Zoorekreace v období předškolního věku

1 Dětské období

Dítě je člověk v prvním období svého života. Období dětství není obecně ostře ohraničeno. V některých kontextech se za počátek dětství považuje narození, v jiných kontextech se za dítě (nenarozené dítě) považuje i plod. V některých kontextech je konec dětství ztotožňován s dosažením dospělosti, v jiných kontextech se fáze dospívání (adolescence, mladistvý věk atd.) nebo její část k dětství již nepočítá.

V tomto článku jsme se zaměřili na období předškolního věku.

1.1 Předškolní věk

1.1.1 Charakteristika vývoje dítěte předškolního věku

Předškolní věk je charakteristický pro děti ve věku od 3 do 6-ti let. V tomto období dochází k rozvoji schopností, dovedností, hry a typických otázek: „Proč?“ Díky cílené a systematické hře dochází ke zdravému fyzickému a psychickému vývoji. Dochází k vyššímu pocitu osamostatnění a socializace než v předešlých vývojových fázích. Řeč je využívána převážně k regulaci chování. Významným prostředkem pro vyjádření se stává malba a ostatní manuální výtvory.

V tomto vývojovém období dítěte dochází k zrychlení růstu. Dochází k rychlému růstu dlouhých kostí a výraznému nárůstu svalové hmoty. Děti tohoto věku dorůstají přibližné výšky 90 -120 cma váhy 15 -25 kg. Rychlý růst může způsobit různá poškození páteře a osvojení špatných pohybových stereotypů, které mohou mít vliv na pozdější motorický vývoj. Proto je třeba klást důraz na dostatečné protažení a pohybovou aktivitu dítěte. V tomto období zároveň hrozí vyšší riziko kýly, neboť děti nejsou vždy s to odhadnout své síly. Je třeba dbát na správnou, vyváženou a pestrou výživu, protože se utváří obranyschopnost dítěte.

1.1.2 Motorika v předškolním věku

Lepší koordinace pohybů oproti období batolete. Nabývá obratnosti rukou, nohou i trupu. Dítě dokáže jít rovně, poskoky na jedné noze nečiní problémy. Jemná motorika se stává propracovanější, dítě je schopno: zavázat si tkaničky, obléci se samo, zvládá základní hygienické návyky, navléká korálky na nit, kresba se stává propracovanější.

1.1.3 Dítě a hra

Hra se stává dominantní činností dítěte, která významně ovlivňuje rozvoj jeho osobnosti, přípravu na pozdější život, neboť dítě je záměrně stavěno do modelových situací, které musí vyřešit a díky tomu se učí situace, se kterými se může v budoucnu setkat. Dochází k rozvoji jeho myšlení, vnímaní schopnosti citů, které tvoří základ mezilidských vztahů.

Jedním z typů her, které se objevují u dětí předškolního věku, jsou fantazijní hry, kde se rozvíjí představivost, fantazie a individualita.

1.1.4 Sociální vývoj

Kolem třetího roku života dochází k postupnému uvolňování vázanosti na rodinu. Ukončení této závaznosti je podmíněno postupným přijímáním sociálních rolí, neboť dítě je v tomto období schopno zahájit docházku do MŠ a volnočasových aktivit a kroužků. Díky těmto aktivitám se dítě musí přizpůsobit kolektivu a prosadit se u vrstevníků, k čemuž dochází díky zmiňovaným hrám na sociální role.

Charakteristické pro toto období je, že má dítě své oblíbené kamarády, se kterými si rádo hraje, čímž se u dítěte utváří individualita a jeho osobnost, která přispívá k tvorbě zdravého sebevědomí. Sebehodnocení dítěte je silně závislé na emocionálních reakcích rodičů, neboť díky těmto reakcím přejímá dítě vzory chování rodičů.

2 Zoorekreace

Zoorekreaci označujeme jako čas nebo aktivitu, kterou lidé věnují aktivnímu nebo pasivnímu odpočinku, při němž regenerují svoje tělo nebo mysl za přítomnosti zvířat. Formy zoorekreace rozdělujeme na: a) dlouhodobá – kdy je zvíře v trvalé péči člověka b) pobytová – jedná se o jednorázový, krátkodobý či opakující se pobyt v prostředí, kde jsou zvířata chována a k dispozici (většinou jde o placenou formu, např. ekofarmy…) c) jednorázová – dochází k náhodnému nebo záměrnému kontaktu se zvířetem, tento kontakt probíhá ve variantě návštěvy člověka u zvířete a naopak.

