Období pubescence obecně patří k jednomu z nejsložitějších období z hlediska vývojové psychologie. Mnoho změn ať už hormonálního charakteru či složení těla vystavuje pubescenta do obrovského stresu, ba si dokonce dovolíme tvrdit, do situací úplně nových a vysilujících. Čačka(2000) tvrdí, že období pubescence začíná jednoznačně fyziologickými změnami (u žen je to první menstruace, u mužu první ranní poluce). Trochu z jiného úhlu, avšak velice pěkně charakterizoval toto období Říčan (2006): „přijde den, kdy se v srdci štíhlého hošíka, ať je mu deset, jedenáct či až dvanáct, děje něco neobvyklého. Tímto novým citem, který je ve skutečnosti nejjemnějším destilátem erotiky, zakončuje se u něho prepubescentní období. Jakmile přeskočila jiskra do oka druhého pohlaví, přestává být dítě dítětem v skutečném smyslu. Započal se u něho nový životní odstavec, pubescence.“ Z jeho slov lze usuzovat, ať se to zdá pro někoho možná trochu překvapující, že i pubescenti jsou lidmi citlivými, ne-li lidmi nejcitlivějšími. Z toho důvodu bychom se měli o tomto období vývoje člověka dozvědět víc, snažit se pochopit, poznat a ne se snažit pouze „vyjít“ nebo je přejít slovy „Ách ta puberta“, jak tomu velmi často bývá.
Následující řádky jsou určeny těm, kteří mají zájem o informace o zdravém pohybu obézních pubescentů. O jejich zásadách a vhodných aktivitách. Charakteristika či definice (chcete-li) pojmu obezita v tomto textu nenajdete. Nepovažujeme to za nutné. Tato charakteristika se vyskytuje v článku Vliv nadváhy a obezity u dětí v období puberty, na který by měl náš text navazovat.
Obecná charakteristika tohoto období:
Biologické hledisko:
- Zrychlený růst těla => změna tělesných proporcí
Podle Komárka (1979) lze hlavní růstové změny shrnout do tří bodů:
- Do puberty je výška těla určována hlavně růstem dolních končetin, po
pubertě pak růstem trupu.
- Růst kostí do délky probíhá hlavně před pubertou, v době puberty a v postpubescenci rostou kosti více do šířky.
- Předpubertální růst se týká především kostry, postpubertální pak svalstva a podkožního tuku.
- Vznik a vývoj sekundárních (druhotných) pohlavních znaků u mužů
- Velikost, funkce a plodnost varlat
- Genitálie
- Pubické ochlupení
- Tělesné ochlupení
- Změny hlasu
- Nárust váhy
- Muskulatura a tvar těla
- Tělesný zápach, změnu kůže, akné
- Vznik a vývoj sekundárních (druhotných) pohlavních znaků u žen
- Vývoj prsou
- Pubické ochlupení
- Pochva, děloha, vaječníky
- Mentruace a plodnost
- Tělo a tělesné ochlupení
- Tělesný tvar, rozložení tuku a tělesná kompozice
Psychologické hledisko:
- Hormonální změny zapříčiňují variabilitu emočního prožívání jako například:
- Období emoční lability, konfliktů a afektů, vegetativní poruchy (zvýšená únavnost, horší soustředěnost)
- Neadekvátní reakce, podrážděnost a vysoká citlivost (hlavně u dívek)
- Převládají negativní emoce, mrzutost, nelibost
- Příhoda (1977) používá pro dospívání název období vulkanismu.
- Velmi častý introvertizmus – uzavření jedince do sebe, obává se výsměchu a neatraktivity, což vyvolává únik do fantazie.
- Matějček (1991) charakterizuje pubescenta jako badatele, který vytváří různé hypotézy a ověřuje si jejich platnost.
Podle Došly hraje v tomto období významnou roli právě pohybové aktivity, které pomáhají uvolnit napětí a zvýšit citovou stabilitu.
Sociální hledisko:
- V období puberty hrajou významnou roli sociální role. Především ty, které si pubescent vybuduje ve skupině vrstevníků. (Vágnerová, 2001)
- Do popředí se dostává komunikace s vrstevníky, komunikace s rodinou ztrácí význam
- Člověk je v tomto období přesvědčen, že ví všechno a tak nepřijímá jiné návrhy a nápady
Zásady práce s obézními dětmi V pubescenci
1. Individuální přístup je alfou a omegou. Důležité je negeneralizovat, nehodnotit globálně. Každý člověk je jedinečný a tato jedinečnost se začíná projevovat ve formě soběstačně uvažujícího člověka v období puberty. Je důležité dbát na vytváření zdravé integrovanosti osobnosti a unikátního rukopisu mladého člověka.
