PRAHA – Hlavní město se chystá na „Den B“, což je krycí označení pro otevření tunelu Blanka. Dědictví předchozích vedení magistrátu, které každého Pražana ročně stojí víc jak deset tisíc korun, má ale být ospravedlněno. Primátor Tomáš Hudeček (TOP09) slibuje, že otevření komplexu v dubnu příštího roku vykompenzuje řadou opatření zklidňujících dopravu v centru Prahy.
„Humanizace severojižní magistrály nebo pěší zóna na Smetanově nábřeží jsou věci, které dlouhodobě podporujeme a vítáme, že o nich město začalo seriózně uvažovat,“ uvádí dopravní expert iniciativy Auto*Mat Vratislav Filler. „Je jen škoda, že se budou realizovat až jako odpustek vykupující Prahu ze zprovoznění zbytečného megalomanského tunelu. Podobné věci se mohly udělat i bez Blanky a město by si ušetřilo pětatřicet miliard korun.“
Dřívější vedení města použilo řadu právnických kliček, aby se vyhnulo posouzení vlivu stavby na životní prostředí. Zprovoznění Blanky je sice podmíněno dostavbou vnějšího okruhu mezi Ruzyní a Čimicemi, tomu se ale město vyhne dlouhodobým provozováním tunelů v režimu zkušebního provozu. Důsledky pro obyvatele v okolí ulic V Holešovičkách, Jugoslávských partyzánů, Patočkovy a dalších budou přitom drtivé. „Provoz tunelu bude stát každý rok tři sta milionů korun [1], to by se nejspíš vyplatilo tunel vůbec neotevírat,“ spekuluje Vratislav Filler.
Aby nedošlo k zahlcení Prahy auty, je potřeba dostat do Blanky co nejvíc aut projíždějících dnes centrem Prahy. „Po severojižní magistrále tranzituje 25 000 aut, další desetitisíce si zkracují cestu přes historické centrum. Dopravní modely ukazují, že sama od sebe se na okruh nepřesunou, musí se zasáhnout do dopravního režimu,“ [2] vysvětluje Vratislav Filler.
Podstatné teď je, aby jednotlivá opatření byla co nejúčinnější. Podle názoru iniciativy Auto*Mat by proto magistrát, pokud chce Praze skutečně pomoci, měl minimálně provést první kroky humanizace severojižní magistrály, zklidnit Smetanovo nábřeží a průjezd Karmelitskou, zasáhnout do dopravního režimu na Letné i na všech komunikacích navazujících na Blanku [3].
„Megalomanské stavby jako je Blanka jsou zcela překonanou záležitostí. Byly zastaralým dopravním řešením už za éry Pavla Béma a doufejme, že jim v Praze už na věky odzvonilo,“ dodává Vratislav Filler. „Je třeba hledat inteligentní řešení a celý dopravní systém Prahy zcela přehodnotit. Nezbytná je nová dopravní koncepce řešící všechny druhy dopravy současně.“
Příloha 1: Provozní náklady tunelu Blanka
„Blanka je typický příklad. Náklady na provoz tunelu jsou 300 milionů korun ročně, takže Praha bude dál platit. Totéž s metrem A. Můžeme sice jásat, že nám přibude pár stanic, ale každá stojí na provozu 50 milionů ročně,“ řekl primátor Hudeček v rozhovoru s deníkem E15.
Příloha 2: Co se stane po zprovoznění tunelu Blanka
Z dopravní studie ÚRM – TSK-ÚDI k humanizaci Severojižní magistrály z roku 2009 vyplývá, že samotné zprovoznění tunelu Blanka nepovede automaticky ke snížení intenzity na Severojižní magistrále. Podle směrového průzkumu z roku 2005 je mezi cca 100 000 vozidly na magistrále u Muzea cca čtvrtina, která tranzituje mezi mostem Barikádníků a Jižní Spojkou. Více zde.
Příloha 3: Auto*Mat se zprovozněním tunelu Blanka doporučuje
1. První kroky na humanizaci Severojižní magistrály podle připravené roadmap, jmenovitě:
- rozšíření přechodů před Muzeem,
- přechod přes křižovatku za Muzeem
- doplnění přechodů chybějících na ramenech křižovatek při ulicích Sokolské a Legerově,
- dočasná světelná signalizace na úrovni ulice Boženy Němcové,
- zúžení jízdních pruhů na SJM na Praze 4,
- zřízení vyhrazených pruhů Bus + taxi + cyklo na Praze 4.
2. Zřízení pěší zóny na Smetanově nábřeží, omezení tranzitu Karmelitskou ulicí.
3. Úpravy dopravního režimu na komunikacích na Praze 7 tak, aby se snížila tranzitní kapacita, zejména na ulicích Milady Horákové a Veletržní.
4. Úpravy dopravního režimu na návazných komunikacích na Praze 6 a 8 (V Holešovičkách, Patočkova, Svatovítská, Jugoslávských Partyzánů, Evropská) tak, aby se zprovozněním tunelu Blanka nedošlo ke zvýšení průjezdu těmito ulicemi.
5. Zlepšení podmínek pro veřejnou dopravu v centru: Lepší preference tramvají v centru, úpravy světelných signalizací, oddělovací obruby na Vinohradské, zavedení minibusů na Starém a Novém městě.
6. Zlepšení podmínek pro pěší dopravu v centru: Drobné úpravy v křižovatkách jako je zřizování přechodů (Na Florenci), zlepšení rozhledových podmínek při přechodech, apod.
7. Zlepšení podmínek pro cyklistickou dopravu v centru: Odstranění zbytečně nesjízdné dlažby (Vodičkova), zřízení cykloobousměrek (Šeříková, Hybernská, Dejvická a další), zřízení několika stovek stojanů na Praze 1, 2, 6 a 7, zřízení cyklopruhů a piktokoridorů v místech, kde byly dříve zamítnuty.
8. Rozšíření nebo zřízení dočasných parkovišť P+R na severu a severovýchodě Prahy.
Nejnovější komentáře