V úterý 16. 9. v kině Bio OKO proběhla druhá ze čtyř předvolebních debat, které se zúčastnili zástupci politických subjektů kandidující do celopražského zastupitelstva. Tentokrát byla hlavním tématem otevřená radnice a občanská participace.
Zúčastnění:
Pavel Činčera – (7. na kandidátce DJK, šéfredaktor Ekolistu)
Jiří Kubíček – (2. na kandidátce SSO, leader pro Prahu 7)
Irena Ropková (3. na kandidátce ČSSD, radní na Praze 3)
Jan Wolf – (2. na kandidátce Trojkoalice, předseda KDU-ČSLv Praze)
Bohuslav Svoboda (lídr kandidátky ODS, exprimátor – nikoho jiného ODS nesehnala)
Ondřej Profant (2. na kandidátce ČPS, pražský předseda)
Karel Fischer (3. na kandidátce HPP)
Záznam celé debaty si můžete prohlédnout zde:
Pokud se v předchozí debatě na téma veřejný prostor strany víceméně shodovaly, tento večer pěly doslova unisono (přestože si ODS s ČSSD navzájem vyčítaly své minulé kroky). Všichni vyslaní zástupci potvrzují, že jejich strany jsou jednoznačně pro větší participaci občanů a maximální transparentnost na všech úrovních správy měst. Pavel Činčera se trefně zeptal, proč se tak tedy už dávno neděje. Každý si však ty pojmy představuje trochu jinak.
Transparentnost
-
rozklikávací rozpočet
Exprimátor Svoboda (ODS) si postěžoval, že rozklikávací rozpočet, který zavedl v roce 2011, dnes nefunguje (naposledy fungoval pro rok 2013). Svoboda řekl, že proti rozklikávacímu rozpočtu byla za jeho vlády právě tehdejší ČSSD (jmenovitě Březina, Poche, Hulínský), čemuž Irena Ropková nevěří a naopak tvrdí, že ČSSD tento nástroj plně podporuje, dokonce i pro městské organizace. Největším odpůrcem rozklikávacího rozpočtu byl podle Svobody později Jiří Vávra z TOP 09 (která do debaty nesehnala žádného zástupce) a dnešní radniční koalice tedy tento nástroj raději zrušila. (Pozn. Auto*Matu: Podle našich informací hrálo neméně zásadní roli ukončení smlouvy mezi Prahou a dodavatelem administračního systému Gordic, jehož byl rozklikávací rozpočet součástí. Nový dodavatel, který má v zadání zpracovat také rozklikávací rozpočet, ještě stále nebyl vybrán.) Ondřej Profant z Pirátů za rozklikávací rozpočet Svobodovi poděkoval, ale (stejně jako Jiří Kubíček ze Svobodných) dodal, že ten Svobodův vůbec nebyl technicky dotažený.
-
zveřejňování smluv na internetu
Dnes pražský magistrát většinu vlastních smluv zveřejňuje (nepoužívá však centrální registr smluv, ale vlastní systém). ČSSD by podle Ropkové chtěla zveřejňovat smlouvy nejen magistrátu, ale také příspěvkových organizací města a městských akciovek. Nejlépe v rámci centrálního registru smluv. Podle Wolfa je také Trojkoalice pro maximální zveřejňování a to dokonce i zpětně od roku 1990. Dle ODS je zpětné zveřejňování smluv zbytečné. Svoboda navíc upozornil, že své smlouvy přestal zveřejňovat např. Dopravní podnik. (Pozn. Auto*Matu: DPP naposledy zveřejnil své smlouvy za červen. Ve své tiskové zprávě z 16. září přitom tvrdí, že smlouvy zveřejňuje během měsíce následujícího po jejich uzavření. Viz: www.dpp.cz/zverejnovani-smluv). Piráti by naopak zveřejňovali i smlouvy vypršelé – řadu z nich nevýhodně uzavírali stále aktivní politici a Pražané za to nesou následky. Svobodní jsou pro zveřejňování všech aktuálních smluv (i těch minulých, které stále platí). Podobně jako Piráti, Hnutí Pro Prahu nebo ČSSD i Svobodní chtějí, aby své smlouvy zveřejňovaly všechny městem zřizované organizace, což se dnes neděje. Podle ODS je třeba zřídit centrální registr smluv všech pražských akciovek a městských organizací – to prý během jejich vlády kvůli koaličnímu partnerovi ČSSD nešlo. Trojkoalice spolu s Piráty a Svobodnými tvrdí, že nestačí mít smlouvy naskenované, je potřeba mít je zaindexované a strojově čitelné. Piráti i ODS dodávají, že by stačilo do všech smluv povinně dopisovat klauzuli “nezveřejněná smlouva je neplatná”.