2. Mluvit jako s dospělým. Antipatie nastávají v případě podceňování, respektive kontinuálního chování a přístupu „jako k dětem“. Významná je tolerance, respek, ale zároveň pevnost rozhodnutí (člověk má svoje práva, ale i povinnosti), a schopnost vážně diskutovat o názorech a nápadech pubescentů.
3. Vhodná motivace. Člověk na pomezí dětství a dospělosti má potřebu vysoké míry obrazotvorného stimulu. Fantazie je zásadní, změna však nastává v naměrování, akceptování je vš, co se týká reálného života dospěláků. Holky si už nehrají s panenkami, ale šijí jim šaty apod.
4. Schopnost přijmout sebe samého. Jedná se o jednu z nejtěžších zásad, které je třeba dodržet a snažit se k nim mladého člověka směřovat po celý život. V žádném případě nezesměšňovat, neporovnávat výkony s dětmi s normální hmotností. Zvedat sebeúctu a povzbuzovat při dosáhnutí individuálních kritérií. Kdo si váží sebe sama, ten je ochotný se změnit.
5. Lidi v období pubescence mají poměrně výraznou averzi vůči trestu(jakéhokoli, ale nejvíce tělesného). Používat jen v krajních případech.
6. Pubescenti jsou bráni především jako mladí lidé, kteří nejsou vnímáni jako formální autority. Díky svému věku a zkušenostem působí jako vzory a autority neformální.
7. Určení si vlastního tempa je velmi důležité pro lidi s nadváhou. Potřebné jsou primárně posilovací a vytrvalostní cvičení s minimální zátěží na klouby. Základní je i přizpůsobení aktivit pohybovým možnostem jedince.
8. Omezení pasivních denních aktivit.Určit čas na hraní počítačových her, sledování TV. Měla by se vytvářet možnost pro aktivní pohybovou činnost (nákup pěšky, shody místo výtahu, zapojení do domácích prací apod.). Zásadní je dostatečný spánek. Děti, které jsou neaktivní doma, jsou většinou neaktivní ve kterémkoli jiném prostředí.
9. Upravení jídelníčku. V žádném případě (pokud specializovaný lékař – obezitolog neurčí jinak) by děti neměli držet redukční diety. Téma správného stravování je poměrně pestré. Uvedíme pouze pár základních pravidel (Suchomel, 2006):
Potrava musí být pestrá a obsahovat široké spektrum potravin.
a) Pravidelná strava rozdělená do 5 denních porcí.
b) Kalorický příjem musí adekvátně podporovat růst a vývoj dítěte.
c) Příjem tuků by měl být v rozmezí 20 až 30 % celkového kalorického příjmu
d) Saturované (nasycené) tuky by neměli přesahovat 10 % celkového množství kalorií.
e) Vyloučit energeticky bohaté potraviny (hranolky, chipsy, tučné pečivo, smetanové zmrzliny, sladkosti majonézy, uzeniny, sekané a mleté maso, plnotučné mléčné výrobky, šlehačku a tučné sýry atd.)
f) Poslední jídlo alespoň 2 hodiny před spaním.
g) Dodržovat výživovou pyramidu.
h) Příjem cholesterolu by neměl přesahovat 300 mg/den.
10. Pravidelnost. Vytrvání a kontinuita pohybových aktivit jsou podstatné pro úspěšnou redukci hmotnosti. Neúspěch je navzájem související, tzn. vede k další kompenzaci jídlem a opětnému nabírání hmotnosti.
11. 30 až 60 minut aerobní aktivity střední intenzity – 3 až 7 krát týdně. Při této frekvenci výdaje energie společně s úpravou životního stylu, dochází k zlepšení zdravotního stavu u dětí v pubescenci. Střední intentzitu dosahujeme tehdy, podud cítíme, že aktivita je fyzicky náročná, ale stále můžeme souvisle mluvit.
DOPORUČENÉ AKTIVITY PRO OBÉZNÍ DĚTI
Plavání, hry ve vodě, chůze rychlostí5 až 6 km za hodinu, jízda na kole, kolečkové brusle, stolní tenis a tanec, zumba, lyžování, squash, kopaná, házená, basketbal, voleybal, bojová umění a další. Aktivit by bylo více než dost a naším hlavním úkolem je budovat u mládeže pozitivní přístup k pohybu.