Častým problémem zoorekreace mohou být různé alergie na zvířata a reakce lidí na přítomnost zvířete (strach pocházející z dosavadních zkušeností např. se psy, koňmi). Pozitivní působení zvířete na dítě, dospělého, nebo seniora nacházíme  především v oblastech psychických, sociálních a motorických a dále pak v oblasti regenerace sil, relaxace, náplňi volného času, morálních vlastností, odreagování se a uvolnění organismu od stresu.

3 Zoorekreace a vliv na děti předškolního věku

Kontaktu dítěte se zvířetem je v tomto věkovém období využito jako náplň volného času a slouží zároveň jako výchovné, motorické, tělesné a psychosociální formování dítěte předškolního věku. Péče o domácí zvíře rozvíjí u dětí individualitu, empatii a nenásilné chování. Dítě se díky péči o zvíře učí mít někoho rádo, sleduje, jak se zvířata chovají, jak si hrají a zároveň se učí starostlivosti o jiného tvora v domácnosti – čištění pelíšku apod. Dítě si však musí uvědomit, že domácí zvíře není hračka a proto se vztahu ke zvířeti musí nejdříve naučit.

3.1 Kognitivní přínos

• zlepšení komunikativních dovedností – zvíře je téma k rozhovoru
• stimulace verbálních projevů dítěte – povídání si se zvířetem (rozvoj slovní zásoby, vyjadřovacích schopností, rychlosti řeči)
• rozvíjení pozorovacích schopností – dítě pozoruje zvíře a jeho základní potřeby (hlad, žízeň, strach, potřeba kontaktu zvířete)
• rozvoj myšlení a fantazie dítěte – dítě se učí pojmenovávat velikost zvířete, barvy, pohlaví, stavbu těla zvířete atd.

3.2 Přínos v oblasti motoriky

• zlepšení jemné motoriky a hmatové stimulace (úprava pelíšku, krmení, mazlení, šimrání a škrabání zvířete, zvíře je přenášeno na různá místa a dítě napodobuje pohyby a chování zvířete)

3.3 Přínos v oblasti emoční

• stimulace dítěte k dobré náladě a smíchu
• zvyšování sebevědomí, sebedůvěry dítěte a pocitu vlastní hodnoty a odpovědnosti

3.4 Přínos v sociální oblasti

• často mezi dětmi a zvířaty existuje specifický druh komunikace
• zvíře dává dítěti jistotu, neboť nebývá náladové, nervózní, unavené a jeho chování je neměnné
• zvíře nerozlišuje fyziologické aspekty u dětí (otylost), či psychologické aspekty (špatné známky ve škole), k dítěti se chová stále stejně
• dítě se učí respektování potřeb jiných (např. u křečka – denní cyklus, tzn. vyšší aktivita k večeru)
• zvíře je dítětem vyhledáváno často v okamžicích, kdy je dítě postaveno před problém a potřebuje se někomu vypovídat, aniž by následně bylo kritizováno, tento proces je oboustranný. Dítě se díky této oboustranné komunikaci učí rozpoznat pocity ostatních, zvyšuje se u něj empatie a nonverbální gramotnost (pohyby a postoje zvířete, změny teploty, oční kontakt atd.)

3.5 Přínos pro životní styl

• v rámci svého volného času se dítě učí plnit povinnosti, které vyplývají z péče o zvíře
• dítě může nabídnout každému zvířeti uspokojení potřeby pravidelného pohybu (venčení psa) a díky tomu také dítě zapomíná na své problémy a starosti
• jak dítě, tak zvíře mají obdobné potřeby a dítě se porovnáváním učí plnit povinnosti spojené s výchovou zvířete (dítě ví, že snídá v určitou dobu a v tuto dobu také nasype pejskovi granule do misky)

4 Výběr vhodného zvířete pro děti          

Kolem třetího roku začnou děti mít potřebu pořídit si chlupatého kamaráda. Má na to velký vliv i vstup do MŠ, kde jejich kamarádi již chlupatého mazlíčka mají. Je potřeba dostatečné uvážení, zda zvíře do rodiny pořídit. Děti si musí být už dopředu vědomy toho, že péče o zvíře je zavazující. Proto je potřeba tuto situaci s dětmi rozebrat a zvážit všechny přínosy a úskalí a samozřejmě i možnosti rodiny (finanční stránka, vhodné prostředí – velký pes vs. malý byt).

4.1 Vhodná zvířata pro děti předškolního věku

4.1.1 Hlodavci

Jako chlupatého kamaráda můžeme zvolit morče, osmáka degu, džungarského křečka, potkana, pískomila a myš. Hlodavci nemají potřebu venčení (jako např. u psů). Je ale potřeba si uvědomit, že většina hlodavců jsou noční tvorové, proto je potřeba vytvořit optimální bydlení, tak aby bylo zamezeno co nejvyšší hlučnosti. U křečků počítejte s poměrně krátkým životem – mohou uhynout už po dvou letech života, je tedy nutné hned ze začátku vysvětlit dětem koloběh života.

