PRAHA – Stavět v Praze druhý tunel Blanka (1) je v současné době zbytečné, dopravě by to nepomohlo. Vyplývá to z hodnocení vlivu na životní prostředí (2) v takzvaném procesu EIA. Dospěl k němu nezávislý odborník a ministerstvo nyní vydalo závěrečné stanovisko. Přestože stavbu tunelu od Pelc-Tyrolky do Libně nezakázalo, stanovilo více než dvě stě podmínek (3). Z dokumentu vychází najevo, že existují levnější a rychlejší opatření, která pražské dopravě pomohou více než další tunel.
„Vzhledem k závěrům ministerstva životního prostředí by měl magistrát ukončit přípravu tunelu Blanka 2. V rozpočtu Prahy na příští rok by se neměly objevit prostředky určené k projektové přípravě této problémové stavby. Tunel by neměl figurovat ani v novém územním plánu,“ říká dopravní odborník Vratislav Filler z iniciativy Auto*Mat.
„Cenu Blanky II lze odhadnout na čtyřicet miliard. Tedy zhruba stejnou částku, na jakou nás vyjde první Blanka. Extrémně drahé tunely pro automobilovou dopravu blokují rozvoj dopravy veřejné a vedly letos magistrát k seškrtání jejího rozvoje. Do budoucna hrozí omezení dalších veřejných služeb – kultury, zdravotnictví nebo školství. Kvůli tunelům by na to jednoduše nebyly peníze,“ dodává Vratislav Filler.
Vedení pražského magistrátu dává od Blanky II pomalu ruce pryč. Primátor Bohuslav Svoboda prohlásil (4), že pro město je větší prioritou trasa metra D. Náměstek primátora pro dopravu Josef Nosek pak potvrdil, že cena pokračování podzemní dálnice by opravdu mohla dosáhnout čtyřiceti miliard, což je mimo finanční možnosti Prahy.
Takzvaná východní sekce Městského okruhu obdržela v procesu hodnocení vlivů na životní prostředí (EIA) souhlasné stanovisko ministerstva. Znamená to, že na stavbu je teoreticky možné zahájit územní a stavební řízení a žádat o dotace EU. Stanovisko nicméně obsahuje přes dvě stovky podmínek, které musí úřady, jež budou vydávat jednotlivá povolení, dodržet.
Ministerstvo ve svém stanovisku uvádí, že stavba Blanky II by sama o sobě poškodila životní prostředí. Vyvolal by totiž další automobilovou dopravu, která způsobuje hluk a znečišťuje ovzduší. Postavit by ho bylo možné pouze za předpokladu, že se nejprve dokončí Pražský okruh a magistrát zavede mýto za vjezd do širšího centra Prahy.
„Výsledek procesu EIA neříká nic o smysluplnosti stavby, pouze určuje, za jakých podmínek je možné ji postavit, aby odpovídala zákonům na ochranu životního prostředí a veřejného zdraví,“ vysvětluje dopravní odborník Vratislav Filler. „Domnívám se, že pokud bude dostavěn Pražský okruh a zároveň bude zavedeno mýto, Blanka II už stejně nebude zapotřebí,“ dodal Filler.
Přílohy:
1) Více informací o tunelech Blanka a Blanka II
2) Dokumentace vlivů Blanky 2 na životní prostředí
3) 10 zásadních podmínek ministerstva životního prostředí k realizaci Blanky II (výtah ze stanoviska EIA)
1. Městský okruh od Pelc Tyrolky po Štěrboholskou radiálu a Libeňskou spojku (Blanka II, pozn. A*M) nebude uveden do provozu dříve, než bude uveden do provozu Silniční okruh kolem Prahy.
