PRAHA – Na nábřeží Kapitána Jaroše vyroste na jaře unikátní pomník. Stříbrnou pouliční lampu s bicyklem jedoucím vzhůru k nebi navrhl sochař Krištof Kintera. Dílo nazvané „Bike to heaven“ (1) bude připomínat propagátora městské cyklistiky Jana Bouchala (2) a další cyklisty zemřelé v pražských ulicích. Iniciativa Auto*Mat, jejímž byl Bouchal prvním mluvčím, dnes zahájila na pořízení pomníku veřejnou sbírku (3). Aby se „křižovatka smrti“ stala při své loňské rekonstrukci (4) bezpečnou pro cyklisty a chodce, prosadil primátor Bohuslav Svoboda. Ten podporuje i výstavbu pomníku. Večer připomene oběti dopravních nehod pietní cyklojízda (5).
„Od chvíle zbytečné smrti Honzy Bouchala před sedmi lety si jeho přátelé přáli rekonstrukci nebezpečné křižovatky a důstojnou připomínku jeho života. To první se loni podařilo, pomník Honzovi stále dlužíme. Projekt získal během let širší kontext a pomník je nyní věnován všem cyklistům, kteří zemřeli v pražských ulicích,“ řekla mluvčí Auto*Matu Tereza Vohryzková.
Sloup k výrobě pomníku darovala Kooperativa Uhlířské Janovice. Kolo věnoval Bajkazyl, bezplatně jej opískovala firma Štěrba a instalaci provede zdarma Eltodo. Také sochař Krištof Kintera pracuje bez nároku na honorář. Na výrobě sloupu se podílejí Richard Wiesner a Anna Bürgermeisterová. K úhradě materiálu, postříbření sloupu, jeho dopravy do Prahy a produkčních nákladů potřebuje Auto*Mat sehnat zhruba dvě stě tisíc korun. Iniciativa proto zahájila veřejnou sbírku. „Libovolnou částkou může přispět každý, kdo chce vznik pomníku podpořit,“ říká Tereza Vohryzková.
Veřejná sbírka na pomník Janu Pupovi Bouchalovi (1975–2006) a všem cyklistům, kteří zemřeli v pražských ulicích. Výpis z transparentního účtu najdete zde. Její průběh můžete sledovat zde.
„Tuto nebezpečnou křižovatku velmi dobře znám, bydlel jsem na Letné. Proto jsem uvítal, když jsem se mohl aktivně zapojit do její kompletní rekonstrukce, která loni na můj příkaz proběhla. Pomník na tomto místě bude připomínat nejen propagátora městské cyklistiky Jana Bouchala, který zde zahynul, ale všechny cyklisty zemřelé v pražských ulicích. Bude smutnou výstrahou pro případné další zmařené životy,“ řekl primátor hlavního města Prahy Bohuslav Svoboda. Zároveň přislíbil do veřejné sbírky přispět.
„Socha, umístěná na extrémně frekventovaném místě, má být signálem k zamyšlení nad způsoby a bezpečností našeho pohybu krajinou. Na vysoký sloup veřejného osvětlení, který stojí přesně vedle místa nehody, bude umístěno kolo, které po sloupu míří k nebi. Celý sloup, včetně bicyklu a svítidel, bude pokryt plátkovým stříbrem tak, aby celá skulptura působila jako monumentální, lehce nadpozemsky nepatřičný šperk. Kolo i svítidla jsou umístěna na otočném mechanismu, tak aby je vítr čas od času roztočil,“ popsal návrh pomníku sochař Krištof Kintera.
Návrh vybírala porota už před sedmi lety (6), (7). Tehdejší atmosféru přiblížil jeden z jejích členů, dokumentarista Martin Mareček: „Nápad vznikl spontánně v okruhu Pupových přátel. Tak říkali Honzovi všichni, kdo ho znali. Chtěli jsme se vyhnout tklivým mementům i aktivistickým výkřikům. Hledali jsme čisté gesto, které zajiskří na rušné křižovatce. Mám velkou radost z toho, že se v Praze objeví dílo od jednoho z nejrenomovanějších českých umělců,“ řekl Martin Mareček, režisér úspěšného filmu Auto*Mat, který Jana Bouchala i okolnosti jeho smrti zachycuje.
Přílohy:
1) Vizualizace plánovaného pomníku „Bike to heaven“ Krištofa Kintery na nábřeží Kapitána Jaroše
2) Jan Bouchal (1975–2006) byl příkladným a inspirativním člověkem, který usiloval o zlepšení životních postojů lidí a návyků k lepšímu a šetrnějšímu žití. Byl propagátorem městské cyklistiky, jedním ze zakladatelů a tváří iniciativy Auto*Mat. Ironií osudu tragicky zahynul cestou z práce právě na křižovatce, kde sám usiloval o stavební úpravy vedoucí k větší bezpečnosti chodců a cyklistů. V roce 2006 jej zde smrtelně zranil neopatrný řidič.
