Jako zázrakem – benefiční akce na pražském Vyšehradě

Akce proběhla 26.5. 2011 od 14:00 – 22:00 na Vyšehradě v parku nedaleko kostela a Starého purkrabství. Přiznám se, že můj orientační smysl mě občas zradí a cestou na místo, kam jsem měla namířeno až na večerní program od 20:00, jsem zabloudila. Ptala jsem se na cestu, bylo mi řečeno ať jdu proti proudu lidí, které jsem míjela. Měla jsem trochu obavy, většinou když někam jdete za kulturou, obvykle lidé chodí směrem tam, nikoliv zpět. A když já přicházela davy lidí odcházely. Cestou je bylo velice pěkné pozorovat, mladé lidi s dětmi, zamilované páry v obětí a vedle nich vozíčkáře nebo jinak tělesně postižené, jak spolu kráčejí ruku v ruce. Na místo jsem ale nedorazila jen tak snadno, přestože jsem viděla davy, slyšela muziku, chybně jsem odbočila na vyšehradskou vyhlídku na Vltavu, kde také probíhala nějaké kulturní akce. Lámala  jsem si hlavu, jak tam dolů asi sestoupám, když jsem se konečně dostala na vrchol. Na štěstí jsem se dovolala kamarádce a za krátko našla ono místo konání.

Když jsem dorazila stále byla zábava v plném proudu. U vstupu v parku jsem dala dobrovolné vstupné a za odměnu dostala CD s dokumentem o Přibližování (Dokumentární film o rozpouštění bariér). Tato benefiční akce nabízela bohatý program. Pro ty co přišli hned od začátku bylo připraveno od 14:15 loutkové představení divadelního souboru Buchty a loutky. Za hodinku nato následovalo divadelní představení klientů Asistence o.s., kteří si připravili interpretaci úspěšného díla francouzského spisovatele Antoina de Saint-Exupéryho Malý princ. Od půl páté byl pro návštěvníky připraven koncert Alexandra Minajeva, Miroslava Kovaříka, skupiny Millitrio, Tam-Tam Batucada. Další hudební sekci jsem byla konečně přítomna i já. Od 20:00 nám ku poslechu i tanci hrála skupina Sketa fotr a Půlnoc. Mimo program na hlavním pódiu, bylo pro návštěvníky připraveno občerstvení, stánky s pivem, ale i výrobky klientů sdružení k zakoupení, výstava nejrůznějších prací klientů Asistence o.s., možnost zúčastnit se zajímavých soutěží, prezentace nejrůznějších sdružení a neziskových organizací na podporu tělesně handicapovaných. Program této akce byl velice pestrý.

Sama za sebe mohu hodnotit jen tu část, které jsem byla přítomna. Velice jsem si to užila. Zajímavé bylo pozorovat především lidi kolem, party mladých zdravých lidí bavících se na koncertě spolu s lidmi s nějakým tělesným postižením. Nejhezčí na tom bylo, že byste na nikom z těchto lidí nepoznali, že ho něco trápí nebo mu něco schází. Bavili se přirozeně a velice otevřeně. Já jsem program trávila mimo jiné i se svými dvěma kamarády na vozíčku a kamarádem jednoho z nich. Kluci byli velice příjemní, otevření, usměvaví. Normální mladíci, kteří se rádi baví s přáteli ve městě. Atmosféra v parku byla velice příjemná, nikdo se na nikoho nekoukal lítostivě či naopak opovržlivě. Prostě zábavné odpoledne na koncertě v parku.

O sdružení Asistence o.s., které vzniklo jako projekt Jedličkova ústavu v Praze v roce 1995, jsem slyšela poprvé, ale jeho činnost se mi velice líbí a nápad na benefiční akci, která mimochodem letos oslavila již 5. rok, je úžasný. Ráda se půjdu podívat i v příštím roce, třeba už na větší část programu a vřele bych ráda pozvala i Vás, milí čtenáři. Jsem ráda, že Praha má co se týče kulturního programu a zvláště nejrůznějších charitativních akcí velkou podporu Ministerstva kultury a podobných aktivit nabízí celou škálu.

Což takhle na návštěvu do hlavního města i za kulturou jedním vrzem?

Autorka: Eliška Hrušovská

Přílohy:

pozvánka, letáček

 (foceno mobilem za šera, špatná kvalita)

s partou kamarádů (zl. Bohouš, Tomáš, Honza, Honza, Marek, Vítek, Štěpánka a Lucka)

s mými kamarády (zl.Bohouš, Tomáš Žůrek, Jan Vacek, Jan Skalický)

 s klukama (zl. Bohouš od Tomáš Ž., já-autorka, Tomáš Žůrek, Jan Vacek)

pohled z vyhlídky u Vyšehradu