Stárnutí (gerontogeneze, involuce) je přirozený a biologicky zákonitý proces, během kterého se snižují adaptační schopnosti a ubývají funkční rezervy organismu. Probíhá již od početí, ale za skutečné projevy stárnutí považujeme až pokles funkcí, který nastává po dosa-žení sexuální dospělosti.
Stáří (sénium) je označení posledních etap ontogenetického vývoje člověka. Jedná se o projev a důsledek involučních změn probíhajících různou rychlostí a s výraznou inter-individuální variabilitou. Na charakteru stáří se podílí řada faktorů, např. zdravotní stav, životní styl, vlivy sociálně ekonomické a psychické.
Stáří je podmíněno věkem jedince. Výši věku lze vymezit na základě několika kritérií.
Rozlišujeme:
kalendářní (chronologický) věk:
Je určen datem narození, lze jej přesně vymezit.
sociální (sociálně-historický) věk:
Vyjadřuje, jak by se měl jedinec určitého biologického věku chovat dle společenských měřítek. Zachycuje změny sociálních rolí, životního stylu, ekonomické situace apod.
biologický (funkční) věk:
Vystihuje biologické stárnutí organismu.
psychologický věk:
Jedná se o subjektivní vnímání vlastního věku, poukazuje na psychický stav jedince.
Stáří (sénium) považujeme období od 60 let. Rozdělujeme jej do 3 fází:
časné stáří (stárnutí, senescence): 60-74 let
vlastní stáří (kmetství, sénium): 75-89 let
dlouhověkost (patriarchum): 90 a více let
V současnosti žije v České republice přibližně 2,077 miliónů obyvatel starších 60 let, což je přes 20% populace ČR.
Střední délka života se u českých mužů v rozmezí let 1994 až 2004 zvýšila na 72,6 roků (zvýšení o 3,1 roku) a u žen na 79 let (zvýšení o 2,4 roku). Demografická prognóza uvádí, že v roce 2030 bude v ČR 30,6% lidí nad 60 let.
Změny podmíněné stárnutím:
Tělesné změny
Nejvýraznější změny stárnoucího organismu postihují pohybový aparát, změny postoje a chůze. Dále lidé často trpí změnami v oblasti kardiovaskulárního systému. Stárnutí má vliv dále na dýchání, zažívací systém, termoregulaci. Mění se činnost žláz s vnitřní sekrecí a dochází ke změnám na kostře člověka. Dochází i ke změnám smyslového vnímání, což může být problémem.
Psychické změny
Za nejobecnější charakteristiku stárnutí bývá považováno zpomalení psychickéčinnosti. Dochází ke snižování psychomotorického tempa a senzomotorické funkční koordinace.
Dále se v procesu stárnutí mění:
a) Aktivační úroveň
Lidé jsou pomalejší, jejich volba i vykonání adekvátní reakce trvá déle, stejně jako se prodlužuje doba rozhodování.
b) Paměť a učení
Postiženo je především ukládání nových informací. Typické je snížení vštípivosti a výbavnosti. Učení bývá pomalejší, obtížnější. Staří lidé mají vlivem těchto změn problémy s adaptací v nových situacích.
c) Intelektové funkce
Změny v této oblasti jsou značně variabilní, závisejí především na dědičných faktorech a na vzdělání. Pokles fluidní inteligence je u seniorů vyvážen celoživotními zkušenostmi posilovanou krystalizovanou inteligencí, která může mít vzestupný trend i ve stáří.
d) Kognitivní funkce
Narůstají obtíže s přijímáním nových podnětů. Oslabuje se schopnost vytvářet nové spoje. Snižuje se adaptabilita a flexibilita, zvyšuje se fixace a integrace.
e) Řeč
Zpomaluje se tempo řeči, latence odpovědí se prodlužuje.
f) Osobnost
Osobnost se formuje po celý život jedince. Charakter osobnostních změn stárnoucího jedince závisí na jeho způsobu adaptace na vývojové změny. Na proměnách osobnosti ve stáří se významně podílejí také vnější vlivy a stereotypy týkající se stáří, které mohou snižovat sebedůvěru seniorů. U stárnoucího člověka se často zvýrazňují osobnostní rysy, které byly dříve inhibovány nebo kompenzovány.
Přínos pohybové aktivity ve stáří:
Prostřednictvím vhodných aktivit může senior podporovat svůj osobní růst a zvyšovat kvalitu svého života. Psychické a sociální faktory z velké části ovlivňují zdravotní stav člověka. Pohybová aktivita pro seniora může do značné míry působit jako prevence různých onemocnění a zranění. Při pohybových činnost dochází k prožitkům radosti a štěstí, které nesporně zkvalitňují život.