Pokud bychom se chtěli bavit přímo o tréninku na redukci hmotnosti, měli bychom si sestavit plán složený ze cvičení aerobního chrakteru doplněného o posilovací a protahovací cviky. Jak již bylo řečeno v zásadách, cyklickou aktivitu ve svižném tempu by měly střídat protahovací a relaxační cviky, součástí cvičení by měly být i cviky posilující ochablé nohy a břicho. Mělo by být dovoleno pracovat ve vlastním tempu a nikoho bychom neměli do ničeho nutit. Přílišné příkazy a shazování by mohlo vést k odporu a nadobro ztratit chuť k jakémukoli pohybu.
Při posilování u adolescentů pracujeme maximálně se zátěží do 1/3 jejich vlastní hmotnosti a to pouze pod dozorem školeného profesionála.
Běh se nepovažuje za optimální pohybovou činost, jelikož jsou při něm namáhány dolní končetiny.
1. NordicWalking – je poměrně rychle se rozvíjející rekreační aktivita, která si získává větší a větší popularitu. Pro obézní jedince je výhodou odlehčení nosných kloubů přenesením části váhy těla na hole. Tohle ale není jediný důvod, proč je Nordicwalking tak oblíbený. Při používání holí se zapojuje do pohybu i horní část těla a tím je aktivních více svalových skupin. Pastucha (2011) uvádí, že při chůzi s holemi dochází při stejné rychlosti k většímu zatížení pohybového i srdečně cévního systému a celkového energetického výdeje. Oproti běžné chůzi je výrazně vyšší energetický výdej přibližně o 25-35%.
2. Indoorcycling – jízda na stacionárních kolech za doprovodu hudby pod vedením instruktora. I tak se dá jednoduše přiblížit indoor cycling. Tento druh pohybové aktivity je velmi vhodný i pro těžce obézní jedince, jelikož nezatěžuje nosné klouby ani páteř ve svislém směru. Můžeme se setkat s různými názvy.Známější jeSpining, jízda ve skupině nebo Schwinn cycling zaměřující se na určité kategorie. Zotavovací hodiny pro sportovce po zátěži, pro rekonvalescenty po úraze ale také pro spalování tuků. Pohybujeme se zde kolem 50-60% TFmax. Pro redukci hmotnosti se potom využívá low endurance, která se jezdí kolem 60-70% TFmax a je vhodná pro odbourávání tuků. Dále jsou pak lekce k rozvoji vytrvalosti a aerobní kapacity, svalové síly či anaerobního prahu.
3. Aerobic – Tato pohybová aktivita není vhodná (kromě aquaaerobicu) pro těžce obézní jedince. Aerobic se dělí do více druhů a to především na základě zatížení podpůrně pohybového aparátu. Pro jedince s obezitou je vhodný NON nebo LOW impactaerobic, který rozvíjí jak koordinační tak vytrvalostní schopnosti. Velmi lehce lze docílit vhodnou formou a intenzitou redukce podkožního tuku a rozvoje kardiovaskulární zdatnosti. Po lepší představivost do kategorie NON – impact arobic patří například slide arobic, nebo aquaerobic. LOW impact aerobic může mít podobu klasického aerobiku s tím, že jedna noha je vždy na zemi, vyhneme se tak jakýmkoliv poskokům které by mohly zatěžovat klouby. Pozor bychom si měli dát na HIGH – impact aerobic který je pro lidi s obezitou přímo nevhodný! Jedná se o aerobic plný poskoků.
4. Funkční 3D trénink – je vhodnou alternativou silového cvičení, které vychází z prvků rehabilitace. Toto cvičení zahrnuje efektivní koordinovaný a precizní pohyb ve fázích zrychlení a zpomalení za stabilizace posturálních svalových skupin. Pohyb se provádí ve všech 3 tělesných rovinách a je veden na bázi tlaku, tahu, rotace, dřepu, výpadu a předklonu jednotlivých tělních segmentů (Pastucha, 2011). Dále autor uvádí, že vede k vyšší svalové rovnováze a posílení stabilizačního systému páteře, pozitivně napomáhá kloubní stabilitě a přispívá k prevenci zranění pohybového aparátu. Jako pomůcky můžeme využít: volné kladky, jednoruční činky, medicinbaly, cvičební gumičky, disbalanční podložky, velký míč, vaky s pískem nebo vodou.