3) Veřejná sbírka na pomník Janu Bouchalovi a všem cyklistům, kteří zemřeli v pražských ulicích
4) Křižovatka nábřeží Kapitána Jaroše a třídy Dukelských Hrdinů byla jedním z nejnebezpečnějších míst v Praze. Její podoba byla dlouhodobě kritizována – vlivem špatného uspořádání a velmi rychlé jízdy aut zde došlo k mnoho vážným nehodám. Po mnoha letech plánování, předělávání plánů, bojů s úředníky, obíhání razítek a hledání peněz nakonec magistrát v březnu 2012 křižovatku přebudoval do podoby, která výrazně zlepšila bezpečnost a komfort chodců, cestujících tramvajemi i cyklistů.
5) Cyklojízda k připomenutí památky Jana Pupa Bouchala a dalších obětí dopravních nehod z řad cyklistů a chodců vyrazí ve čtvrtek 17. ledna 2013 v 18 hodin z náměstí Jiřího z Poděbrad. O tři čtvrtě hodiny později se účastníci krátce zastaví ve Sněmovní ulici v místě, kde Jan Bouchal pracoval, a odkud se vydal v zimě roku 2006 na svou poslední cestu domů. V 19.20 hodin proběhne pietní shromáždění cyklistů a chodců na křižovatce na nábřeží Kapitána Jaroše, kde Jana Bouchala smrtelně zranil bezohledný řidič.
6) Do veřejné soutěže na pomník Jana Bouchala se před sedmi lety přihlásilo šestnáct autorů. Největší podporu získal návrh Davida Černého. Představoval bronzový reliéf sražené postavy a kola, umístěný do vozovky přímo na místě nehody. Především nejbližší Bouchalovi kamarádi argumentovali tím, že „bronzový retardér“ přesně sedí k jeho povaze. Začala kolečka vyjednávání na jednotlivých úřadech, jednání s politiky, dopravní policií a s dalšími institucemi. Postupně se zjišťovalo, že Černého idea je technicky a právně neprůchodná. A měnit materiál či umístění převracelo charakter díla, jeho kvalitu a význam. Během pěti let přirozeně uzrál nápad, že návrh Davida Černého bude opuštěn, jelikož odmítavý postoj dotčených úřadů se neměnil. Nakonec se tak nábřeží Kapitána Jaroše dočká umístění sochy Krištofa Kintery.
7) Recenze pomníku Krištofa Kintery teoretika výtvarného umění Tomáše Pospiszyla:
Vzhledem ke zkušenostem s totalitními režimy a částečně bohužel i s polistopadovou politickou garniturou vnímá česká společnost nové pomníky ve veřejném prostoru s velkou opatrností, v horším případě jako něco, co se jich v zásadě netýká. Pomníky často sloužily k čistě ideologickým účelům a momentálním politickým potřebám, problematická bývá i jejich konzervativně nepřesvědčivá nebo naopak obtížně pochopitelná výtvarná forma. Přitom tomu tak zdaleka vždy nebylo. Nemalá část pražských pomníků konce 19. a první poloviny 20. století byla postavena na základě iniciativy soukromých spolků, jež si za svůj cíl vytýčily připomínku osobností politického, kulturního a společenského života. Podobná tradice – i když v nových podmínkách – pokračuje i dodnes.
Soutěž na pomník Jana Bouchala proběhla již v roce 2007. Nakonec byl vybrán návrh Krištofa Kintery, jehož realizace se nyní blíží ke konci. Před pěti lety vrcholil Kinterův umělecký zájem o veřejné osvětlení: Drobnými či výraznějšími zásahy do podoby a funkce pouličních lamp začal tento všudypřítomný prvek městského mobiliáře využívat jako výrazový prostředek. Z této série v Praze již od roku 2011 stojí pod Nuselským mostem socha Z vlastního rozhodnutí. I Kinterův původní návrh na Bouchalův pomník z roku 2007 pracuje se sloupem veřejného osvětlení a mění ho v metaforu připomínané události. Bouchalovo kolo po sloupu míří kamsi do nebe. Tuto základní podobu umělec po pěti letech dále upravil a aktualizoval.
Pomník Jana Bouchala od Krištofa Kintery je běžný, 14 metrů vysoký sloup veřejného osvětlení, na němž je asi ve výši 11 metrů vertikálně umístěno jízdní kolo. Povrch kola i sloupu je pokoven plátkovým paladiem a bude mít proto trvale lesklou, v okolním prostředí lehce nereálnou podobu. Pomník oživují dva kinetické prvky: jízdní kolo se otáčí podle toho, odkud vane vítr. Za velmi silného větru se budou otáčet i světla na vrcholu sloupu. Spodní část sloupu bude opatřena jednoduchým gravírovaným textem, připomínajícím Jana Bouchala. Lesklý a otáčející se sloup do křižovatky patří i nepatří. Dohlíží na místo, kde došlo k Bouchalově smrtelné nehodě, a někdy se v bezeslovném gestu roztočí. Pomník mluví nejenom k přátelům Jana Bouchala, ale i ke všem zastáncům jiné než automobilové dopravy po městě. Určen je i řidičům aut, kteří tímto místem projíždějí.
I další umělecké, technické i organizační okolnosti vzniku pomníku Jana Bouchala, nejsou jen nepodstatnými detaily, ale reflektují podstatné občanské principy, jejichž byl Bouchal zastáncem. Základní materiál sloupu hradí jejich výrobce Kooperativa Uhlířské Janovice ale většinové náklady na úpravu a instalaci budou hrazeny z veřejné sbírky.
Nejnovější komentáře