O nás, bez nás – aneb jde to vůbec s námi?

Bavme se dnes o pojmech komunita a komunitní a akční plánování. Slůvko komunita známe především ze slovníku lidí stojících na okraji společnosti v opojení drogového deliria, kteří si ve svých komunitách žijí společností nenarušovaný život. Když pomineme tyto extrémní případy, můžeme si pod komunitou představit pomyslnou hranici mezi námi (členy komunity) a těmi ostatními¹. Komunita je tedy definována společnou lokalitou (teritoriem), společnými zájmy členů a společnými podmínkami, či problémem². Takovýchto komunit máme „ve městě“ mnoho (obyvatelé jednoho domu, ulice, čtvrti, nebo celého města), avšak tvoříme-li komunitu proti „moci“, musíme si uvědomit, kam až naše komunita sahá.

Dnes se už teoreticky nemusíme jezdit bouřit až do Prahy a tam cinkat klíči jako naši rodičové, dnešní demokracie přerozděluje peníze na kraje a následně na obce (jako základní územní samosprávné celky). Nejdůležitější rozhodnutí, pro náš život ve městě, se tedy děje přímo v naší obci. Toto decentralizování toku peněz nám přineslo i pojem komunitní plánování, jež je otevřený proces zjišťování potřeb a zdrojů a hledání nejlepších řešení³, avšak s dodatkem, že na plánování musí mít možnost participovat všichni, kterých se to týká!

Vysvětleme si malý rozdíl mezi komunitním a akčním plánováním. Zatímco termín komunitní plánování najdeme vlastně v koncepci každé obce, s pojmem „akční plánování“ se dnes téměř nesetkáme. Jejich princip je podobný, rozdíl je tématu diskuze a v zúčastněných stranách.

Komunitní plánování se týká zpravidla pouze oboru poskytování služeb za strany obce a jeho princip je tedy v diskusi mezi těmito třemi stranami¹: 

•  Zadavatel – zodpovědný za zajištění služeb na daném území; jedná se tedy o zástupce (politické činitele) obce. Cílem zadavatele je, aby svým občanům zajistil potřebné služby v co nejvyšší kvalitě a současně finančně i místně dostupné
• Poskytovatelé – subjekty, které poskytují a nabízejí služby
• Uživatelé – občané města, komunita

Akční plánování berme jako druhý, obtížnější stupeň, jak nechat obyvatele mluvit do záležitostí města. Participují zde opět tři strany, avšak řešitelský problém může být jakýkoli:

• Moc – zástupci obce, politici
• Občané
• Nezávislá odborná strana

Akční plánování se osvědčilo ve světě u řady projektů, avšak je to metoda pořád nová. Laicky se jedná o veřejnou debatu na problémové téma. Je jasné, že pohled radních a občanů bývá zcela dichotomický, proto zde participuje nezávislá odborná veřejnost, která dodává do řešení problému nadhled a věcné argumenty. Takto by se měly obě strany věcně dohodnout a stanovit společné cíle, které vyhovují všem stranám. Zatímco u komunitního plánování mohou mít Zadavatelé a Poskytovatelé společné, avšak pro občany nevhodné, názory. Obě tyto metody se sice liší, ale konečně dávají prostor pro vyjádření i samotným občanům. Článek nechce přesně popsat, jek tyto metody fungují, pouze říká, že ty možnosti zde jsou! Sami si teď položte otázku, věděli jste, že pravděpodobně i vaše obec vám dává možnost vyjádřit se k veřejným problémům? Už tedy občan, který chce něco změnit, nemusí kandidovat do městského zastupitelstva, radnice nám dává i jinou možnost.

Pokud se naučíme využívat metody komunitního plánování, tak nám někdy v budoucnu bude nabídnuta možnost participovat i na akčním plánování, kdy obec bude chtít své problémy řešit se svými obyvateli a znát jejich názory. A ve fantazírování můžeme i pokračovat – Proč by se tyto metody nemohli objevit i v diskuzi s vaším zaměstnavatelem? Dále se mohou rozvíjet státní referenda a hlasy občanů budou moci někdy býti i vyslyšeny. Pokřikovat a rozčilovat se doma u televize umí každý, ale věcně zamezit stavbě elektrárny v blízkosti vaší obce zabránit bez demonstrace neumíme, ikdyž většinou ten prostor už máme, jenom o něm nevíme.

Apelujme všichni na všechny a podívejme se, jak to v naší obci chodí, vždyť jde o náš život, v našem městě…

Autor: Jakub Pavlovec

Zdroje: 

Online zdroje k tématu:

2. Komunitní plán sociálních služeb města Olomouce (2010 – 2012) – https://www.olomouc.eu/kpss/storage/1266846749_sb_kpss-2010-2012.pdf

Komunitní plánování – věc veřejná – http://www.mpsv.cz/cs/847

Kvalita komunitního plánování sociálních služeb (případová studie) – http://www.vse.cz/aop/pdf/282.pdf

Sedm kroků k zapojení veřejnosti – http://www.agora-ce.cz/dokumenty/publikace/sedm_kroku.pdf

Citovaná literatura:

– 1 – L. Zatloukal, (2008), Plánování rozvoje sociálních služeb

– 2 – A. Přihodová, (2004), Koncept komunity v komunitní sociální práci

– 3 – Ministerstvo práce a sociálních věcí, (2002), Komunitní plánování – věc veřejná