5. CORE trénink – zahrnuje svaly trupu v oblasti hrudní a krční páteře, také v oblasti beder, pánve a kyčlí, tzv. LPHC komplex – lumbo-pelvic-hip komplex. Přibližně 26 svalů zajištujě kontrolu nad veškerými pohyby. Jde o sportovní trénink, jehož cílem je zpevnění středu těla. V této oblasti se nachází těžiště našeho těla – Center OfGravity. Dochází k posilování hlubokého svalového systému. Svalů, které při běžném posilování moc nezapojujeme. CORE trénink také preventivně předchází zraněním, bolestem v zádech a zlepšuje držení těla.
Autoři: Šindelková Klára, Smolka Ján, Tůma Adam a Venzara Tadeáš.
REFERENČNÍ SEZNAM
Čačka, O. (2000). Psychologie duševního vývoje dětí a dospívajících s faktory optimalizace. Brno: Jan Šabata
Došla, J. (2006).Výzkum postojů mládeže ke sportovně pohybovým aktivitám na základní škole.Brno:Fakulta sportovních studií Masarykovy univerzity.
Matějček, Z. (1991). Praxe dětského psychologického poradenství.Praha: Státní pedagogické nakladatelství.
Pastuch, D. et al. (2011). Pohyb v terapii a preveci dětské obezity. Praha: Grada Publishing.
Příhoda, V. (1977). Ontogeneze lidské psychiky. Praha: Státní pedagogické nakladatelství.
Říčan, P. (2006). Cesta životem, vývojová psychologie. Praha: Portál.
Suchomel, A. (2006). Tělesně nezdatné děti školního věku (motorické hodnocení, hlavní činitelé výskytu, kondiční programy). Liberec: Technická univerzita v Liberci.
Vágnerová, M. (2001). Kognitivní a vývojová psychologie žáka základní školy. Praha: Univerzita Karlova.
13 komentářů
Přeskočit k formuláři pro komentář
Tento článek je velmi kvalitně zpracován a to i poměrně do hloubky. Naprosto souhlasím s tím, že jedním z nejvýznamnějších faktorů je samotný přístup k takovému dítěti. Je důležité získat si jeho důvěru, což v tomto citlivém období není jednoduché.
Velice dobře poskytnuté informace. V tomto období je opravdu těžké takového jedince přimět k nějaké činnosti, která by pomohla bojovat s nadváhou. Mezi nejduležitější faktory bych zahrnul právě dobrou motivaci, individualní přístup, ale především osobní odhodlání dotyčného.
Velice dobře napsaný článek. Líbí se mi, že je v něm velmi dobře popsán vývoj jedince po fyzické i psychické stránce a zároveň přístup k jedinci, který má problém s nadváhou. Jak již zmiňuje Josef Šikola a autoři článku, je důležitý individuální přístup k jedinci, motivace a uvědomění si sebe samotného. Podle mě jsou i vhodná cvičení, které autoři zmiňují, je velmi dobře, že zahrnuli i plavání.
Dobře zpracovaný článek, puberta je jako období jedince velmi složitá a kolikrát ani sám jedinec nerozumí tomu, co cítí, co dělá a jak se chová. Co se týče biologických změn – jedinci jsou s nimi díky dnešní době internetu a dobré dostupnosti informací seznámeni na vysoké úrovni, kolikrát ještě o dost dřív, než se tak začne dít. Zde se mi líbí, že článek rozděluje a detailně popisuje biologické, sociální a psychologické hledisko. Pokud má rodič doma „puberťáka“, myslím, že je potřeba si o tomto tématu trochu něco přečíst a nastudovat. Rodič pak lépe pochopí své dítě a komunikace se ve většině případů stane jednodušší. Dále se mi líbí doporučená aktivita pro obézní děti. V dnešní době to bohužel není ojedinělý problém.
S nadváhou a obezitou se setkáváme čím dál tím více, je to současný nešvar dnešní populace. Článek je velice dobře a odborně zpracován, líbí se mi vhodné rozdělení sportovních aktivit pro obézní. Myslím si, že nejtěžší je přesvědčit pubescenta k pravidelnému pohybu a správné životosprávě. Souhlasím s individuálním přístupem, protože každý jedinec je osobnost, ale na druhou stranu sportovní aktivity v kolektivu přinášejí větší motivaci, překonávání jeden druhého, soutěživost a uspokojení z vítězství sám nad sebou.
