Veřejný prostor zlepšíme, vzkazuje 5 kandidujících subjektů, které mají alespoň 4 lidi do debat

Víte, co si před volbami myslí strana, které byste možná chtěli dát hlas, o tématu, které se denně týká všech Pražanů – o veřejném prostoru?

Auto*Mat uspořádal první ze čtyř předvolebních debat se zástupci politických subjektů, které kandidují do zastupitelstva na magistrátu. Ve středu 10. září v klášteře u sv. Jiljí na Praze 1 jsme diskutovali o veřejném prostoru. Z debaty vyšla tisková zpráva a tento článek, kde se dozvíte to nejpodstatnější, co od kandidátů zaznělo spolu s případnými korekcemi jejich nepravdivých tvrzení. Záznam celé debaty si můžete prohlédnout zde:

Debata, na které jsme mimo jiné probírali bezbariérovost, regulace reklamy ve městě, Manuál tvorby veřejných prostranství, či koordinaci městských institucí při rekonstrukcích a tvorbě ulic a náměstí, vyzněla optimisticky. Zdá se, že tyto politické strany nechtějí ztratit krok s celospolečenským vývojem a téma veřejného prostoru města je, některé více, některé méně zajímá. Jejich přítomní zástupci (Jana Plamínková – 3. na kandidátce Trojkoalice SZ – KDU-ČSL a STAN, Petr Dolínek – 2. na kandidátce ČSSD, Adam Zábranský – 3. na kandidátce Pirátů, Petr Štěpánek – 7. na kandidátce Demokraté Jana Kasla, Zdeněk Davídek – 30. na kandidátce Hnutí Pro Prahu) se v problematice celkem dobře orientují, mnoho konkrétních řešeních vidí i velice podobně. Navíc se chtějí inspirovat úspěšně fungujícími městy v zahraničí. Otázkou zůstává, nakolik jsou v rámci vlastních stran výjimkami. Tento dojem budí z přítomných i na základě vlastních prohlášení zejména ČSSD a podle pozice svého zástupce na kandidátce také Pro Prahu.

Přítomní kandidáti se shodli, že současný pražský veřejný prostor rozhodně není v dobrém stavu. Důvody vidí jedni v nerovnoměrném rozdělování peněz v oblasti dopravní politiky města: „Chceme upravit poměr investic do dopravy tak, jak ji lidé používají, čímž by šlo mnohem více peněz do veřejných prostranství, pěší a cyklistické dopravy a méně do dopravy silniční,“ prohlásil Adam Zábranský. Druzí vidí problémy v příliš centralizovaném rozhodování a důsledkem toho v nerovnoměrném rozdělování peněz mezi velké a malé městské části: „Pražské financování je nastavené zvláštním způsobem na dva balíčky: pro malé městské části a pro velké městské části. Velké městské části dostávají desetinásobek částky, co malé,“ popisuje Jana Plamínková – starostka Prahy Slivence – a podobný problém vidí i Zdeněk Davídek, kandidující především do zastupitelstva Prahy 9.

Na magistrátě by podle mínění architekta a pedagoga Petra Štěpánka z DJK, který se podílí i na probíhající aktualizaci pražského Strategického plánu, mělo působit více lidí se zkušenostmi z komunální politiky a více odborníků: “Praha byla dlouhá léta spravována laiky a proto ztrácí konkurenceschopnost. Má také jednu vlastnost: dělá věci, které mohou být jednoduché, strašně draho,” kritizoval Petr Štěpánek z DJK a připojil, že veřejný prostor je důležitý indikátor toho, jak společnost své město spravuje.

