Jako rekreologové se v článku zaměříme na jeden pojem z oblasti naší specializace a pokusíme se zdůvodnit význam této činnosti v námi zvolené věkové kategorii. Jedná se o tělocvičnou rekreaci v mladší dospělosti.
Mladší dospělost je podle Vágnerové (2007) období dvacátého až čtyřicátého roku života, kde tělesné změny mají jen malý význam a lidskou psychiku příliš neovlivňují, s výjimkou těhotenství a porodu u žen. Biologicky podmíněné faktory jsou pro rozvoj osobnosti člověka méně významné než sociokulturní podněty. Dále dochází k dalšímu rozvoji kognitivních kompetencí, tedy způsobu jejich užívání. Sociální změny především zahrnují přijetí nových sociálních rolí a s nimi spojené způsoby chování. Je také obdobím diverzifikace psychosociálního vývoje, ať už svoji volbou nebo tlakem okolností. Jedná se o prožívání mnoha nových sociálních situací.
Abychom prožili toto období pozitivně, můžeme využít získaných poznatků ze sportu (Evropská charta sportu) neboli tělesné kultury (Hodaň, 2006) konkrétně prostřednictvím tělocvičné rekreace v kombinaci s ostatními druhy činností týkající se společnosti, vzdělání, umění, ekonomické situace a dalších, bez přímých vazeb na tělocvičnou rekreaci.
Právě Hodaň (2008) považuje tělocvičnou rekreaci za specifický druh tělocvičné aktivity (všechno skutečně realizované záměrné, volní, konkrétně motivované a účelné pohybové jednání), v jehož zaměřenosti na člověka dominuje rozvojový, regenerační a rekondiční charakter činnosti, prováděný zájmově ve volném čase a působící na zdokonalování člověka tím, že prostřednictvím záměrně volených tělesných cvičení, diferencovaných podle individuálních zájmů a potřeb, zvyšuje jeho fyzickou, psychickou a sociální úroveň, regeneruje pracovní a životní sílu a kompenzuje negativní vlivy pracovního a životního procesu i současné civilizace. Vzhledem ke svému charakteru má výslovně prožitkový charakter.
Domníváme se tedy, že tento pozitivní význam spočívá ve všestranném rozvoji člověka s cílem prožívání života a optimalizací životního stylu.
Uvědomujeme si, že článek není ničím novým, ale doufáme, že svou jednoduchostí zaujme a snad i tak nějak vybízí k rozšíření znalostí a hledání nových možností za účelem naplnit námi zatím nedosažených cílů.
Autoři: Martin Schön, František Miklas
Referenční seznam:
Hodaň, B., Dohnal, T. (2008). Rekreologie. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.
Vágnerová, M. (2007). Vývojová psychologie. II, Dospělost a stáří. Praha: Karolinum.
Evropská charta sportu. (1994). Praha: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky.
Hodaň, B. (2006). Sociokulturní kinantropologie I, Úvod do problematiky. Brno: Masarykova univerzita.
8 komentářů
Přeskočit k formuláři pro komentář
Moc pěkný článek. Výstižně a stručně nahlíží na danou problematiku.
Krátký stručný článek shrnující problematiku uvedenou v názvu.
Nikdo asi nepochybuje že význam pohybové rekreace je kladný v jakémkoliv období, jak ve vztahu s lidskou psychikou tak se stránkou fyziologickou. Podle mého názoru je potřeba se zaměřit na současnou mladší (pubescentní) generaci, která za pár let dosáhne tohoto věku mladší dospělosti, bohužel zřejmě bez návyků k jakékoliv pohybové rekreaci. Právě dnešní „dospělí“ jsou generací zasaženou medii a touto elektronickou kulturou mnohem méně něž jejich potomci a je pro ně snazší věnovat se rekreaci alespoň minimálně. (i když to tak možná nevypadá)
V článku bych nesouhlasil, že tělesné změny v období mladší dospělosti mají jen malý význam na lidskou psychiku. Jako tělesné změny považuji celkovou tělesnou kondici a fyzický vzhled z tohoto pohledu a právě v období mezi 15ti až 25ti lety, což se tedy týká i mladší dospělosti, jsou k sobě lidé sebekritičtí. Mimo to hezký a stručný článek, zachycující danou problematiku.
Velice stučný a výstižný článek, který je zajímavý jak pro odbornou, tak i laickou veřejnost. Tělocvičná rekreace má význam ve všech etapách života a mladší dospělost jistě není vyjímkou. V tomto věku je podle mě důležité motivovat veřejnost k nějaké činnosti. Lidé kolem 20. roku života často rezignují na sport a mají jiné priority. Oproti tomu čtyřicátník může chodit unavený z práce a na fyzickou aktivitu mu nezbývá čas nebo na ni nemá náladu. Pozitivní je, že lidé jsou v tomto období finančně nezávislí, a tak bychom jim měli připravit takovou fyzickou aktivitu, za kterou budou ochotni zaplatit a především budou mít radost z pohybu.
V článku je zahrnuto vše podstatné o této dané oblasti. Jen mě trošku zarazilo to, že v tomto období mají tělesné změny jen malý dopad na psychiku. Řekl bych, že právě v tomto období to bývá zásadní. Dopady to nemá v mladším a starším věku. Ale je to jen můj názor. Je dobře, že se někdo zabývá danou problematikou. V daném věku se rozhoduje, zda bude člověk žít v sedavém nebo v sportovně pohybovém způsobu života. Výstižný článek. Je vidět, že se čerpalo z knihy od pana Hodaně , který dané problematice rozumí.
Jako pozitivum bych poukázal, že tento článek ukazuje na problematiku daného tématu. Článek je velmi stručný. Můj názor je takový že se autoři mohli daleko více rozepsat, protože materiálu je mnohem více. Navíc když se čerpalo z knihy od pana Hodaně. Potom souhlasím s tím, že pohybová rekreace hodně záleží na psychice a na daném období. Důraz bych tedy kladl na tělesné změny, fyzičnost a samozřejmě na věk.
Článek je stručně a odborně napsaný. Každý kdo si jej přečte musí souhlasit s autorem už kvůli odbornému charakteru, který je ze samotného znění patrný. Chtěl bych vyzdvihnout především větu:
„Právě Hodaň (2008) považuje tělocvičnou rekreaci za specifický druh tělocvičné aktivity (všechno skutečně realizované záměrné, volní, konkrétně motivované a účelné pohybové jednání), v jehož zaměřenosti na člověka dominuje rozvojový, regenerační a rekondiční charakter činnosti, prováděný zájmově ve volném čase a působící na zdokonalování člověka tím, že prostřednictvím záměrně volených tělesných cvičení, diferencovaných podle individuálních zájmů a potřeb, zvyšuje jeho fyzickou, psychickou a sociální úroveň, regeneruje pracovní a životní sílu a kompenzuje negativní vlivy pracovního a životního procesu i současné civilizace.“
– tato věta se stala skoro sama celým textem odstavce, ale hlavní je to, že v ní zní přesně význam celého článku. Tedy proč je tělocvičná aktivita tak významná a jak je prospěšná!
Tento kratší a stručnější článek přesně vysvětluje význam tělocvičné rekreace v období mladší dospělosti, jak je uvedeno již v nadpisu. Dle mého názoru autoři dosáhli svého cíle přesně tak, jak chtěli. Řekla bych, že se jim podařilo vystihnout podstatu věci a zachytit tak opravdu jen ty zásadní, důležité myšlenky, čímž čtenáři stručně objasnili dané téma a ,,nemotali mu hlavu“ dalšími termíny a dalším zbytečným vysvětlováním.