Obezita a nadváha patří k vážným civilizačním chorobám. Mnoho faktorů, které ovlivňují zvyšování tělesného tuku se projevují opravdu v době dospívání. Článek zhodnocuje velice kvalitně všechny tyto aspekty a obsahuje celou řadu odborných rad a cvičení. Vyvrací zaběhlé stereotypy o „zázračném“ vlivu běhání a nabízí alternativy jako například Core trénink nebo NordicWalking, které jsou pro obézní děti mnohem vhodnější. Článek zmiňuje i důležitost přístupu k těmto dětem a změnu a kontrolu jídelníčku.
Práce je velmi dobře zpracována. Toto téma je velice aktuální, obezních dětí rapidně přibývá. Za nejdůležitější považuji individuální přístup ke každému jedinci a motivaci od blízkých lidí. Dnes je život pro obézní děti často těžký, protože bývají terčem šikany. Podstatné je také přesvědčení sebe samotného pro změnu k lepšímu.
Obezita se stává stále větším problémem a je třeba pubescentům sdělit fakt, že mít nadváhu není v pořádku, avšak nesmíme zapomínat na citlivost pubescentů, která je velmi vratká, jak se v článku píše. Proto je práce s touto věkovou skupinou velmi náročná. Aktivity, které zvolili autoři článku jsou poměrně nenáročné a zábavné, tento výběr se mi líbí. Jediné, co mě při čtení článku rušilo, byly drobné překlepy. Jinak hodnotím článek velmi kladně.
Tato práce se mi zamlouvá, je kvalitně a do hloubky zpracovaná. Vybrala si v dnešní době velmi frekventované téma a tou je obezita u mladých puberťáků. S mými vrstevníky jsem se s tímto problémem setkal ale velice málo, mými vrstevníky totiž byli z většiny sportovci, kteří se mnou provozovali daný sport (dříve lední hokej a dnes florbal) v hojné míře 4x až 5x týdně. Jako hlavním problémem bych viděl samozřejmě nedostatek pohybu a také špatné stravování. Pokud vidíme, že je u námi pozorovaného dítěte v období pubescence z těchto hledisek něco špatně, musíme s tím něco dělat tak, aby se dítě neurazilo a zavřelo si k nám tím cestu. Proto musíme opatrně, navrhovat fyzické aktivity, které ho budou bavit a budou mu přinášet radost. Tím se dostane do větší psychické pohody a ta velmi úzce souvisí i tou pohodou fyzickou. Proto se mi aktivity zvolené v článku zamlouvají, některé nejsou až tolik známé a myslím si, že budou děti v tomto věku bavit.
Tento článek je velice pečlivě zpracován, autoři mají určitě zkušenosti s touto problematikou. V dnešní době, kdy přibývá obézních dětí, je vhodné seznamovat veřejnost s řešením tohoto problému. Jako důležitý bod z článku považuji „omezení pasivních denních aktivit“. Ve skutečnosti by často stačila jen běžná aktivní pohybová činnost jako pěší chůze atd. místo hraní her a sledování televize. Základ je vybudovat u těchto dětí pozitivní přístup ke sportu, což je ovšem vzhledem k jejich chování v tomto období někdy obtížné.
Článek je opravdu obsáhlý a pěkně zpracovaný. Nicméně je smutné, že touto civilizační chorobou trpí čím dál více dětí a dospívajících. V tomto období je důležitý individuální přístup k jedinci a pomoci mu se tak snažit této civilizační chorobě předejít. A však musíme brát ohled na jeho citlivost, ne každý je ochotný mluvit o svém problému, především v období pubescence, kdy je s jedinci práce opravdu náročnější. Já osobně, pro aspoň nějaké snížení obezity či nadváhy, bych do základních škol zavedla více pohybových aktivit aby tak dospívající nezlenivěli.
Článek hodnotím velmi pozitivně. Je skutečně obsáhlý a přitom přehledný. Velmi se mi líbí, že se autoři věnovali jak problematice období dospívání a základním pravidlům a zásadám při práci s obézními mladistvými, tak i zajímavým, moderním doporučeným aktivitám.
Velmi dopodrobna kvalitně zpracovaný článek . Naprosto se vším souhlasím. Určitě je důležitý i přístup rodičů. Pokud dítě nemá pevnou vůli, což v tomhle věku má jen pár jedinců, je potřeba dohled a plná podpora okolí. Myslím si, že v dnešní době je tolik zábavných aktivit, že zálibu si v nich najde opravdu každý, jen je k tomu popostrčit a napomoct tak k tomu, aby to nenechali zajít dál než to je.