Psychomotorika dítěte

První rok dítěte

Vývoj každého dítěte je specifický a neměl by se uspěchat. Každé dítě se učí motorickým dovednostem jinou rychlostí a v některých případech dokonce i jiným způsobem. Proto bychom měli:

• Pokud se dítě o něco pokouší, nechat ho se nějakou dobu snažit, aby dosáhlo toho co chce samo.
• Jestliže si dítě hraje, nepřerušovat jeho hru.
• Pokládat je na podložku, aby se mohlo též učit překulování a dalšímu pohybu. Podložka by přitom měla být dostatečně pevná na to, aby se dítě mohlo pokoušet vstát a nebránila mu v tom pružící podlaha, která tak není dostatečnou oporou. Dítě by se tím mohlo cítit frustrované a vzdát to. Dobrá není ani spousta věcí okolo, které by bránily v pohybu.
• Pokud se dítěti něco podaří, pochválit jej.
• Při zacházení s dítětem jednat klidně, spíš pomaleji než rychle a užívat si tento společný čas.

Nošení dítěte v krosně, šátku, náruči nebo na kyčli nebo třeba v letecké poloze je pro dítě prospěšné z více důvodů – tělesná blízkost s rodičem a neustálý houpavý pohyb při chůzi, který udržuje rovnovážný orgán ve vnitřním uchu dítěte v neustálé aktivaci. Tím se podporuje vývoj pohybového aparátu a současně i mozku dítěte. Špatné není ani pokud rodič někdy dítě jemně houpe a jindy použije živější pohyby. Simulovaný let, vyhazování nebo jiná podobná aktivita podporují pozornost a pro dítě jsou též potěšením.

Ruce

Teprve v 8 týdnech dítě poznává, že ruce patří k němu samému a kolik toho zvládnou. Do té doby mělo pouze úchopový reflex – pozůstatek po době, kdy se děti musely držet matky. Tento reflex je znát i na nožičkách. Nohy dítěte jsou mnohem citlivější, než u dospělého.
Mezi druhým a třetím měsícem jsou ruce velice zajímavou a oblíbenou hračkou. Dítě začíná koordinovat myšlení s jednáním. Tato koordinace rukou s očima je předstupněm pro cílené uchopování předmětů.

Od 3 měsíce už zvládá mnohem komplexnější pohybové vzorce – například vložit si předmět do úst.

V 10 měsících už dítě ovládá i prsty – pinzetový, klešťový úchop.

Plazení

Dítě se začíná pohybovat, tedy v domě začínají manévry. Je třeba odstranit veškeré nebezpečí, které hrozí dítěti, objevujícímu svět.

Ne všechny děti se však chtějí plazit. Existuje jisté procento dětí, které procvičují klouby a svaly jinými cviky a poté přejdou rovnou k chození. Přitom způsob chůz si přehrávají v hlavě – provozují tzv. mentální trénink.

Dítě by se mělo začít takto pohybovat mezi čtvrtým až devátým měsícem. Tento pohyb přitom může mít více podob – klouzání po bříšku, po zadečku, s pomocí rukou, po čtyřech, atd.

• Pokud se dítě k plazení nemá a rodiče mu chtějí pomoci, mohou předvést, jak se má dítě plazit.
• Oblečení by nemělo bránit v pohybu.
• Je lepší pokládat dítě na koberec. Parkety nejsou tak drsné a častá uklouznutí by mohla dítě frustrovat.

Sezení

Rodiče by měly počkat, než se dítě samo posadí. Protože to se posadí teprve tehdy, když je na to jeho pohybový aparát připraven. Pokud je obkládáno polštáři, těžko se drží ve vzpřímené poloze a může si vypěstovat špatné návyky. Kromě toho je-li posazeno příliš brzy, je možné. že se mu tato poloha, kdy má o všem přehled z větší výšky zalíbí natolik, že nebude mít nadále zájem se plazit. Dítě se pak posunuje pouze šoupáním zadečku a to není ideálním tréninkem pro svaly, rovnovážné ústrojí ani vývoj mozku. Též by mohlo dojít k omezení motorického vývoje dítěte, které pak bude méně šikovné, než jeho vrstevníci.

Podobně špatný vliv má na dítě chodítko a jiné „podpůrné pomůcky“.

Chůze

Většina dětí provede své první krůčky ještě před dovršením prvního roku. Tyto pokusy jsou však krátké pouchých pár vteřin. Teprve časem jsou nožičky schopné udržet dítě delší a delší dobu. Je ovšem důležité, aby dítě nemělo těsnou obuv, nebo oblečení na nožičkách, aby se špatně neformovaly a vyvinula se zdravá nožička s klenbou. Dobré jsou též ponožky s protiskluzovou podrážkou, aby se dítě mohlo pohybovat i po parketách, aniž by podkluzovalo a bylo tím frustrováno.

Chůze po nerovném terénu podporuje vývoj svalstva, kloubů, posiluje je a dělá tak chůzi jistější.

Stejně jako u sezení, ani chození by se nemělo uspěchat. Některé temperamentní děti se pokouší postavit již v 5 nebo 6 měsících s pomocí našich rukou. Tyto pokusy jsou kraťoučké asi vteřinu a dítě se při nich pohybují nahoru dolů. V této době však není pohybový aparát na takovou zátěž připraven a konec konců i nožičky jsou v této době ještě v postavení do O.