IT
Svobodní tvrdí, že magistrát neumí pracovat s IT. Místo předražených zakázek by měl raději postupovat formou programátorských soutěží po menších krůčcích a nezávádět megalomanské IT systémy jako Opencard. Piráti mají jednoduchý recept na IT zakázky: správné zadání, které není předem připoutané k jedinému zadavateli a požaduje používání softwaru s otevřeným zdrojovým kódem.
Hnutí pro Prahu chce, aby všechny samosprávné procesy (lhůty, zodpovědné osoby) byly viditelné online. Dále doporučuje zavést již existující aplikace pro nahlašování problémů občany města. (Pozn. Auto*Matu: Takové aplikace již existují a se samosprávami spolupracují. V Praze například Chodci sobě (www.chodcisobe.cz) nebo Cyklisté sobě (www.cyklistesobe.cz). Na dotaz zda-li přítomní pracují s již několik let úspěšně působící službou chodcisobe.cz však nikdo z přítomných pozitivně nezareagoval. Další aplikace najdete na www.nasstat.cz.)
Architektonické soutěže
V otázce vypisování architektonických soutěží na větší i menší úlohy se zástupci napříč všemi stranami téměř jednoznačně shodli v jejich prospěch. Zdá se tedy, že budoucnost tomuto způsobu volby zpracovatele bude velmi nakloněná. Jan Wolf (Trojkoalice) vyslovil domněnku, že za jejich nedostatkem je i nezájem o veřejné investice. Irena Ropková (ČSSD) doplnila, že důležitou podmínkou je správné nastavení zadání, což později doplnil i Pavel Činčera (DJK), který poukázal na to, že vypsání soutěže musí předcházet participativní tvorba jejího zadání s místními obyvateli. Naopak bývalý primátor Svoboda (ODS) naprosto nesmyslně svaluje vinu za nerealizaci výsledků soutěží na Institut plánování a rozvoje, který přitom dříve neexistoval. Jeho součástí je navíc letos nově zřízená Kancelář projektů a soutěží, která se pod vedením architekta Jana Šépky tímto tématem začala zabývat (viz Malostranské náměstí).
Participace
ČSSD podporuje participativní rozpočet i plánování – Irena Ropková se chce inspirovat zkušeností starosty Radka Vondry (TOP 09) z Prahy 14. Pro Piráty není participace pouze program, ale také samotný princip fungování strany. ODS byla nakloněná participativnímu rozpočtu v roce 2012, kdy exprimátor Svoboda hovořil o tom, že na něj vyčlení 10 milionů Kč. To se však nestalo a ODS změnila názor. Svobodní sice chválí projekt Plánuj Letnou! sdružení Anthropictures ( to se podílelo na práci na Praze 14, či na projektu Nábřeží žije!), polem pro participaci je pro ně namísto plánování investic města rušení “špatných rozhodnutí” politiků prostřednictvím lidového veta. Místo participativního rozpočtu prosazují (pro Auto*Mat nejasný) systém “voucherů na kulturu, na sport”, díky kterým by občané mohli ovlivňovat přerozdělování prostředků na kulturní a jiné instituce města pravděpodobně tržně na základě toho, kolik přijde diváků a návštěvníků do té které instituce.
Cílem Hnutí pro Prahu v oblasti participace občanů na správě a rozvoji města je především přesunout více pravomocí na městské části, což je prý krok blíže občanům. (Pozn. Auto*Matu: Přesun pravomocí mezi orgány městské správy má však k občanské participaci daleko. Zároveň, MČ jsou vzhledem k svému počtu snáze korumpovatelné než magistrát a mají v mnoha oblastech ještě menší kapacity a odbornost než centrání radnice.)
Podle Pavla Činčery (DJK) lidem není umožněno participovat na tom, jak bude vypadat jejich okolí. Veřejná slyšení nad hotovými projekty jsou dle něj nedostatečný nástroj. Např. plánování nebo úpravy parku by se měly realizovat ve spolupráci s lidmi, kteří v místě bydlí a to přímo na místě a hlavně včas, než se začne zpracovávat projekt. Podobný princip se má týkat i vzhledu ulic a okolí v celé Praze. Jan Wolf z Trojkoalice míní, že lidi nejvíc trápí, že nejsou zataženi do věcí. Strany by chtěly, ale neví, jak je více zapojit. Ovšem u velkých záměrů vidí problém. Mají totiž širší dopady a odpovědnost proto musí být na zastupitelích.
Přijďte na naše další dvě magistrátní debaty:
24. 9. od 18 hodin, Café Neustadt (Novoměstská radnice, vstup z Vodičkovy) – Mobilita https://www.facebook.com/events/659550397485680/?fref=ts
2. 10. od 18 hodin, loď Tajemství, náplavka u Výtoně – Strategie a vize města, debata lídrů kandidátek https://www.facebook.com/events/1480440362209139
Spolupořádáme nebo podporujem také sérii debat na městských částech P1, P3, P5, P6, P7, P10. Více zde.
Nejnovější komentáře