Více než 120 Pražanů zaplnilo v pondělí 16. června sál auditoria Centra současného umění DOX v pražských Holešovicích, aby diskutovali nad budoucí podobou Prahy, kterou v novém dokumentu Vize Praha 2025 navrhla iniciativa Auto*Mat. Až na výjimky s hlavními myšlenkami Vize souhlasili zúčastnění odborníci, politici i veřejnost. Zde přinášíme vybrané komentáře.
I přes ocenitelné změny v městském plánování poslední doby současná Praha stále komplexně nepřemýšlí alespoň na několik let dopředu. Jednotlivé oblasti (doprava, veřejný prostor, sociální oblast, ekonomika a další) spolu zásadněji nekomunikují.
Auto*Mat proto publikoval svou Vizi pro mobilitu a veřejný prostor Praha 2025, která se tento stav snaží alespoň částečně napravit. Toto pondělí jej předložil k veřejné diskuzi v DOXu, o kterou byl dle početného publika velký zájem. Večer moderoval Adam Gebrian a vedle editora Vize Vratislava Fillera z Auto*Matu se ho zúčastnilo šest odborníků a šest pražských politiků. Panelisté byli vyzváni k připomínkování Vize. Obecně byl tón pozitivní, v konkrétní rovině se objevily věcné komentáře.
Komentáře politiků a expertů
Tomáš Ctibor z Institutu plánování a rozvoje Hlavního města Prahy (IPR) – který momentálně připravuje oficiální pražský Strategický plán – rázně otevřel debatu otázkou po smyslu Vize a dokazoval, že i IPR se činí – brzy vydá manuál veřejných prostranství a již zadal zpracování strategie mobility. Řada věcí, o kterých Vize mluví, se prý na půdě IPRu chystá a brzy realizuje.
Michaela Pixová (sociální geografka, Praguewatch, spoluautorka Vize) ovšem IPRu vytkla, že selhává v otevřenějším vztahu s veřejností. Stejně jako mnozí další IPRu doporučila, aby Vizi chápal jako inspiraci pro Strategický plán. Dle ní celému městskému plánování chybí propojená komunikace: „Tenhle dokument je srozumitelný pro veřejnost, zatímco IPR, alespoň zatím, selhává v tom, aby to (vlastní připravované strategické dokumenty, pozn. ed.) srozumitelně vysvětlil a především ukázal, že město je organismus, ve kterém všechno souvisí se vším. A právě proto se mi líbí, že Auto*Mat vyvinul tuto iniciativu, aby ukázal, jak doprava vlastně souvisí se všemi možnými dalšími věcmi, které se ve městě dějí – ať už je to třeba spekulace s byty v centru nebo suburbanizace a podobně.“
Jarmila Johnová (koordinátorka projektů Chodci sobě a Bezpečné cesty do škol, spoluzakladatelka sdružení Pražské matky) ocenila Vizi z hlediska její srozumitelnosti pro lidi a snah zlepšit veřejný prostor, zvlášť podmínky pro chodce: „Nedostatek chodců – tedy to, že nejsou v ulicích – znamená, že město postrádá svůj smysl. A město je místem pro setkávání, ale v současnosti z praxe víme, že to je místo, kde se lidé míjejí v osobních autech.“ Dle ní není dobrým znamením, že z ulic, kterým vládnou auta, vymizely děti.
Dle Marka Zděradičky z IPRu je Vize příliš radikální na to, aby se k ní přihlásila nějaká politická strana. Za slabou stránku dokumentu označil část popisující alternativní scénáře.
Exprimátor Bohuslav Svoboda (ODS) označil Vizi jako posun pro město. V určitých bodech s ní velice souzní: „Vnímám body, které jsou velmi zajímavé, kterým velmi rozumím a které je možné realizovat. (…) Protože jestli se nepostaráme o centrum Prahy, jestli do města nevrátíme život, tak se staneme městem na jedno použití, na jednu návštěvu.“ Za chybu naopak označil, že Vize nepracuje s očekávaným demografickým vývojem Prahy a nebere v potaz aktuální záměry v Praze a její blízkosti, například zřízení mohutného překladiště Amazonu. Také varoval před příliš pozitivním vyzněním Vize.