Výchova dítěte v mateřské školce:

Cíle:

Častým cílem pedagogického procesu je vybudování přirozeného, pozitivního vztahu k pohybu, odbourávání bariér, naučení žáka zručnosti, která mu umožní vnímat pohyb a vyučovací proces jako něco pozitivního, prospěšného a zajímavého.

Cílem je získat co nejvíce zkušeností vnímání pohybu:

1)     Z oblasti vlastního těla (osoby), vlastního „Já“  

–          Cílem je poznat svoje tělo a vytvořit si vlastní mapu neboli schéma svého těla. Rozpoznat jeho funkci jako celku, ale i jeho částí. Umět vyjadřovat svoje pocity a city, ale i potřeby prostřednictvím pohybu.

2)     Z oblasti materiální (věci a předměty)

–          Seznámení se s prostředím a s věcmi, které dítě obklopují a naučit se je využívat ke svým potřebám ve svůj prospěch.

3)     Z oblasti společenské

–          Naučit se poznávat společenské prostředí  ve kterém žije, osoby se kterými přichází do kontaktu a navazování kontaktů a společných vztahů. Umět spolupracovat, budovat důvěru a zodpovědnost za sebe samého a svoje činy.

Prostředky, které se v psychomotorice využívají  jsou :

–          Různá cvičení a formy her, rytmické a taneční gymnastiky, pantomima, joga a akrobacie.

Psychomotorika ve školce:

Psychomotorické kompetence a statní vzdělávací program ISCED 0

V mateřské škole je cílem rozvíjet cílevědomě, systematicky a ve tvořivé atmosféře osobnost dítěte v psychomotorické, poznávací, sociální, emocionální a morální oblasti.

Dále má za účel dítěti pomáhat naučit se chránit svoje zdraví, životní prostředí, kooperovat ve skupině a naučit se rozvíjet a kultivovat svoji osobnost.

Dítě podle ŠVP na konci předprimárního vzdělávání :

–          Používá v činnosti všechny smysly

–          Ovládá celý pohybový aparát a tělesné funkce

–          Je ochotný pohybovat se a touží po pohybu

–          Ovládá základní lokomoční pohyby

–          Osvojené způsoby pohybových činností používá v nových, neznámých, problémových situacích

–          Globální motoriku využívá překonáváním přírodních a umělých překážek

–          Projevuje grafomotorickou gramotnost

–          Ke svému zdraví a zdraví jiných se chová ohleduplně

–          Má pozitivní postoj ke zdravému životnímu stylu

ŠVP je integrovaný do 4 tematických okruhů: ( Já sem, lidé, příroda a kultura) a každý zahrnuje 3 vzdělávací oblasti rozvoje dítěte.

1. V tematickém okruhu Já Jsem jsou tyto požadavky:

–          Kontrolovat při pohybu svalové napětí a dýchání

–          V pohybových činnostech projevit vlastní lateritu

–          Rovnováha: umět udržet rovnováhu

–          Orientovat se v prostoru

–          Ovládat základní lokomoční pohyby

–          Zaujmout různé postavení dle pokynů (leh, sed, běh, chůze atd.)

–          Poznat názvy základních poloh, postojů a pohybů, v různých podmínkách napodobovat pohyb

–          Umět manipulovat s různým náčiním, předměty, rukama, nohama, hlavou, koulet, kopat, zvedat, odrážet, driblovat)

–          Umět se pohybovat na nářadí: pohybovat se okolo vlastní osy těla (obraty a kotouly)

–          Respektovat zvolená pravidla a dodržovat je, spolupracovat, respektovat ostatní

–          Zaujmout kladný postoj k pohybu a sportovním aktivitám

2. V tematickém okruhu Lidé jsou tyto požadavky:

–          Dodržovat pravidla a spolupráci v hudebně pohybových hrách

–          Sladit pohybovou a hudební stránku v hudebně pohybové hře

3. V tematickém okruhu Příroda jsou tyto požadavky:

–          Pohybovat se v různém prostředí (voda, sníh) bez strachu a zábran, zvládnout turistickou vycházku do přírodního okolí

–          Modifikovat pohyb ve změněných podmínkách, nebo v problémových situacích

–          Otužovat se prostřednictvím sněhu, vody, deště, větru a slunce

–          Pohybovat se různými způsoby mezi přírodními, nebo umělými překážkami a využívat při pohybu různé pomůcky

–          Zvládnout speciální pohybové zručnosti (klouzání, bobování atd.)

4. V tematickém okruhu Kultura jsou tyto požadavky:

–          Pohotově reagovat na změnu tempa hudebního doprovodu

–          Vyjádřit náladu pomocí hudby a písně přirozenými kultivovanými pohyby

–          Umět uplatnit taneční prvky, pohybová improvizace

Součástí každodenního pořádku a denních činností jsou pohybová a relaxační cvičení, která obsahují zdravotní cviky, relaxační a dechové cvičení a realizují se každý den.

Předprimární vzdělávání se realizuje pomocí organizační formy – edukační aktivity. Způsob, forma a rozsah edukační aktivity si schvaluje každá mateřská škola.

Autoři: Hana Míčová, Lucie Portyšová

Zdroje:

Kammerer, D. (2007). První tři roky života dítěte průvodce pro rodiče. Praha: Grada Publishing, a.s.

Novotná, N., Sližik, M. & Vladovičová, N. (2009). Psychomotorika 1. Banská Bystrica : Univerzita Mateja Bela v Banskej Bystrici