Curych je největší švýcarské město, které zároveň tvoří ekonomické centrum země. S Prahou je srovnatelné i svou aglomerací 1,25 milionu obyvatel. Oproti našemu hlavnímu městu však má aktivní dopravní politiku. V čem dalším se můžeme poučit?
Curychu se daří nejen výrazně snižovat podíl automobilové dopravy a stanovuje si smělé cíle do budoucna. Nelze se proto divit, že opakovaně v hodnocení kvality života Mercer bylo mezi roky 2000 a 2008 první, v letech 2009 a 2010 druhé. Čím to je?
Především je pro největší švýcarské město po celá desetiletí hlavní prioritou veřejná doprava. Její páteř tvoří S-Bahn a rozsáhlá síť tramvají spolu s trolejbusy a autobusy. Jasným výsledkem zkvalitňování sítě je nárůst cestujících za posledních 15 let na více než dvojnásobek. Denně hranice města přejede více než milion lidí, z toho více než 400 tisíc veřejnou dopravou a přibližně 700 tisíc autem. Počet cestujících veřejnou dopravou bude narůstat i nadále díky cílům dopravní politiky, které si Curych stanovuje. Mezi jeden takový z nich patří například nové propojení jednotlivých rozvojových oblastí přímými linkami, aby nebylo nutné cestovat přes centrum.
Velkou inspirací může pro Prahu bezesporu být půl kilometru dlouhá pěší zóna s průjezdem kol a tramvají na nábřeží Limmatquai, kterou otevřeli v září 2004. Toto nábřeží je srovnatelné s pražským Smetanovým nábřežím. Probíhají ale i další úpravy veřejného prostoru, jako bylo vytvoření nových pěších zón, či výstavba bytů s menším počtem parkovacích míst. To bylo možné i díky zajímavému fenoménu: i přes vysoký příjem na hlavu automobil vlastní jen zhruba polovina domácností. I proto mohlo město zmrazit celkový počet parkovacích míst na úrovni roku 1993 a existující stání přesouvat do podzemních garáží.
Oproti Praze jsou strategie dopravního plánování v Curychu velmi dobře provázané. Cíle města pro všechny druhy dopravy společně a kroky, pomocí kterých těchto cílů dosáhnout, definuje dopravní masterplán, pomocí kterého se v letech 2001 až 2010 podařilo snížit podíl automobilové dopravy o 9 % a stejně tak zvýšit podíl veřejné dopravy. V roce 2010 tak v Curychu bylo vykonáno 30 % cest autem, 39 % veřejnou dopravou a 31 % pěšky nebo na kole.
Chceme město bez aut
Zásadní vliv na podobu aktuálního dopravního masterplánu z roku 2012 měly výsledky referenda z roku 2011. Jen si představte, že bychom v Praze mohli sami prostřednictvím referenda rozhodovat o budoucích dopravních plánech. Občané Curychu si v referendu v roce 2011 odsouhlasili záměr, podle kterého má město za deset let snížit podíl automobilové dopravy na celkové dopravě o 10 % a za stejné období zvýšit o 10 % podíl veřejné, pěší a cyklistické dopravy. Referendum prosadila občanská iniciativa „Za podporu veřejné, pěší a cyklistické dopravy ve městě Curychu“, za níž stojí organizace UmverkehR.
Přestože městská rada označila cíle návrhu iniciativy za nedosažitelné, příliš ambiciózní a vypracovala protinávrh s volnějším časovým horizontem, vybralo si 50,6 % účastníků radikálnější návrh iniciativy. Městská rada tak musela masterplán přepracovat a schválit nový. Jako výsledek referenda bylo tedy městem přijato nařízení, podle kterého město zasáhne pomocí opatření k ochraně obyvatelstva před negativními důsledky dopravy a bude důsledně prosazovat veřejnou, pěší a cyklistickou dopravu. Dále je v aktuálním dopravním masterplánu zakotveno, že nové nebo rozšířené silnice jsou dovoleny jen pod podmínkou, že nezvýší kapacitu celé sítě pro motorovou individuální dopravu.
Strategie rozvoje cyklodopravy si v souladu s masterplánem stanovila zdvojnásobit v kopcovitém Curychu podíl cyklistické dopravy do roku 2025. Podle plánu bude vystavěna síť komfortních tras oddělených od motorové dopravy. Ta přiláká zranitelnější skupiny obyvatel a začátečníky, přičemž současným uživatelům poskytne rychlejší a přímější cesty. Ostatně dvě třetiny obyvatel Curychu už vlastní kolo, ale jen třetina ho pravidelně používá. Na kolo v Curychu ale chtějí přilákat všechny sociální a věkové skupiny.
Nejnovější komentáře