by zlepšila životní prostředí v Praze mnohem více než další tunel. Navíc bychom ušetřili desítky miliard, které by se daly použít na stavbu metra nebo nových linek tramvají (9),“ doplňuje Filler.
Přílohy:
1) Tunel Blanka měl původně stát včetně DPH 21,2 miliardy korun za stavební část a 4,2 miliardy Kč za technologie. Dalších 1,58 miliardy korun měly podle smluv stát průzkumy nebo inženýrská a projektová činnost (tj. celkem 26,8 miliard Kč). Současný odhad nákladů je 37,9 miliard Kč. Blanka má být uvedena do zkušebního provozu v roce 2014, definitivní dokončení se momentálně plánuje na rok 2016.
Obrazová prezentace Auto*Matu o připravovaných stavbách Městského okruhu
2) Auto*Mat se s dřívějším primátorem Pavlem Bémem vsadil, že cena tunelu Blanka výrazně překročí původní rozpočet. Sázka padla veřejně na jednání pražského zastupitelstva. Zpráva a video
3) „Blankometr“ bude Pražanům po tři roky připomínat, kolik peněz teče do Blanky. Je dostupný na webu
Pomocí Blankometru uvidíte, o kolik dní je stavba opožděna, o kolik korun se za tu dobu stačila prodražit, a kolik každý Pražan zaplatí za prodražení Blanky z vlastní kapsy.
Několik čísel z Blankometru:
na Blanku v původní ceně přispěl každý Pražan dosud částkou přes 20 tisíc Kč
každý den, o který se dokončení Blanky zpozdí, stojí Pražany 11 milionů Kč
do původního termínu otevření Blanky zbývá 56 dnů
za každý měsíc prodloužení zaplatí každý Pražan (včetně starců a dětí) 269 Kč
celkem zaplatí každý Pražan za Blanku navíc 8 613 Kč
každou vteřinu pohltí Blanka 125 korun
4) Blanka 2 má navázat na Blanku 1 v Troji a vést přes Vysočany do Malešic. Jde o poslední chybějící část Městského okruhu. Z 9,5 km dlouhého úseku rychlostní komunikace má vést 4 až 5,5 km trasy v tunelu (zvažují se varianty). Kapacitní silnice má mít 2x 2 nebo 2x 3 jízdní pruhy.
Zpráva Auto*Matu (11.2. 2011) k hodnocení vlivu Blanky 2 na životní prostředí.
Vyjádření Auto*Matu k vlivům na životní prostředí.
5) Cena a doba stavby Blanky 2
Stavební náklady – bez DPH, v cenové úrovni 2010, 10% rezerva a předpokládaná cena výkupu pozemků v úrovni 2010:
Úsek Blanky 2
Předpokládaná cena
Pelc-Tyrolka – Balabenka
2,019 nebo 2,987 miliard Kč
Balabenka – Štěrboholská
9,163 až 10,299 miliard Kč (pravděpodobně 10,180 miliard Kč)
Libeňská spojka
3,796 miliard Kč
Vysočanská radiála (není součástí, ale byla by pak nutná)
10,8 miliard Kč
Celkem za Městský okruh a Libeňskou spojku bez Vysočanské radiály
16,9 miliard Kč (v cenách roku 2010)
Provozní náklady: 15,0 + 30,7 + 78,5 = 124,2 milionů Kč ročně
Odhadované zahájení výstavby: 2017 - 18 (do roku 2016 Praha doplácí za Blanku). Doba výstavby (uváděná): 5 let. Dokončení v případě bezproblémovosti: 2022 – 23.
S výhledem do roku 2020 lze předpokládat nárůst cen stavebních prací o přibližně 20 % (pětiletý nárůst 2005 - 2011 je cca 10 %). Předpokládaná cena Blanky 2 tedy může být (v cenách 2020) cca 20 miliard Kč.
