Přípravy nového Metropolitního plánu Prahy (MPP) neprobíhají tak, jak bychom si v demokratické společnosti představovali. Na zakázku Magistrátu ho pod vedením architekta Romana Kouckého právě dopracovává tým IPRu, veřejnost však jakoby do plánu „neměla co kecat“.
Proces vzniku plánu společně s organizací Arnika dlouhodobě sledujeme a na zpracovatele plánu máme mnoho relevantních otázek a pochyb ohledně dodržení ochrany veřejného zájmu. IPR nám však už rok na naše otázky odmítá odpovědět.
Proto jsme IPRu, resp. jeho řediteli Ondřeji Boháčovi, včera (13. 7. 2017) spolu s Arnikou odeslali otevřený dopis včetně nezodpovězených dotazů. Přiložili jsme i analýzu MPP, kerou jsme spolu s Arnikou vypracovali.
Současně jsme médiím rozeslali následující tiskovou zprávu:
„Pražané mohou v těchto dnech testovat nové lavičky a odpadkové koše, k zásadnějším tématům ovšem Institut plánování a rozvoje (IPR) veřejnost nepustí. Ve svém návrhu Metropolitního plánu Prahy (MPP) zapomíná mj. na ochranu životního prostředí i hromadnou dopravu a na otázky a připomínky nereaguje. Spolky Auto*Mat a Arnika proto společně vypracovaly analýzu návrhu MPP a spolu se souborem 43 otázek ji posílají v otevřeném dopisu řediteli IPR, Ondřeji Boháčovi.
Proč IPR nezveřejňuje potřebné informace a nezapojuje veřejnost už od raných fází konceptu? S jakými dopravními intenzitami plán počítá, proč nebere v potaz jinou než automobilovou dopravu, nebo jak hodlá bojovat proti ohřívání metropole? To všechno zajímá spolky Auto*Mat a Arniku, které hlídají územní plánování v Praze už řadu let. Obě organizace se od loňského zveřejnění návrhu MPP marně dožadují odpovědí.
“Úkolem dobrého územního plánu není jen umožnit výstavbu, ale především myslet na to, aby se Pražanům v jejich městě dobře žilo. Metropolitní plán jednoduše musí sledovat veřejný zájem – chránit zdraví, řešit dostupné bydlení, naplánovat město, které bude příjemné mladým, rodinám i seniorům. Musí myslet i na stromy a na vodu a také na to, že v budoucnu nás mohou sucha a horka trápit víc než nyní. Proto se ptáme odpovědných úředníků, jak mysleli při plánování na občany. Doposud totiž Metropolitní plán působí spíše jako velké dílo architektů a nikoli jako dohoda s těmi, kdo město užívají,” říká Vendula Záhumenská z Arniky a dodává:
“Dobrý plán se připravuje ve spolupráci s lidmi a ne jim navzdory a za zavřenými dveřmi s tím, že veřejnost nemůže vidět ani spis.”
“Není nám jasné, z čeho IPR vychází ve svém předopokládaném dopravním vývoji města. Z toho mála, co se dá vyčíst přímo z návrhu, MPP rozhodně nepůsobí dojmem dlouhodobé udržitelnosti,” dodává Vratislav Filler ze spolku Auto*Mat.
Další otázky spolků adresované zpracovateli územního plánu se týkají například uvažovaných kapacit parkovišť P+R, přiměřeného zahuštění města, významu klimatické zeleně, zlepšování čistoty ovzduší nebo snižování uhlíkové stopy.
Obě organizace vědí, že chyby v územním plánování bývají drahé – závažná pochybení zpracovatelů mohou způsobit, že plán zruší soud a Praha se ocitne ve stejné situaci jako v roce 2007, kdy se začal připravovat koncept plánu Pavla Béma.
Proto očekávají, že se jejich otázkami, podněty či požadavky bude zpracovatel územního plánu zabývat ještě před zahájením zákonného veřejného projednání. Tím se předejde zbytečným konfliktům a prodlužování samotného procesu projednávání MPP.
“Doufáme, že IPR konečně otevře diskusi odborníkům i laikům a dá možnost všem, kterých se Metropolitní plán a život v Praze týkají, aby se vyjádřili. Úkolem Prahy je chránit především své občany a jejich zájmy a doufáme, že Metropolitní plán bude k tomuto cíli směřovat,” zní stanovisko spolků.
Tématu se Auto*Mat věnoval už v roce 2016 např. zde.
Přílohy:
Příloha č. 1: Vybrané otázky Ondřeji Boháčovi, řediteli IPR
- Jak je v souladu s konceptem vyváženosti dopravního řešení deklarovaném v MPP definice metropolitních priorit pouze pro individuální automobilovou dopravu?
- Jaký je cílový podíl individuální automobilové dopravy (IAD) a veřejné hromadné dopravy (VHD) uvažovaný v MPP?
- Proč MPP (v rozporu se svým zadáním) nevymezuje veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření?
- Proč MPP (v rozporu se svým zadáním) nepracuje s regulačními plány? Bude návrh obsahovat zadání regulačních plánů?
- Jakým způsobem budou využity připomínky a námitky zaslané ke Konceptu územního plánu z roku 2009?
- Byly v MPP zohledněny požadavky Programu zlepšování kvality ovzduší aglomerace Praha – CZ 01 z července 2015? Jakým způsobem?
- Jakým způsobem řeší MPP cíl ze Strategického plánu, spočívající ve snížení uhlíkové stopy v roce 2030 o 40 % oproti roku 1990?
Příloha č. 2: Závěr společné analýzy
Po prostudování Návrhu MPP, stávajících platných územně plánovacích dokumentací a dokumentů s plánováním souvisejících jsme společně sestavili otázky, které obsahuje první část této analýzy.
Zveřejnění této analýzy považujeme za zahájení odborné diskuse nad Návrhem Metropolitního plánu a očekáváme, že zpracovatel MPP na naše otázky v nezbytně nutném čase odpoví a že poté budeme vést diskusi o jednotlivých tématech, kterým se věnujeme v tomto dokumentu.
Věříme, že si navzájem můžeme představit své postoje a vysvětlit si je. Máme zájem se podílet na výsledné podobě Metropolitního plánu a pomoci vytvořit dokument, který bude funkční a umožní našemu městu kvalitní rozvoj a prosperitu.
Považujeme za nezbytně nutné, aby veřejná odborná diskuse nad Návrhem MPP byla realizována ještě před zahájením oficiální zákonného projednání. V opačném případě se obáváme výrazného odporu odborné veřejnosti k MPP, kde v krajních případech hrozí neúměrné průtahy při schvalování plánu či dokonce jeho soudní rušení.
Tématické okruhy, kterými bychom se měli v debatě dále zaobírat jsou:
- veřejný zájem, jeho ochrana a rozvoj veřejné vybavenosti
- rozvoj dopravní infrastruktury v souladu s principy udržitelné mobility
- ochrana životního prostředí ve smyslu kvality života ve městě – zejména se zaměřením na omezování negativních externalit
Obecně je třeba se zabývat konkrétními nástroji a opatřeními, která umožní opravdu bezpečně a kvalitně realizovat teoretické fráze, kterými se všechny územně plánovací dokumentace jenom hemží. Je důležité nastavit fungující systém založený na osobní politické a odborné zodpovědnosti za uvádění rozvojových vizí k životu.“
foto na titulce: IPR Paha
Nejnovější komentáře