Cesta kolem světa po stopách W. Foga

Adaptační pobyt žáků 6. tříd 

V důsledku slučování z různých škol se koná na začátku školního roku adaptační pobyt dětí v mimoškolních prostorách.

Cílem tohoto pobytu je zejména:  

–    seznámit se, se svými novými třídními učiteli

–    více se poznat v kolektivu

–    na základě prožitků si uvědomit své silné stránky

–    vytvořit si pravidla třídy

–    spoluvytvářet bezpečné prostředí

Přechod dětí z 1.na 2. stupeň ZŠ s sebou přináší řadu možných problémů, změnu učitelů, více vyučujících s různým přístupem k výuce, náročnější učivo, vstup do období dospívání, který přináší změnu vztahu mezi dítětem a rodiči. Tento projekt se snaží napomoci všem zúčastněným lépe se s těmito problémy vyrovnat.

    Žáci naleznou své role v nově vznikajícím kolektivu, poznání učitele jako průvodce neobvyklých  situacích, první setkání s prvky Zážitkové pedagogiky, adrenalinových sportů a aktivit.

    Pedagogové si utvoří prvotní názor o žácích na základě speciálního programu založeného na aktivní komunikaci , spolupráci v týmu, odhodlání a překonávání hranic svých možností

    Škola zde prezentuje svoji představu o volnočasových aktivitách svým stálým i nově příchozím žákům, představuje různé akce a programy školy, doporučuje různé druhy aktivit a komunikace s dětmi v tomto věku.

Prostředky k dosažení cíle:

–  mimoškolní prostředí

–  metody zážitkové pedagogiky

–  prožitek dítěte v neobvyklých situacích

–  dokázat vyjádřit a zdůvodnit své názory

Jak už napovídá název, “CESTA KOLEM SVĚTA, aneb po stopách W. Foga“, bude celý pobyt v duch imaginárního cestování. Děti si zde vyzkoušejí své vědomosti nejen zeměpisné a přírodopisné, ale co je možná nejdůležitější, prověří své komunikační dovednosti a kolektivní spolupráci.

Jak to tedy probíhalo?

V pondělí dne 7. 9. se v 8 hodin ráno se sešli žáci 6. tříd u školy, aby se společně se svými třídními učitelkami pod ústředním vedením paní J. Kazíkové alias Lady Jane a R. Hermana alias generála Mc´Donalda vydali na seznamovací akci do rekreačního areálu Kamínka – Roštín. Nechyběli ani pomocníci – 4 elévové z 9. ročníku. Všichni se „nalodili“ do připraveného autobusu, zamáčkli slzu v oku při loučení a vyrazili. Cesta byla příjemná. Kolem 9. hodiny dorazili na místo, kde je  přivítala, Lady Jane a lord Mc´Donald. „Velitelé a styční důstojníci“ byli ubytováni ve srubu, žáci v chatkách. Sluníčko začalo pěkně hřát a u ohniště vedla rozhovor Lady Jane s Mc´Donaldem o svém nezdárném synu Willim. Děti se rozhodly, že se s nimi vypraví na cestu kolem světa hledat Williho. Rozdělení do skupin, schovali se v obrovských sudech a sepisovali zde svá očekávání a své obavy na cestě kolem světa. Poté své názory prezentovali.

Do oběda jsme pak hráli seznamovací hry a vytvořili si jmenovky. V poledním klidu, po řízečku s brambory, probíhala tvorba deníků. Děti vyráběly z papírů, klacíků, bavlnek a korálků nádherné Zprávy z cesty kolem světa. Poté šly děti na start tzv. Kimovy hry. Ve skupinkách po 8 procházely tratí, všímaly si okolí, hledaly obrázky a tzv. „fištrón“. V cíli pak měly za úkol všech 30 nalezených obrázků v přesném pořadí zapsat na papír. Hodně záleželo na zvolené taktice družstva. A kdo měl nakonec ten zmiňovaný fištrón? Terezka. Po „frgálové“ svačince jsme se na svém putování ocitli v Malé Asii. Děti se rozdělily po třídách a musely vymyslet, jak na domorodce, který jim nerozuměl. Od něj musely získat zašifrovanou zprávu. Domorodec ale nereagoval na žádné úplatky a hmotné dary, „umoudřil“ se až při pění písní.