2. Realizace staveb Městského okruhu č. 0081 a č. 0094 a Libeňské spojky je možná pouze při aplikaci stavebně-technických a dopravně-organizačních opatření v souladu s Usnesením Rady hlavního města Prahy č. 1701 ze dne 21. 9. 2010. Stavba nebude uvedena do provozu dříve, než vejdou tato opatření v účinnost. (Jedná se o řadu opatření, mezi které platí zavedení mýta v oblasti uvnitř Městského okruhu, nízkoemisní zóna EURO4 ve stejné zóně a nízkoemisní zóna EURO3 na celém území Prahy – pozn. A*M)
3. Zpracovat podrobnou hlukovou studii se zahrnutím dopravy na jednotlivých větvích mimoúrovňových křižovatek a dále zpracovat hlukovou studii pro období výstavby.
4. V předstihu seznámit obyvatele v okolí s termíny a délkou jednotlivých etap výstavby.
5. V předstihu před zahájením stavby MO č. 0081 zkapacitnit Průmyslový polokruh, resp. předpokládané mimoúrovňové křižovatky s ulicemi Poděbradskou a Kbelskou v oblasti Hloubětína, jak to předpokládají vstupní podklady modelového zatížení komunikační sítě použité v dokumentaci.
6. Průběžně informovat širokou veřejnost s možností zapracování případných požadavků před zahájením dokumentace pro územní řízení.
7. Jako základní podklad pro další přípravu ve spolupráci s veřejností vytvořit urbanisticko-dopravně analytickou dokumentaci současného i navrhovaného stavu, rozšířenou navíc o tzv. problémové výkresy (se zachycením pozitivních i negativních jevů). Tento dokument v průběhu přípravy projednávat i s účastí veřejnosti a její podněty dále zapracovávat, na základě tohoto podkladu poté následně přistoupit k prověřování podrobnějších variant konceptu a následně návrhu.
8. Před zpracováním definitivní dokumentace pro územní rozhodnutí vyhotovit a porovnat různé varianty dopravního a prostorového řešení jednotlivých křižovatek a křížení zejména s cestami pro bezmotorovou dopravu, adekvátnímu připravovanému zlepšení podmínek pro dopravu motorovou:
• Navrhnout nové mimoúrovňové křižovatky nebo modifikaci stávajících křižovatek z důvodu nepřerušení nebo neúměrnému prodloužení stávajících pěších nebo cyklistických propojení v koridoru záměru.
• Zajistit nesnížení komfortu stávajících bezmotorových křížení vznikem nebo zachováním ztracených spádů nebo schodišť. Zachovat stávající délky pěších cest zejména od zastávek veřejné dopravy.
• Legalizovat stávající používané průchody územím, které nebyly při předchozí výstavbě navazujících mimoúrovňových křižovatek pro pěší dopravu uspokojivě vyřešeny.
• Řešení pro cyklistickou dopravu navrhnout přinejmenším v rozsahu páteřních a hlavních tras Městského systému cyklotras podle konceptu územního plánu. Na navržených trasách vyloučit schodiště, místa vyžadující vedení kola a místa s nenormovanými návrhovými parametry.
9. Před zpracováním definitivní dokumentace k územnímu řízení prověřit a navrhnout vhodné návaznosti na veřejnou dopravu tak, aby nabízely motorizovaným uživatelům komfortní napojení na veřejnou dopravu a využívaly navržené komunikace přímo pro veřejnou dopravu:
• Navrhnout umístění parkovišť P+R při přilehlých (stávajících či plánovaných) stanicích veřejné dopravy, včetně dopravního napojení na těleso okruhu.
• Prověřit možnost umístění parkovišť K+R na tělese komunikace na všech kříženích s komunikacemi veřejné dopravy včetně nezbytných pěších napojení.
• Zajistit řešení tunelů tak, aby neznemožňovalo vedení linek povrchové veřejné dopravy.
• Prověřit umístění zastávkových zálivů v tělese komunikace pro případné vedení linek povrchové veřejné dopravy v tělese okruhu.
10. Při závažných krocích při přípravě záměru, které předpokládají účast veřejnosti, se doporučuje veřejnost aktivně informovat (masovým) mediálním způsobem v dostatečném předstihu, aby příprava vyjádření neprobíhala v časové tísni.
Nejnovější komentáře