Z jedenácti oslovených kandidujících subjektů své zástupce vyslaly jen Trojkoalice, ČSSD, Piráti, Hnutí pro Prahu a DJK. Pro zajímavost: ANO a Úsvit přímé demokracie přes půlroční snahu o kontakt vůbec nekomunikují. Svobodní a KSČM zareagovali, ale komunisté postupně s komunikací přestali a Svobodní se zase ozvali až se zpožděním po první debatě. TOP 09 a ODS nedokázali splnit podmínku účasti na všech debatách: najít ve svých řadách vždy jiného zástupce pro každou ze čtyř debat., každá strana zatím nominovala pouze dva řečníky. TOP 09 primátora a radního pro dopravu Nouzu, ODS exprimátora Svobodu (chtěla ho vyslat do debat rovnou dvakrát)  a předsedu pražské ODS Humplíka.

Podrobněji o dalších podtématech: 

Financování veřejného prostoru

Primátor Hudeček v červnu prohlásil, že by po celé příští volební období chtěl dát na kvalitu komunikací v následujících čtyřech letech čtyři miliardy ročně, částku, obdobnou té, která šla dosud ročně do tunelu Blanka. Co na to přítomní? Je to moc nebo málo? “Ta částka je plně opodstatněná, protože Praha je za ty roky nesmírně zanedbaná, doslova podvyživená. V posledních 7 letech šly téměř všechny investiční peníze do tunelu Blanka. Ta suma je neuvěřitelná, byly potlačeny investice do všeho dalšího,“ komentovala pražské hospodaření Jana Plamínková, která jinak prosazuje zejména úspornost v hospodaření. Adam Zábranský tvrdí, že by měly být ubrány peníze, které jdou v Praze do silniční dopravy (na tu jde 80% ze všech dopravních investic, přestože cest, které v Praze vykonáme automobilem, je pouze 33% (cca 66% cest vykonáme MHD (42%), pěšky (22%) nebo na kole (2%), pozn. Auto*Matu). „Čtyři miliardy nejsou v rozpočtu Prahy až tak velká částka, do veřejného prostoru to není zdaleka přehnaná suma,“ uvedl Petr Štěpánek z DJK. „Veřejný prostor je katalyzátor ekonomické prosperity města, ukázka toho, jak je město kulturní a civilizované,“ dodává. „Kdyby tato částka v rozpočtu byla, 1 miliarda by měla připadnout městským částem,“ domnívá se Zdeněk Davídek. „Tato částka ale nikdy v rozpočtu nebude, je to předvolební kec,“ dodává. „Tato částka není politická, ale odborná. Pan Hudeček používá správné číslo,“ komentuje Petr Dolínek.  Číslo 4 mld., o kterém primátor mluvil, se však podle něj týká pouze povrchů silnic, což je ale sekundární problém, když tu jsou deficity v investicích do školek, parků nebo bezbariérovosti.

Bezbariérovost

Tento rok bylo radou HMP schváleno, že všechny zastávky veřejné hromadné dopravy budou do roku 2025 bezbariérové. Petr Dolínek, však říká, že kvůli nedostatku peněz se slib nestihne naplnit, přestože by pro to Praha měla udělat maximum. Petr Štěpánek z DJK dodal, že i kdyby Praha byla mnohem chudší než je, oželel by tři ohňostroje a raději nainstaloval do metra několik plošin pro handicapované. V Praze se problémy řeší pouze formou složitých nákladných opatření, nikoliv efektivně. Měl by to být Dopravní podnik, který je na to dost velký, kdo by v rámci své sociální a enviromentální zodpovědnosti místo běhání maratonů zaměstnanci měl především rychle nainstalovat jednoduché plošiny pro vozíčkáře. Podle Pirátů by se rovněž nemělo pouze čekat na drahé výtahy, ale pokusit se co nejdřív zpřístupnit alespoň každou druhou zastávku nebo zřídit dočasnou autobusovou linku. Podle Jany Plamínkové se odstranění všech bariér v metru – vzhledem k tomu, že mnohde se již pokročilo – stihnout do roku 2025 dá a pakliže se budou dávat 4 miliardy na povrchy ulic, i na povrchu se v rámci rekonstrukcí ulic naplnění koncepce vzhledem k dnešním technickým požadavkům stavebních úřadů stihnout musí.