Jako vhodnou pohybovou aktivitu pro seniory, bychom mohli uvést např. Petanque. Přestože tento sport zná snad každý, jeho rozšíření u nás není příliš velké. Přitom právě tento sport je pro seniory jedním z nejdostupnějších. Není náročný na fyzickou zdatnost, podporuje orientaci a také prospívá zdraví pobytem na čertvém vzduchu. Samozřejmě nesmíme zapomenout na význam socializace, která je v seniorském věku jedním z nejdůležitějších aspektů.
Vhodné pohybové aktivity pro seniory:
Tělesný pohyb nám byl dán jako přirozená lidská potřeba. Tělesná aktivita pozvedá ducha a zlepšuje vitalitu. Pohyb zpomaluje proces stárnutí, posiluje srdce, snižuje krevní tlak, zmírňuje stres a pomáhá udržet si ideální hmotnost. Přesto v současné době pohybu ubývá. Jako alternativa oproti návštěvám lékaře a polykání prášků se však tato možnost jeví jako jedna z nejvhodnějších.
Jako příklady vhodných pohybových aktivit pro seniory, bychom mohli uvést
– nordic walking
– petanque
– chůze
– aqua gymnastika
– jóga
– pilates
– jízda na stacionárním kole
– plavání
U organizovaných pohybových aktivit je také žádoucí provést vstupní zdravotní prohlídku s cílem odhalit možná rizika a upravit tak pohybovou aktivitu danému jedinci.
Zjištěné pořadí motivací seniorů k pohybové aktivitě:
– okruh přátel, kteří mají sami vztah k pohybu,
– zdravotní důvody, doporučení lékaře,
– příklad rodinného prostředí.
Nejvýznamnější bariéry, proč nejsou senioři aktivnější:
a) osobní faktory, které se dále člení na:
– fyzické – zdraví, nemoc, zdatnost,
– psychické – očekávání kladného požitku, který se nedostaví, necítí se sportovce, je jim dobře i bez sporu, pohodlnost,
b) faktory blízkého okolí, které se dále dělí na:
– sociální – nechápe ho okolí, je mu to vytýkáno, je zesměšňován,
– ekologické – špatná doprava, časově náročné zaměstnání.
Nejčastější důvody při zanechání pohybové činnosti:
– zdravotní objektivní, lékařky ověřitelné – nemoc, zranění,
– zdravotní subjektivní – pocity únavy, ochabnutí zájmu, výmluva,
– osobní rozhodnutí, krátkodobé zaměstnání, péče o člena rodiny, vnuky.
Autoři : Jan Dobeš,Pavel Vyroubal, Dominik Hrabský, Tomáš KosatíkPoužitá literatura:
Haškovcová, H. (2010). Fenomén stáří. Praha: Panorama.
Kalvach, Z., Zadák, Z., Jirák, R., Zavázalová, H., Sucharda, P., a kol. (2004). Geriatrie a gerontologie. Praha: Grada.
MPSV (2005). Příloha – demografické údaje. 13. 1. 2007, htpp://www.mpsv.cz
Příhoda, V. (1974). Ontogeneze lidské psychiky. Praha: SPN.
Vavroň, J. (2006, 28. 12.). Češi žijí déle než Slováci. Právo,16, 1.
17 komentářů
Přeskočit k formuláři pro komentář
Jsem velmi rád, že se zde objevil článek, který se právě zabývá tématikou Senioři a pohybová aktivita. Autoři zde stručně a výstižně vysvětlují aspekty stáří, seznámili nás s problematikou stáří a postupně přechází k důležitým odstavcům o pohybové aktivitě. I když počet seniorů roste, tak se bohužel domnívám, že pohybouvou aktivitou se z nich zabývá jen malé procento. Podle mého je největším problémem informovanost a s tím související prevence. Většina seniorů ani neví, jak je pohyb pro jejich tělo velice důležitý. Toto zjištění obvykle dostanou od specialistů v nemocnicích, ale to už je pozdě!