6) Co mají společného Blanka a Blanka 2
| Problém | Tunel Blanka | Blanka 2 (stavby Městského okruhu Pelc-Tyrolka – Štěrboholy a Libeňské spojky) |
| Netransparentní hodnocení vlivu na životní prostředí (proces EIA) | Vlivy tunelu Blanka na životní prostředí nebyly vůbec hodnoceny – magistrát v roce 2005 při schvalování stavby obešel zákon. | V materiálu pro hodnocení EIA jsou použity postupy zkreslující vlivy Blanky 2 na životní prostředí. Negativní vliv není redukován charakterem stavby, ale návrhem na zřízení mýta a nízkoemisní zóny v celé Praze – k tomu však magistrát zatím odmítá přikročit. |
| Negativní vliv na životní prostředí | Bude sloužit jako dlouhodobá náhrada neexistující severní části Pražského okruhu, přivede do širšího centra více aut. | Negativní vliv na životní prostředí lze zmírnit pouze zprovozněním Pražského okruhu, zavedením mýta, nízkoemisní zóny v celé Praze a dalších opatření jako například mytí komunikací Blanky 2 každých 14 dnů. |
| Další vyvolané investice | Umožní zvýšení objemu dopravy v ulicích Jugoslávských Partyzánů, V Holešovičkách, Patočkově a Povltavské, čímž vyvolá tlak stavět Blanku 2, Břevnovskou a Čimickou radiálu. | Vyvolá tlak na stavbu Vysočanské a Čimické radiály. |
| Nepomůže vyřešit dopravní problémy v centru | Podle analýz TSK nedojde ke snížení objemu dopravy v centru (magistrála), a dokonce ani na třídě Milady Horákové. K humanizaci těchto ulic tunel Blanka nepřispívá. | Podle analýz dodaných k hodnocení EIA se intenzita dopravy v centru sníží jedině zavedením mýta a nízkoemisních zón, Blanka 2 tomu sama o sobě nijak nepomůže. |
| Vytváření bariér v ulicích | Řešení mimoúrovňových křižovatek odpovídá dálnici a ne centru města. Stavba přerušuje řadu vazeb dokonce i na stávajících povrchových komunikacích, které by měly být zklidněny, snižuje komfort pro pěší a cyklisty. Řešení není městotvorné. | Řešení křižovatek odpovídá dálnici mimo město. Likviduje nebo komplikuje řadu pěších a cyklistických vazeb. Polovina křižovatek vyžaduje přehodnocení a nový návrh. Bylo identifikováno 30 konkrétních problémů z hlediska urbanismu, pěší a cyklistické dopravy. |
| Ignorování širších urbanistických souvislostí | Jsou ignorovány negativní vlivy zvýšené dopravy v severním segmentu města Připravovaná podzemní parkoviště nemají návaznost na veřejnou dopravu a nemohou sloužit jako P+R. Povrchové komunikace nebyly navrženy jako zklidněné. Zastavění části Letenské pláně. | Infrastruktura odpovídající území mimo město Stavba přetíná řadu městských os a řeší je nevhodným způsobem. Stavba od města odřezává připravovaný terminál veřejné dopravy Depo Hostivař. Součástí stavby není napojení na žádné parkoviště P+R u stanic metra nebo železnice. |
| Demolice | Demolice na Hradčanské při výstavbě metra proběhla i s výhledem na Blanku. Místo zahrádkářských kolonií vzniknou „hluché“ parky (Patočkova, U Brusnice), v rámci výstavby se malá zahrádkářská kolonie mění v developerský projekt. Na Letné zmizela 2 hřiště, zázemí, prodejna sportu. | Demolice několika desítek domů z 19. a 20. století v Libni. Několik domů na Spojovací v různých variantách. Dva rodinné domy na konci ulice V Olšinách. Na demolice je tato stavba náročnější než tunel Blanka. |
7) Podle analýzy Komise pro cyklistickou dopravu Rady hl. m. Prahy (KCD) má projekt Blanky 2 desítky problematických míst, kde dálnice a tunely kolidují s pěšími trasami, vedou k devastaci veřejného prostoru, k ničení přírodních oblastí nebo dokonce demolicím budov. Polovina připravovaných křižovatek potřebuje navrhnout od základu znovu tak, aby nezhoršovaly prostupnost města pro pěší a cyklisty.
