PRAHA – Za poslední dva roky se zdvojnásobil počet lidí, kteří se po Praze kromě auta a MHD dopravují pravidelně také na jízdním kole. Překvapivé zjištění přinesl nový průzkum agentury GfK zpracovaný pro magistrát (1). Bicykl používá jako dopravní prostředek 120 tisíc lidí. V sezóně jezdí alespoň jednou týdně dokonce 200 tisíc obyvatel hlavního města. Průzkum potvrdil i přetrvávající problémy pražské dopravy: nízký pocit bezpečí cyklistů, nevyhovující kvalitu infrastruktury a nedostatek míst k bezpečnému parkování kol (2), (3).
„Výsledky průzkumu dokládají značný rozvoj cyklistické dopravy za poslední dva roky. Současně ale obsahují varovné známky zpomalování tohoto trendu,“ říká dopravní odborník Vratislav Filler z iniciativy Auto*Mat. „Výzkum potvrdil obrovský potenciál, který kolo v Praze má. Podpora cyklodopravy ze strany vedení města se ale prakticky zastavila. Možná právě proto se magistrát zdráhá výsledky průzkumu zveřejnit,“ domnívá se Filler.
Podle průzkumu GfK dosáhl podíl jízd na kole dvou procent ze všech vykonaných cest (4). Průměrně se po Praze na kole denně najezdí 560 tisíc kilometrů. V zimě jezdí na kole pravidelně 44 tisíc Pražanů, v létě je to čtyřikrát více. Ženy považují jízdu na kole za nebezpečnější, současně si ale slibují daleko víc od možného zlepšení podmínek pro cyklisty. Respondenti průzkumu deklarují, že po výrazném zmírnění překážek by na kole jezdili několikanásobně častěji. Kolo by pro jízdu na území města používala skoro polovina obyvatel nad 15 let (5).
Magistrátní koncepce rozvoje cyklistické dopravy do roku 2020 předpokládá, že do tohoto roku dosáhne podíl kol na všech vykonaných cestách sedmi procent. Podle Auto*Matu je to však stěží splnitelné, protože magistrát zanedbává rozvoj infrastruktury. Za poslední dva roky nevzniklo s výjimkou rozsáhlé rekonstrukce křižovatky na nábřeží Kapitána Jaroše žádné opatření, které by lidem jezdícím na kole zásadně zlepšilo podmínky tam, kde je to nejpotřebnější. Klíčové úseky v centru města jsou stále obtížně průjezdné.
Z nového výzkumu vyplývá, že po výrazném zmírnění překážek by v sezóně několikrát týdně vyjelo na kole přes tři sta tisíc Pražanů. To je zhruba třikrát více než dnes a současně více než čtvrtina obyvatel města. Alespoň někdy by kolo v Praze používalo 48% obyvatel nad 15 let.
„Od roku 2008 se soustavně prohlubuje kritický postoj cyklistů k infrastruktuře, ať jde o stezky nebo cyklopruhy. Lze si to vysvětlit jako následek sporných zkušeností s realizacemi, které mají převážně nízkou kvalitu a nejsou pro cyklisty dostatečně komfortní. To, jak vypadají dosud vznikající cyklostezky a další infrastruktura, se zdá být pro cyklisty stále větším zklamáním,“ komentuje nový průzkum Vratislav Filler z iniciativy Auto*Mat.
Přílohy:
1) Studie GfK „Cyklistická doprava v Praze 2012“ (PDF)
Dotazováno bylo 1025 respondentů ve věku 15 – 69 let. Cílová skupina byla projektována na celou populaci Pražanů ve věku 15 – 69 let, jichž je dle posledních oficiálních údajů 948 tisíc. Získané údaje byly porovnávány s výsledky obdobných průzkumů, které v letech 2002, 2008 a 2010 prováděl rovněž Institut pro výzkum trhu GfK.
Iniciativa Auto*Mat provedla na základě podrobných výsledků průzkumu detailní analýzu, ze které vyplynuly některé další výsledky, třeba vlivy charakteru obydlí, příjmu nebo pohlaví. Analýzu včetně grafů si můžete stáhnout:
Hodnocení Auto*Matu (PDF)
Grafy ze studie GfK
Grafy Auto*Matu
2) Hlavní závěry průzkumu
* Počet dopravních cyklistů v Praze se za dva roky zdvojnásobil a dosáhl téměř 120 tisíc.
* Alespoň jednou týdně jezdí v sezóně po Praze skoro 200 tisíc obyvatel starších patnácti let.
* Deklarovaný celoroční podíl cyklistické dopravy (modal share) vzrostl od roku 2010 o třetinu a dosahuje právě dvou procent.
* V průměru se po Praze na kole denně najede 560 tisíc kilometrů.
* Ženy tvoří jen čtvrtinu pražských cyklistů.
* V zimě jezdí v Praze na kole alespoň jednou týdně 44 tisíc Pražanů, čtyřikrát méně než v létě.