Článek jsem četla se zaujetím a líbilo se mi rozdělení seniorů podle věku a různých kriterií (psychický, biologický věk apod.). Zmiňujete zde podmínky a okolnosti, za kterých se seniorům nechce do sportu. V komentáři u Martina je zmíněna nedostatečná informovanost. Podle mého to není malým množstvím informací, ale spíše určitým zaujetím této skupiny. Jak je z příspěvku patrné, každý senior je na tom se svým zdravím jinak a proto si může dopřát jinak fyzicky náročnou aktivitu. Pár sportovních nadšenců se najde, ale zbytek stále jen sedí doma na sedačce a čeká co se bude dít. Pokud by se někomu podařilo vymyslet atraktivní programy (zájezdy, prodloužené víkendy) pro tuto skupinu lidí, tak si myslím, že by vše mohlo fungovat. Jde jen o to zvolit správný program a seniory namotivovat. Napadlo mě spojit seniorskou aktivitu s dětmi, mezi nimi se cití stále mladí a rádi vyhledávají jejich společnost například při zájezdech do zahraničí.
V tomto článku se mi líbí, že stáří je zde rozlišeno podle věku na stáří kalendářní, sociální, biologické a psychologické, protože mnoho lidí nevnímá, jak důležité je toto rozlišovat. Aneb neustále platí, že jsme staří tak, jak staří se cítíme. V článku jsou vypsány znaky stáří, co se na nás mění a je zde výpis pohybových aktivit, které jsou ve stáří doporučované. Na konci článku mi přijde zcela absurdní jak autoři zde zmiňují, že jednou z bariér proč nejsou senioři aktivnější je nechápavost okolí, vytýkání a zesměšňování. Netvrdím, že to tak není, ale já osobně si tento problém neumím představit na žádném seniorovi, kterého znám.
Nejvíce mě z článku zaujala informace, že v roce 2030 bude v ČR 30,6% lidí staršího věku než 60 let. Tato informace je velice důležitá pro další vývoj ať už pohybových nebo i jiných aktivit pro seniory. Bude čím dál tím větší potřeba pro tuto skupinu populace vymýšlet programy a vyžití. To by mohla být právě otázka k zamyšlení hlavně pro nás rekreology a v našem zájmu by mělo být najít vhodná řešení. Zároveň souhlasím se Zuzkou, že nemůžeme všechny seniory tzv. házet do jednoho pytle. Náš život ve stáří je převážně ovlivněn naším životem předešlým. Pokud jsme již dříve sportovali, tak s největší pravděpodobností v tom budeme pokračovat i nadále.
Ideálně napsaný článek pro člověka v důchodovém věku. Každý senior si může vybrat aktivitu na kterou se cítí jak fyzicky, tak psychicky. Rozhodně by tito lidé neměli zůstávat osamoceni a říkat si, že už za celý život toho zažili hodně. Svět se neustále vyvíjí a je mnoho věcí, které neznají a určitě by je rádi vyzkoušeli. Stačí jen starší lidi lépe informovat a nezapomínat na ně. Přece jen tvoří 20% populace ČR.
Takových článků by mělo být více, aby si senioři uvědomili, co se s jejich tělem vlastně děje a jak je pro ně důležité zůstat aktivní. Myslím si, že každá pohybová aktivita v tomto věku je přínosem. Člověk už nemusí překonávat sám sebe, ale může se udržovat v kondici. Uvedené sporty jako nordic walking, chůze, petanque či plavání, jsou rozhodně ideální i pro nesportovní jedince. V tomto věku pak už jen záleží na tom, zda zdravotní stav dovolí provádět pohybovou aktivitu, protože při vážném onemocnění je to takřka nemožné.
Tento článok sa mi páči. Nájdeme tu niekoľko možností merania veku(kalendárny,biologicky,psychologický,atd.),taktiež zmeny,ktoré v tomto období života nastávajú. Taktiež sa mi páči výber športov,ktoré sú vhodné pre túto vekovú kategoriu a naozaj si myslím,že by mohli skvalitniť život a byť prevenciou voči niektorým ochoreniam. Je však veľmi dôležité zvoliť si vhodný šport,aby sa stal pre človeka radosťou a je nie trápením.
Stáří je sice podmíněno věkem jedince, ale velmi záleží na tom, jak se o svoje tělo staráme a zda dodržujeme již zmíněný zdravý životní styl. Stáří má velmi různorodé podoby. Ten, kdo žil zdravě může ještě v 70 letech žít aktivní život, ale jiný, kdo o sebe z hlediska zdraví tolik nedbal, už například v 60 trpí nejrůznějšími nemocemi, v krajních případech na ně i umírá. (Infarkt, cukrovka, rakovina) Je tedy nutné vykonávat pohybové aktivity po celý život a nezapomenout, že i ve stáří se dá provozovat plno sportovních aktivit, jak uvádí článek. Důležitá je i psychická stránka seniorů. Kolikrát se stane, že už přestanou mít chuť cokoliv provozovat, pohodlnější jim je celé dny číst nebo sledovat televizi. To je špatně! Je potřeba si uvědomit, že přiměřenou pohybovou aktivitou si vlastně prodlužují život, protože zůstávají pohybliví a jejich tělo „nezatuhne“.