Bylo identifikováno třicet problémů z hlediska urbanismu, pěší a cyklistické dopravy.
Rozšiřují se čtyři stávající mimoúrovňové křižovatky (nám. Na Stráži, pod křižovatkou U Kříže, Balabenka a Štěrboholská radiála).
V průběhu výstavby vzniknou v Zenklově ulici na několik měsíců staveniště. Objízdná trasa bude vedena bočními ulicemi jako například Františka Kadlece či Primátorská.
Po dokončení stavby se patrně stane nezbytnou dostavba tzv. Vysočanské radiály. Její řešení v úseku Kbelská – Balabenka je předmětem kritiky veřejnosti i městské části Praha 9, která požádala zastupitelstvo hlavního města o vyjmutí radiály z územního plánu Prahy. Důvodem nesouhlasu Prahy 9 je i zájem o urbanizaci prostoru Podvinného mlýna a bývalých průmyslových areálů ČKD poblíž Kolbenovy ulice.
Zmizí pěší průchod (nyní chodník) z Bulovky do Davídkovy ulice (jediný pěší průchod od Bulovky k sídlišti Ďáblice)
zmizí pěší spojení ulice Na Žertvách a náměstí Na Balabence – to je nejkratší pěší průchod ze sídliště Na Balabence k metru Palmovka.
V Libni dojde k demolicím domů včetně známého Abatonu
na páteřních cyklotrasách A26 a A27 jsou navržena schodiště
ulice V Olšinách bude zakončena naprosto neprostupnou mimoúrovňovou křižovatkou.
8) Dokumentace o vlivech stavby na životní prostředí došla k závěru, že stavba Blanky 2 má pro život v Praze více rizik než přínosů:
Bez zavedení mýta a nízkoemisní zóny by Blanka 2 vedla ke zvýšení objemu individuální automobilové dopravy v celém širším centru Prahy a tím ke zhoršení životního prostředí.
Bez předchozí výstavby Pražského okruhu dojde výstavbou Blanky 2 k převedení tranzitní osobní dopravy ve směru východ-západ na radiály, s následky výrazného zvýšení provozu a zhoršení životního prostředí na ulicích Liberecké, Poděbradské, Prosecké, Českobrodké na východě a Patočkovy, Bělohorské a Jugoslávských partyzánů na západě.
Dokumentace vlivů na životní prostředí je dostupná na webu ministerstva životního prostředí:
č. 0094 Balabenka – Štěrboholská radiála
č. 0081 Pelc Tyrolka – Balabenka
Libeňská spojka – stavba č. 8313
9) Co se dá v Praze udělat za 10 miliard – tedy za polovinu slibované ceny východní části Městského okruhu nebo částku odpovídající prodražení tunelu Blanka:
- Trasa metra: 3 – 5 stanic: pokryje potřebu Prahy 0,3x
- Železnice: 20 zastávek: pokryje potřebu Prahy 1x
- Světelné křižovatky ve městě: 5000: pokryje potřebu Prahy asi 10x
- Běžné křižovatky ve městě (úprava): 10 000: pokryje potřebu Prahy asi 10x
- Nové přechody pro chodce: 30 000: pokryje potřebu Prahy asi 20x
- Bezpečnostní úprava přechodů pro chodce: 200 000: pokryje potřebu Prahy asi 100x
- Dokončení síť cyklotras a cyklostezek: 4 000 km: pokryje potřebu Prahy asi 10x
Nejnovější komentáře