Manuál tvorby veřejných prostranství

Tento rok vydaný Manuál tvorby veřejných prostranství z dílny IPR (Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy) – jakýsi návod, jak postupovat při stavebních úpravách ve veřejném prostranství – je povinný pro instituce HMP, pro městské části je doporučený. Akceptují ho strany a udělají povinným i na městských částech? Jana Plamínková tvrdí, že Trojkoalice manuál vítá a osobně kvituje, že má jako starostka konečně nástroj, jak může na základě kvalitně zpracovaného manuálu vymáhat od městských organizací, aby doporučení manuálu naplňovali. Petr Dolínek očekává, že “jeden z prvních kroků nového primátora bude, že pozve starosty a bude žádat naplňování Manuálu,” v rámci ČSSD, která proti manuálu neprotestuje, se však takováto výzva spolustraníkům nechystá. Zdeněk Davídek ho sice považuje za cestu dobrým směrem, mylně se však domnívá, že není provázaný se stavebními předpisy a je to tedy prý pouhá snaha zalíbit se. Oproti tomu Petr Štěpánek z DJK jej považuje spolu se stavebními předpisy za progresivní a záviděníhodný počin. Piráti a DJK považují za největší výzvu donutit úředníky, kteří se doteď nepoučili z minulých chyb, aby doporučení manuálu opravdu začali naplňovat.

Pražské stavební předpisy (PSP)

Z diskuze vyplynulo, že kandidáti nejsou dostatečně seznámeni s podobou a odůvodněním nových Pražských stavebních předpisů (PSP) zpracovaných IPRem. To jim však nebrání se vůči nim ostře vymezovat. Podle Zdeňka Davídka budují “PSPčka” nová sídliště, to je však v rozporu se skutečností a jejich cíl je přesně opačný. S Petrem Dolínkem se Davídek shodl na chybějícím důrazu na občanskou vybavenost. Je však otázkou do jaké míry ji má řešit právě tento dokument. Shoda většiny diskutujících byla v nepřiměřené rychlosti projednávání předpisů s MČ i veřejností, ta však byla dle zákonných lhůt. V opozici byl pouze Petr Štěpánek (DJK), vzděláním architekt, který uvedl, že “PSP jsou nepochybně velkým, ne krokem, ale skokem vpřed”.

Regulace reklamy ve městě

Expertní skupina exprimátora Svobody doporučila Praze rozšířit regulativy na reklamu ve veřejném prostoru platné v historickém centru i do dalších oblastí. Co si o tom myslí politické strany? Podle Adama Zábranského “problém s reklamou je, jak vypadá, ne, že existuje. Agresivní reklama, třeba na lavičkách, by se měla přísněji regulovat. (…) Svítící billboard na Palackého náměstí je příkladem toho, co do města nepatří.” Petr Štěpánek z DJK vysvětlil, že reklama je městotvorný prvek. To je vidět např. v zemích jako Německo nebo Švýcarsko, kde mají vysokou grafickou kulturu. Háček je dle Štěpánka v tom, že co je vkusné a co nevkusné se špatně kodifikuje do nějakého předpisu. Je nutné, aby instituce jako magistrát nebo IPR kultivovaly podnikatelské prostředí. Petr Dolínek upřesnil, že posledních 14 dní z popudu primátora Hudečka živnostenský odbor MHMP zahajuje ve spolupráci s dalšími odbory rozsáhlou akci proti nelegální reklamě na městských částech a odbor památkové péče MHMP, který vede Jiří Skalický, velmi intenzivně zahájil kontrolu a regulaci reklamy v památkové rezervaci podle existujícího manuálu. Z popudu pražského stavebního úřadu by podle Dolínka stavební úřady městských částí měly zahájit intenzivní kontrolu a odstraňování stávajících nelegálně umístěných billboardů. Nikdo to však dosud neudělal a ani reprezentanti ČSSD na městských částech v tomto nekonají. Podle Zdeňka Davídka by se pravidla pro centrum neměla aplikovat mimo něj. Jinde by měla platit pravidla jiná, odpovídající charakteru čtvrti.

