Auto*Mat, Pražské matky, Arnika, Klub Za starou Prahu, Libeňský most Nebourat, Nerozšiřovat, Holešovičky pro lidi, Anthropictures, Centre for Central European Architecture a petiční výbor „Za zlepšení Radlické radiály“ dnes odeslali otevřený dopis pražským zastupitelům, ve kterém odmítáme další odklad „zlidštění“ Severojižní magistrály. V koaliční smlouvě ukotvenou humanizaci městské dálnice odložila svým vetem primátorka Adriana Krnáčová. O humanizaci se bez výsledku hovoří už téměř deset let.
Důvodem odkladu je přesvědčení některých zastupitelů, že automobilový provoz bude humanizací omezen. To je ale omyl. Vetovaná opatření mají mít na automobilový provoz naprosto mizivý dopad. „Jedná se o harmonogram prvotních opatření, pro která je v podkladové studii ateliéru Gehl výslovně uvedeno ,zlepšení prostředí pro chodce bez zasahování do dopravní kapacity’“, píše se mimo jiné v otevřeném dopise.
„Magistrála poškozuje hlukem a smogem kvalitu života v Praze. Vedení města, které zmírnění automobilové dopravy v centru deklaruje jako jednu ze svých priorit, na ní však dnes odmítá zřídit byť jen několik nových přechodů. Co méně by veřejnost mohla chtít?“ komentuje Anna Vinklárová z Klubu Za starou Prahu.
Humanizaci severojižní magistrály Praha připravuje od roku 2009 a původně měla být zahájena se zprovozněním tunelu Blanka. Z plánů na zlepšení podmínek pro chodce v celé délce magistrály se ale realizovalo pouze několik přechodů na Praze 2. V roce 2016 byly po dlouhých průtazích zprovozněny dočasné tramvajové zastávky na Štvanici. Po zprovoznění tunelu Blanka klesla intenzita automobilové dopravy ve vnitřním městě podle údajů TSK přibližně o 8 %, tento pokles se ale postupně smazává.
„Magistrálou denně prochází přes 100 000 pěších, aut jí projede pouze 80 000 za den. Prioritou tedy mají být úpravy chodníků a doplnění přechodů tak, aby se z magistrály stal významný pražský bulvár,“ uvádí Yvette Vašourková z Centre for Central European Architecture.
O tom, zda se humanizace severojižní magistrály po téměř desítce let úvah a jednání skutečně zahájí, rozhodne pražské zastupitelstvo ve čtvrtek 22. února. Podrobnější informace k projektu humanizace magistrály i studii, kterou k postupné humanizaci magistrály vytvořila dánská kancelář Gehl Architects, si můžete prohlédnout na adrese iprpraha.cz/magistrala.
„Již od počátku devadesátých let usilujeme o změnu magistrály z bariéry roztínající historické město ve dví v komunikaci v původním významu toho slova, tedy ve spojnici umožňující obyvatelům pohybovat se pěšky bez překážky od jednoho krásného veřejného prostranství k druhému. Navrhovaná drobná opatření mohou být jedním z prvních kroků v tomto směru,“ doufá Jarmila Johnová z Pražských matek.
„Polidštění magistrály a jejího okolí je letitý dluh, který má Praha vůči svým obyvatelům a jedním z mnoha nedodržených, ale nepromlčených slibů navázaných na spuštění tunelu Blanka. Každé, i to nejmenší, opatření tohoto charakteru je krok správným směrem a je jedno, zda se bavíme o prostoru u Muzea nebo třeba o dopravní stoce V Holešovičkách,“ podotýká Michal Trník ze spolku Holešovičky pro lidi.
„S humanizací magistrály se mělo začít už dávno,“ komentuje situaci Vratislav Filler ze spolku Auto*Mat. A dodává: „Návrh rozhodně podporujeme. Ale ta opatření jsou stejně naprosto nedostatečná. Kapacita magistrály měla jít hned po zprovoznění Blanky dolů nejméně o deset procent, měly se přidat signalizace na Praze 4, aby byla doprava na magistrále dávkována hned od Jižní spojky. To teď vůbec není na stole, radní se nedohodnou ani na několika nových přechodech, které s kapacitou magistrály vůbec nehnou.“
obrázek na titulce: IPR Praha
Nejnovější komentáře