* Nejméně jezdí lidé ve starší zástavbě, kde je špatná možnost ukládat doma bezpečně kolo.
* Nejvíce jezdí na kole skupiny obyvatel s měsíčním příjmem domácnosti kolem 40 000 Kč. Chudí i bohatí lidé jezdí méně, vůbec nejméně jezdí lidé z domácností s příjmy do 20 000 Kč.
* Od roku 2008 se soustavně prohlubuje kritický postoj cyklistů k infrastruktuře, ať jde o cyklopruhy nebo stezky. Lze si to vysvětlit jako následek sporných zkušeností s vznikající infrastrukturou, která má obecně nedostatečnou kvalitu. Nově vznikající infrastruktura (zvlášť cyklostezky) se zdá být pro cyklisty stále větším zklamáním.
* 40% cyklistů považuje za zásadní překážku častějšímu ježdění to, že se při jízdě na kole v Praze necítí bezpečně.
* Nejbezpečněji se v pražském provozu cítí sportovní cyklisté, až potom jsou cyklisté dopravní. Rozdíly ale nejsou velké.
* Po výrazném zmírnění překážek by několikrát týdně jezdila po Praze více než čtvrtina Pražanů a skoro denně by jezdilo skoro 100 tisíc obyvatel města.
* V zimě by po výrazném zmírnění překážek jezdilo alespoň jednou týdně 110 tisíc Pražanů
* Ženy považují jízdu na kole za nebezpečnější, současně si ale slibují daleko víc od možného zlepšení podmínek pro cyklisty.
* Aby cyklisté začali jezdit podstatně více, vyžadují tři zásadní věci: zvýšení bezpečnosti, budování sítě cyklotras a přepravu kol kdykoliv MHD zdarma.
* Zvolna se zvyšuje zájem o vybudování městské půjčovny kol mezi potenciálními cyklisty.
* Mimo cyklodopravu prokázal průzkum zmenšené využívání automobilu při cestách do práce a v rámci zaměstnání, zřejmě jako následek projevující se krize. Naopak vzrostl podíl lidí docházejících do práce pěšky, a to na 15%.
3) Základní čísla k výzkumu cyklistické dopravy v Praze
Počet pravidelných cyklistů v Praze
(v sezóně jezdí alespoň jednou týdně, segment 15 – 69 let)
Rok Počet (tisíce)
2008 139
2010 144
2012 190
Počty cyklistů podle zaměření
Rok Dopravní cyklisté Sportovní cyklisté Rekreační cyklisté
2010 60 65 157
2012 118 81 134
Jak často by Pražané jezdili na kole po odstranění překážek (kumulativní hodnoty)
Skupina Denně, téměř denně Nejméně několikrát týdně Nejméně jednou týdně Nejméně 2x měsíčně Nejméně jednou měsíčně
Jezdí v sezóně 24 110 186 268 328
Jezdil by po odstranění překážek 96 304 381 426 439
Jezdí v zimě 8 30 44 63 91
4) Podíl jednotlivých druhů dopravy (individuální motorové, veřejné, pěší a cyklistické) na vykonaných cestách, tzv. modal split nebo modal share, je jednoduchým indikátorem dopravního fungování města. Umožňuje srovnání různých měst i vytvoření rychlé představy o charakteru dopravy ve městě. Jeho výhodou, například pro rozhodování politiků, je, že poměrně zřetelně popisuje dopravní chování či preference obyvatel a je zaměřený na lidskou volbu dopravního prostředku. Modal share se zpravidla určuje dotazováním na cesty vykonané předchozího dne, tak tomu bylo i v případě průzkumu GFK. Dotazování proběhlo ve druhé polovině září 2012.
Modal Share určený z průzkumu GFK 2012, metodou dotazování na cesty učiněné v předchozím dni. IAD: Individuální automobilová doprava (+ motocykly), VHD: Veřejná hromadná doprava.
Čísla v dopravních ročenkách Prahy dávají mírně jiné výsledky (zejména daleko menší podíl pěší dopravy), a to proto, že jsou určena jiným způsobem (na základě odhadu dopravních výkonů).
5) Snižující se spokojenost cyklistů s vývojem v posledních dvou letech naznačují některé výsledky průzkumu. V roce 2012 se zřetelně zhoršila spokojenost cyklistů s hodnocením změny podmínek v posledních pěti letech. Průzkum v roce 2012 vyšel také mnohem kritičtěji k hodnocení použitelnosti jednotlivých typů infrastruktury. Jednou z možných příčin je skutečnost, že cyklistická infrastruktura přibývající v Praze je často podřadné kvality a tudíž nesplňuje očekávání cyklistů jezdících i potenciálních. U potenciálních cyklistů se pozitivní hodnocení použitelnosti cyklistické infrastruktury zhoršilo ještě výrazněji než u cyklistů jezdících.
Nejnovější komentáře