Zástupců stran jsme se ptali, v čem se v oblasti veřejného prostoru s ostatními shodnou (doporučujeme podívat se v čase 1:26:45) a v čem jsou lepší než ostatní?

Petr Štěpánek z DJK: „Za každým naším člověkem je práce, ti lidé si nemohou pokazit životopisy špatným působením na magistrátu.“

Zdeněk Davídek: „Jsme nejlepší.“

Adam Zábranský: „Jsme důslední, plně transparentní a důvěryhodní.“

Petr Dolínek: „Našich 29 ze 65 kandidátů jsou stávající zastupitelé z MČ, chtějí se věnovat MHMP jako celku pamatovat na MČ a chtějí dělat město příjemné pro každého Pražana“.

Jana Plamínková: „Víc než polovina našich kandidátů jsou zastupitelé, starostové, kteří mají odpracováno v komunální politice, to město znají zezdola. Městu pomůže, že se spojily tři strany, které se dobře svými silnými stránkami doplňují.“

Dotaz z publika: Jak při tvorbě veřejných prostranství řešit problém koordinace institucí, investorů, správců apod?

Petr Dolínek odpovídá, že nový Manuál tvorby veřejných prostranství je velký posun dál. Koordinátorem kvality staveb na úrovni MČ by měl být IPR. Investice magistrátu by měl koordinovat městský investor. Město zároveň musí zvýšit v procesu pravomoce architekta a TSK musí být jeho výkonná ruka – řízená architektem, což je myšlenka primátora Hudečka, ze kterou je mu Dolínek vděčen. Jana Plamínková tvrdí, že koordinaci musí dělat instituce na celopražské úrovni, které k tomu mají jediné kapacity. Petr Šťěpánek z DJK trefně poznamenává paradox, že město, které roky staví Blanku není schopné zkoordinovat ani výkopy kanálů.

Dotaz z publika: V čem jsou vám vzorem města, která jste dnes jmenovali?

Petr Štěpánek z DJK: Jsou konstruována tak, aby odpovídala lidskému měřítku, včetně ekonomiky, kvalifikované správy a dobré metodiky participace občanů.

Petr Dolínek: Vídeň díky tomu, že se umí postarat o bezdomovce a řešit jejich problémy.

Jana Plamínková: Vídeň. Umí dát prostor lidem, veřejné prostory jsou tam velice řešené a lidé v něm mohou trávit čas, aniž by se cítili ohroženi automobily.

Adam Zábranský: New York. Lidé mají důvěru k jeho vedení a chtějí se podílet na správě města a na akcích, které jej zlepšují pro život.

Zdeněk Davídek: Barcelona. Pro různorodost, pestrost. Nebojí se nového – Gaudí.

Další odpovědi na dotazy z publika zde necháváme bez komentáře.
Přijďte na naše další tři magistrátní debaty:

16. 9., Bio OKO – Občanská participace a otevřená radnice Více info a jména panelistů najdete zde: https://www.facebook.com/events/321012511412849
24. 9., Café Neustadt (Novoměstská radnice, vstup z Vodičkovy) – Mobilita https://www.facebook.com/events/659550397485680/?fref=ts
2. 10., loď Tajemství, náplavka u Výtoně – Strategie a vize města, debata lídrů kandidátek https://www.facebook.com/events/1480440362209139

Přímý odkaz na tento článek: https://www.vemeste.cz/2014/09/verejny-prostor-zlepsime-vzkazuje-5-kandidujicich-subjektu-ktere-maji-alespon-4-lidi-do-debat/