 Po společném vyluštění zprávy na svitku se dozvěděly, že musí sestrojit prostředek, který jim pomůže překonat poušť a dostat se k Čínskému moři. Všichni se tedy daly do sestavování „nosítek“ z přírodních materiálů, tkaniček do bot, mikin a podobně, na kterých se jim do tábora podařilo hrdě donést jednoho člena skupiny.

Vysíleni a hlavně dobře pobaveni si všichni vychutnali špagety se sýrem. Poté jsme využili zastřešeného posezení a zde si vytvořili pravidla pobytu (smím x nesmím, mohu x nemohu …). Ještě před večerkou si zapsali svoje zážitky do Deníků a již za svitu měsíce si ještě zahráli společenské hry.

V úterý se snídalo v „letadle“, které pilotovaly tř. učitelky. Žáci dostali letenky a po usazení na místa jim letušky a stevardi roznášeli jídlo a pití. S menšími turbulencemi jsme se hravě vypořádali a šťastně jsme přistáli v Austrálii. V plánu jsme měli zdolání vrcholu Brda. Úkolem pro jednotlivé třídy bylo nakreslit mapu cesty na Brdo. Výstup na Brdo z roštínské strany byl velmi náročný a některé dívky došly jen s vypětím všech sil. Oběd jsme si ale nenechali ujít. Po kuřecím stehýnku s bramborami jsme načerpali sil a byli jsme připraveni vypravit se do Afriky. Cesta africkou divočinou byla záludná a vysilující. Na cestě děti čekal přechod přes bažinu, museli prolézat pavučinou, házet na cíl, jít „buší“ se zavázanýma očima, kličkovat kolem stromů v žebříku a hrát „pexeso“.

Při tom všem posilovali důvěru v sebe sama i druhé, pomáhali si a čile komunikovali. Po večeři následovalo vyhodnocení dne, zápis do Deníčků a po volné zábavě šli na kutě – s tušením, že se na ně chystá stezka odvahy. Zhruba hodinu před půlnocí začala večerní hra, kdy bylo u svíček na trase kolem tábora nachystáno 10 na sebe navazujících matematických úkolů, které měly děti spočítat a v cíli nahlásit výsledek. Ač byly příklady jednoduché, noční počítání zvládlo pouhých 11 ze 33 dětí. Strach zřejmě vykonal své!

Poslední den, ve středu, jsme po snídani vyrazili hledat indiánský poklad, neboť jsme se přesunuli do Ameriky. Podle losu šla 6. B napřed značit cestu a psát úkoly. 6. A šla po značkách a hledala 6. B. Nakonec měli společně hledat poklad. Ale díky Kubovi byl poklad velmi záhy nalezen. Naše plavba pomalu končila. I když jsme Williho nakonec nenašli, zahráli jsme si ještě pár „her na důvěru“ (se špejlemi, s míčkem, uličku důvěry…), rozloučili se s Lady Jane a Mc´Donaldem, sbalili si zavazadla a plni krásných dojmů odjížděli domů. Počasí nám po celou dobu pobytu velmi přálo, navázali jsme nová přátelství, více poznali sebe i druhé.

Myslím si, že se podařilo splnit cíl, který jsme si při přípravě projektu stanovili. Je důležité nastavit vztah mezi dětmi a školou. Dětem pomohl najít svou roli v kolektivu. Projekt může být dobrým startem k celoživotnímu vzdělávání nejenom pro žáky šestých tříd, ale i pro jejich učitele.

Autor: Rudolf Herman

student UPOL FTK Rekreologie MVČ III. ročník

Zdroje a literatura:

www.zszaaleji.cz

Krabel,J. a kol.: Sociálně psychologické hry.Portál, Praha 2001

Lokša,J. – Lokošová.: Tvořivé vyučování. Grada, Praha 2003

Hrkal,J – Hanuš,R.: Zlatý Fond her. Portál, Praha 2001