Význam a role životního stylu u zrakově postižených

Význam a role rekreace v životním stylu

Dle mého názoru by nám rekreace měla pomáhat kompenzovat negativní vlivy našeho životního stylu. Např. příliš dlouhé vysedávání u počítače či televize, které zhoršuje zrak a dlouhodobé špatné sezení způsobuje bolesti zad atd. Myslím si, že by bylo dobré, kdybychom využívali z naší moderní doby právě ty možnosti, které nám třeba šetří čas či umožňují různorodé činnosti, které ale mají zároveň kladný vztah k rozvoji našeho zdraví a obnovení duševních sil a jsou také preventivního charakteru. Bylo by velmi dobré střídat možnosti rekreace a to jak aktivního tak pasivního charakteru  jako např. pobyt v přírodě pro osvěžení ducha a nabrání nových sil či čtení dobré knihy. U aktivního charakteru bych osobně zvolila nějakou pohybovou činnost přiměřenou našemu individuu tak, aby nejen pomáhala našemu fyzickému stavu ale i zlepšovala, popř. udržovala v dobré kondici.    

Touto problematikou se zabývá kniha „Rekreologie“, ve které je vyjádřen jeden z názorů na význam rekreace jako obnovení ale zároveň podnícení dalšího rozvoje člověka (Hodaň & Dohnal, 2005).

Vliv moderní civilizace na životní styl

Pokud vezmu v úvahu, jak nás ovlivňuje společnost, ve které žijeme a jaký má na nás vliv, tak z tohoto důvodu se chci vyjádřit k moderní civilizaci a jejímu vlivu na životní styl, jelikož se to týká jak lidí s postižením, tak lidí bez, proto se zmiňuji z obecného hlediska a ne se zaměřením jen na zdravotně postižené. Myslím, že je obecně známo, že dnešní doba je plná materialismu, rozvoje technických zařízení, znečišťování životního prostředí, stresu a nezdravé stravy.  Tato všechna negativa se podepisují na našem životním stylu a zdraví. Můj pohled na tuto situaci vyjadřuje dvě východiska. Prvním východiskem je podlehnutí moderní civilizaci. Jako druhé východisko vidím vyrovnání se s nároky a vlivy dnešní doby a snahu o lepší životní styl.

Tímto mám na mysli dopady moderní společnosti na zdravotní a psychický stav člověka. Z hlediska zdravotního to vidím tak, že v dnešní době máme přehršle výrobků, které jsou vyrobeny z umělých chemických látek a našemu tělu neprospívají – spíše působí destruktivně na tělo a následně na celé zdraví. Dalším faktorem je nejen nevhodná strava, ale i nedostatečný pohyb z důvodu vyvíjející se techniky, často vedoucí k usnadňování a zpohodlňování životních potřeb a aktivit, čímž vzniká nejen hypokineze ale hlavně obezita a celkově všechny civilizační choroby. Tento názor podkládá literatura – kniha Doba jedová, kterou sepsali doktoři a toxikologové, zabývající se výzkumy ohledně vlivu potravy, léků a dalších věcí na naše zdraví. Psychický stav je ovlivňován podle mého názoru tlakem pracovním i společenským. Postupem času dochází k otupění smyslů, lenivosti a nedostatku obnovení životních sil a duševního rozvoje.  Negativní vliv naší civilizace dopadá na všechny obyvatele, kteří volný čas tráví u televize, počítače, v supermarketech a následkem toho nevěnují dostatek času pohybu v přírodě a rozvoji svého sebepoznání a sebevzdělání – v našem životě tak důležitým. Tudíž u těchto lidí je spíše životní styl ryze konzumního a pasivního a nezdravého charakteru.  Své myšlenky bych chtěla podložit na základě dokumentu – Děti konzumu (2011).
 

Vyrovnání je možné jedině tehdy, kdy kompenzujeme negativní tlak dnešní civilizace na naše zdraví a psychickou stránku. Je to cesta tzv. hledání správné cesty pro naše zdraví, klid, vyrovnanost, osvěžování našeho ducha, sebevzdělání, hledání nových poznatků a cílů. U těchto lidí bych viděla směr spíše k zdravému životnímu stylu, kde sice musí se odhodit lenost a překonávat překážky, ale za to dostanou pocit uspokojení z aktivní činnosti pro ně samé. Myslím si, že tito lidé tráví volný čas a rekreaci spíše v přírodě pro nabrání jejich životních sil a aktivním směru jak pohybovém nebo uměleckém pro rozvoj jejich ducha a zdraví.