Jiří Nouza (TOP 09) za Vizi poděkoval a připustil, že ve svém úřadu kvůli problémům, které nashromáždila historie, zatím neměl na podobné snění čas. Řekl, že „bez vizí neexistuje debata o tom, jakým způsobem a kam se město bude vyvíjet (…) Vize (míněna Vize Praha 2025, pozn. ed.) je dobrá hlavně proto, že je o čem přemýšlet.“ Vize dle něj ale používá data, o kterých by polemizoval a raději je verifikoval. Dále odmítl, že by město preferovalo automobilovou dopravu (poukázal na investice do metra). Emisní a jiné zóny podle Nouzy nejsou jen přínosem, ale i omezením.
I Petr Dolínek (ČSSD) Vizi uvítal: „I kdyby to nebylo dokonale napsané, nebylo to realistické, tak někdo po mnoha letech přinesl a chce veřejnosti prezentovat vizi. Na to jsme my na radnici trošku zapomínali, řešili jsme aktuální problémy, a ne vizi.“ Ve Vizi mu ale chybí zmínky o podpoře komunitního života, který pokud funguje, řeší mnoho problémů. Dolínek totiž fandí větší participaci občanů: „Politika města vyžaduje větší zapojení občanů do rozhodovacích procesů. (…) Bavil jsem se se zástupci různých sdružení i šéfy bytových družstev a oni to ještě rozšířili na to, že by sami chtěli přispívat, aby si i občan vážil toho, že se něco děje, aby si občané přispívali na konkrétní projekt v jejich okolí. A je velká chyba, že to město není schopno do svého rozhodování aplikovat, protože občan jako takový si umí říct, co mu v jeho oblasti chybí.“
Podle Jany Plamínkové (STAN) společnost konečně začíná přicházet na to, že preference osobní automobilové dopravy ve městech není dále možná. Řekla, že tunel Blanka vyčerpal investiční prostředky města z valné míry. „Zde nastala naprosto brutální preference individuální automobilové dopravy, při potlačení všech ostatních typů doprav, ale i všech dalších věcí, které Praha potřebuje, jako je například výstavba škol a školek. Na to už prostě nezbyly peníze. Jsem ráda, že tato Vize vrací město k jeho normálnímu fungování, kde se bude nejenom jezdit auty, ale kde bude možné jet i bezpečně na kole, chodit pěšky, kde budeme více žít na ulicích.“
Petr Štěpánek (SZ) stejně jako Ivan Lejčar (dopravní urbanista, spoluautor Vize) uvedl, že stěžejní pro pražskou dopravu je rozvoj kolejové infrastruktury a její integrace s příměstskou kolejovou sítí.
Mikuláš Ferjenčík (ČPS) upozornil, že Vize působí místy trochu jako „o nás bez nás”. Většinu změn by raději schvaloval v referendech.
Michaela Pixová navrhla, že by měly vzniknout apolitické agentury, které by jako mezičlánek mezi lidmi a městskými institucemi přetrvaly napříč politickými garniturami.
Další kroky
Debata ukázala, že odborníci považují většinu z Vize za možnou a politici se shodují, že společná jednotící vize Prahy by vyřešila a předešla spoustě problémů.
Během debaty zazněla řada věcných připomínek. Některé z nich poukazují na nedostatky, kterých jsme si vědomi (odrážejí především skromnější podmínky vzniku dokumentu), další hodnotily některé aspekty Vize Praha 2025 jako nerealistické. Tyto připomínky jsme zpracovali do podoby otázek, na které odpovídáme na stránce Často kladené otázky webu Vize. Jasněji se dozvíte, proč Vize stanovuje jako cílový podíl autodopravy právě 25%, nebo jak je to s finanční náročnosti Vize.
Díky podnětům, které zazněly, budeme schopni Vizi v budoucnu aktualizovat a zkvalitnit. Uvažujeme i o přípravě dokumentu definujícího konkrétnější postupy, jak jednotlivé cíle Vize realizovat.
V nejbližší době se také chystáme vyzvat politické strany, aby prostřednictvím stránek Vize Praha 2025 prezentovaly vlastní představy o střednědobé budoucnosti Prahy. Sledujte naše další kroky.
Odkazy
Kompletní záznam debaty v DOXu můžete shlédnout zde.
Publikaci Vize si můžete zakoupit a podpořit tak Auto*Mat zde.
Na stránkách Vize přibyly také tři nové vizualizace. Proměny exponovaných lokalit Smetanova nábřeží nebo Legerovy ulice mohou být až omračující. Zkrášlení si ale zaslouží i zákoutí, kterými denně procházíme bez povšimnutí.
Vyjádření politiků, odborníků i veřejnosti k texti Vize Praha 2025 najdete shrnuté na stránkách Vize zde.
Nejnovější komentáře