Od začátku je tento článek velice zajímaví. Rozdělení stáří podle jednotlivých pohledů (kalendářního, sociálního, …) se mi velice líbí a nemám k němu jakékoliv výhrady. Co se týče doporučovaných aktivit, nemám s nimi nejmenší problém. Ať už jóga a aqua gymnastika mi přijdou jako zajímavé aktivity a můžou působit jako sociální vzpruha pro tuto věkovou skupinu. V poslední řadě bych vyzvedl petanque, který sám o sobě může působit nejen jako odreagování, ale i jako prostředník návratu k „dětské“ soutěživosti mezi jedinci zmíněných věkových skupin.
Autor je výborně vzdělán v oblasti, kterou zde popisuje. Roztřídil nám zde období stáří dopodrobna a skvěle se v nich orientuje.
Sám mám zkušenosti s tvorbou aktivit pro Starší osoby a vím, jak je důležité najíst správnou hranici na které se pohybovat.
Každý člověk je jiný a potřebuje individuální přístup. Jsem určitě pro, aby každý starší člověk vedl aspoň trochu aktivní život, protože výsledky, které jsme měli za pouhý týden byli jen pozitivní. Jak zde autor popisuje všechny aktivity musím sním ve všem souhlasit a jeho článek doporučit dál.
Velice poutavý článek. V době, kdy se lidé dožívají stále většího věku, by se měla společnost zaměřit na zajištění kvality této životní etapy. Sport k nim určitě patří a posiluje nejen fyzickou stránku člověka ale i psychickou. Jak je uvedeno, starší lidé raději provozují kolektivní sporty, které mají vliv na jejich pohodu. V době, kdy většina z nich již přišla o přátele a partnery, je setkání s vrstevníky se stejným zájmem určitě pozitivní událostí. Zajímavá mi přijde skupinová aqua jóga, která je podle mého názoru jak zábavná, tak efektivní.
Tento článek hodnotím velice kladně. Jak jste zde uvedli, že při pohybových činnost dochází k prožitkům radosti a štěstí, které nesporně zkvalitňují život, tak s tím naprosto souhlasím. Vyzdvihnout bych chtěla petanque, protože spousta seniorů jsou už vdovci nebo vdovy a zvolená aktivita je kolektivní. Význam sociologie je v tomto věku obzvlášť důležitý.
K samotnému článku nemám sebemenší výhrady. Je vidět, že autor přesně ví, o čem mluví a už má nějaké zkušenosti s prací se seniory. Pěkné je rozdělení stáří a vůbec všechny doporučené aktivity. Opravdu jsme staří jen tak, jak se náš organismus cítí a čeho je schopen. Tento článek může být ideální pro takové lidi, kteří se v budoucnu chystají na práci se seniory, mohou zde načerpat spoustu skvělých nápadů, které budou zaručeně fungovat, jelikož jsou podloženy pravdivými informacemi založenými na zkušenostech.
Jsem velmi ráda za článek věnovaný seniorům. Naprosto souhlasím s tvrzením, že pravidelná pohybová aktivita přispívá ke zdravějšímu a kvalitnějšímu životu. U seniorů bych vyzdvihla aktivity společné a kolektivní.
Staří jsme tak, jak se cítíme. Ovšem stáří nezastavíme. Líbí se mi výčet aktivit, které lze provozovat, každý člověk v důchodu by si určitě vybral tu svou. U této věkové skupiny je důležitá hlavně socializace, aby člověk nepociťoval, že už je nepotřebný. Proto jsou asi nejvhodnější kolektivní aktivity.
Na článku se mi moc líbí, jak je rozvržený. Na začátku je hezky popsán stav člověka ve stáří jak fyzický tak psychický. Podle toho jsou pak vypsány různé aktivity, které může člověk vykonávat. Myslím si, že pohyb ať už u malých dětí či u starých lidí je důležitý. Lidé tím mohou dosáhnout mnohem většího věku a cítit se vitálněji.
Otřepaný výrok, jsme staří tak, jak se cítíme, který zmiňuje Pavlína, má své opodstatnění. Přesto je potřeba brát v potas nevyhnutelné tělesné a psychické změny seniora. Článek je v odstavcích přehledu a rozdělení velmi čtivý, přehledný a poučný. Jakákoli aktivita seniora má jistě svůj přínos. Možná bych v článku více zdůraznil důležitost motivace a socializace jedince jako takové.