Toto jsou mé dva pohledy na dnešní moderní civilizaci a její vliv na životní styl, ovšem je to velmi pohled velmi obecný, dalo by se to velmi rozvinout a našlo by se spousty rozporů a protikladů, ale myslím si, že jsem můj názor shrnula do určitého orientačního spektra, ovšem se tu ještě naskytuje otázka, která strana převládá. Myslím, si že je vždy nejlepší udělat si obrázek sám pro sebe.

Životní styl u zrakově postižených

Můj pohled na životní styl lidí s hendikepem konkrétně u zrakově postižených

Myslím si, že těmto lidem byly do života postaveny určité překážky, kterým se museli postavit a díky tomu si našli cesty, které nejen podpořili jejich kreativitu, iniciativu a vůli s vypořádáním se s jejich hendikepem a naučili je s ním pracovat v běžné populaci. Je zřejmé, že je to jak po psychické a u některých i fyzické stránce velmi náročné a že je to někdy činí více silnými a schopnými, než lidi potácející se pokojně v běžném životě. Tímto chci vyjádřit svou fascinaci nad tím, co lidé díky překonávaní překážek zvládnou dokázat a jak jim jejich silná vůle pomáhá být kreativní v jejich situacích a tvořit nové možnosti pro sebe – například ve sportu nebo v jiných činnostech, vedoucích k jejich rozvoji. Někdy se mi zdá, že tito lidé díky jejich někdy tíživější situaci dokážou žít plno hodnotnějším životem, jelikož dokázali vidět život jinýma očima (nadhledem k hořkosti života).  Dle mého názoru je pravda, že lidé s postižením jsou na tom i někdy lépe než lidé bez.  Využívají volný čas kvalitněji než běžná populace, a to vede k jejich rozvoji a obnově životních sil. Je to otázka na kterou se ale nedá odpovědět odhadem a diskuzí a teorií. Já si osobně myslím, že je to velmi individuální a opravdu jen záleží na nás samotných a na naší osobité síle, která nás dokáže hnát. Podle mě je sice těžší ale lepší jít cestou složitější, než jít cestou jednoduší.  Jen si dokážu tvrdit, že lidé, kteří překonali více životních nesnází, si dokáží opravdu něco uvědomit a vážit si věcí, které jsou sice obtížné, ale vedou k opravdu plnohodnotné cestě a mají kladný následek, i přes vynaložené úsilí, i když to je třeba trávení volného času rekreaci, ale chtějí využít tak účinně pro sami sebe a jejich rozvoj, aby měl hlavně kladný vztah pro ně samé.

Veškeré mé názory mohu podložit studiem knih, které se zabývají mentálními procesy jak na úrovni podvědomé, vědomé tak i nevědomé funkci a jejich vlivem na naše jednání v nejrůznějších situacích a jak na nás působí společnost a ovlivňuje nás na duševním a tělesném zdraví. Moje největší znalosti pochází od vědce B. Kafky, který je výjimečný svými objevy v experimentální psychologii, kde dělal stovky pokusů skrze hypnotický spánek a práci s podvědomím pomocí svých tzv. subjektů (citlivců). Objevil spoustu skrytých vlastností lidského podvědomí (duše) a chování lidských buněk jak v zdravém organismu tak i nemocném a následně jejich léčbu, Řešil také léčbu jako psychosomatické onemocnění na podobné bázi jako S. Freud. Veškeré zdroje knih uvádím v referenčním seznamu.

Autor: Eperješiová Michaela 

Referenční seznam:

Antonov, V. (1990). Psychická autoregulace ve východní tradici. Brno: Oáza.

Brichcín M. (1999). Vůle a sebekontrola. Praha: Karolinum.

Hodaň B. & Dohnal T. (2005). Rekreologie. Olomouc: Hanex.

Kafka, B. (1946/1999). Kultura rozumu a vůle. Olomouc: Poznání.

Kafka, B. (1960/2000). Parapsychologie. Olomouc: Poznání.

Kafka, B. (1949/2011). Nové základy experimentální psychologie. Olomouc: Poznání.

Millman D.(2004). Cesta pokojného bojovníka. Praha: Sagittarius.

Strunecká A. & Patočka, J. (2011). Doba jedová. Praha: Triton.

Terperrwein  M. (2005). Vyšší škola Hypnózy. Bratislava: Noxi.

Terperrwein  M. (2005). Pryč s kyselostí. Bratislava: Noxi.

Terperrwein  M. (2006). Mentální trénink. Bratislava: Noxi.

Děti konzumu, (2011). http://www.youtube.com/watch?v=5qZdGY3xGsg