4.1.2 Psi

Po pejskovi touží snad každé dítě. Uvažte, zda budete mít dost času na procházky, které bude bezpodmínečně potřebovat. Především důkladně zvažte, jaké plemeno pořídit. Každá rasa je jiná a má různé nároky.

Počítejte s pořízením vybavení (obojek a vodítko, košík, misky, hračky, pelech, psí známka aj.). Psa budete muset pravidelně vakcinovat a odčervovat. Díky psovi bude dítě rozvíjeno v oblasti kognitivní, emoční, sociální, motorické a zároveň je to přínos pro jeho životní styl. Psi se mohou stát nejlepším zvířecím přítelem dítěte i rodičů.

4.1.3 Kočky

Pro sociální vývoj dětí je velmi dobré, když vyrůstají se zvířaty. Hned zpočátku však naučte své děti, že kočka je živá bytost, kterou musí respektovat a podle toho se k ní i chovat. Malým kotětem, které si neustále hraje, je kočka jen chvíli. Pak se z koťátka stává dospělá, rezervovanější kočka, která již vyžaduje i jiný přístup.

Děti však nemají velký pocit zodpovědnosti, a tak starost o kočku spočine nakonec na dospělých. Než se rozhodnete pro pořízení kočky, zvažte, jestli je vaše dítě dostatečně zralé, aby převzalo alespoň zčásti povinnosti, které vyplývají ze soužití s kočkou.

Kočka je živá bytost a i ty nejmenší děti musí respektovat její práva a nároky, zejména pak právo klidného spánku. Spící kočku nebo kotě nikdy nebuďte, u některých koček může nedostatek klidu vyústit v agresivní nebo naopak velmi plaché chování. Nikdy netolerujte ani ty nejmenší známky surovosti, včasnému podchycení takového sklonu, prospějete hlavně svému dítěti. Zpravidla se však mezi kočkou a dítětem vyvine pevný citový vztah a pouto na celý život.

4.1.4 Papoušek

Samotnému papouškovi bývá obvykle smutno. Pokud tedy chcete chovat papouška, ale nemůžete se mu denně věnovat, pořiďte si alespoň dva jedince. Pak budou na péči poměrně nenároční.

4.1.5 Želva

Ideální zvíře pro ty, kteří nechtějí řešit starosti s venčením a výlety. Želvu můžete nechat několik dní doma, aniž byste se museli bát o její zdraví. Želva je velice společenský tvor, který uvítá jakýkoli kontakt s člověkem, a ještě víc jí udělá radost pobyt do přírody.

4.1.6 Had

U plazů je potřeba zvážit, zda jsou děti schopné a ochotné přijmout fakt, že hadi se potřebují živit živými tvory, a to ještě velmi často mláďaty. Roztomilou bílou myšku může dítě litovat mnohem víc než k smrti vyhládlého plaza. Hadi nejsou příliš kontaktní.

4.1.7 Rybičky

Mnoho rodičů je považuje za rozumný kompromis. Děti budou mít zvířátko a rodiče mají pocit, že se nemusí moc starat. Ale péče o akvárium není úplně jednoduchá, paradoxně platí, čím větší akvárium, tím snadnější údržba. Akvárium je navíc pěkným bytovým doplňkem.

5 Závěr

Považujeme přítomnost zvířete u dětí předškolního věku za optimální. Dítě se naučí starat nejen o sebe, ale zároveň i o druhé a i když si mnoho lidí myslí, že zvíře není u dětí předškolního věku vhodné (nebezpečí kousnutí, alergie, paraziti), náš názor je zcela opačný, neboť vždy budou převažovat pozitiva nad negativy. Ten, kdo nemá rád zvířata nemůže mít rád ani ostatní lidi. Vzpomeňte si jaké první zvířátko jste měli doma vy, jak jste se o něj starali a jaké veselé příhody jste s ním zažili. Budeme rádi za váš komentář.

6 použitá literatura

Karásková, V., Dohnal, T., (2011). Zoorekreace. UP: Olomouc

Matějček, Z., (2004). Prvních 6 let ve vývoji a výchově dítěte. Grada

http://www.maminka.cz/clanek/deti-a-materstvi/jake-zvire-je-vhodne-pro-vase-dite

http://www.maminka.cz/clanek/deti-a-materstvi/jake-zvire-je-vhodne-pro-vase-dite

http://www.moje-kocka.cz/zivot-s-kockou/kocky-a-deti-92.html

Autoři: Jan Fajmon, Eva Treznerová, Martina Ticháčková