Iniciativa Auto*Mat se musí důrazně distancovat od zmatečného prohlášení, že odborníci varují Prahu před uzavřením Smetanova nábřeží v článku iDnes Uzavřít Smetanovo nábřeží? raději zapomeňte, varují odborníci ze dne 21. ledna 2014.
Domníváme se, že došlo k nedorozumění, protože žádná nová studie zatím nevznikla. Naopak k dispozici jsou materiály iniciativy Auto*Mat a Magistrátu HMP. V obou materiálech se zcela jednoznačně hovoří o záměru zabránění průjezdu tranzitní dopravě, v žádném případě se nikde nejedná o „uzavření“ Smetanova nábřeží nebo Malé Strany. Smetanovo nábřeží i Malá Strana mají nadále zůstat dostupné cílové automobilové dopravě a průjezdné rezidentům, zásobování, taxislužbě a dalším vyjmenovaným typům dopravní obsluhy.
V článku obsažené konfrontační vyjádření o tom, že „záměr uzavřít nábřeží“ je nereálný, následně vyvolává falešnou představu, že to někdo skutečně kompletně „uzavřít“ chtěl.
„Ve studii se hovoří o tom, že rezidenti Prahy 1, podobně jako lidé cestující přes město v MHD, či lidé, kteří centrem autem neprojíždí, ale míří do něj, tímto získají výhodu, neboť se historické centrum zbaví kolon,“ uvádí dopravní expert iniciativy Vratislav Filler. „Obavy městských částí z kolapsu chápeme, nejsou ale na místě. Když z nábřeží a magistrály odkloníte do tunelu třicet až čtyřicet tisíc aut, centrum si naopak vydechne. Na Praze 2 a 7 se potom trochu změní směry dopravy, ale to je asi tak celé.“
V oblasti ulice Resslovy se není třeba obávat problémů, pokud by auta od severu na Smíchov jezdila Blankou a ne po magistrále. „Tunel Blanka nabídne kapacitu pro sto tisíc aut, která se ale podle dopravního modelu sama o sobě z centra do tunelu nepřesunou,“ doplňuje Filler. „Jestli se neomezí tranzit Smetanovým nábřežím, budeme mít po zprovoznění Blanky i nadále zasekané centrum a k tomu směšně prázdný tunel za 36 miliard.“
Podle iniciativy Auto*Mat i nedávného vyjádření ROPIDu se tak zlepší i rychlost veřejné dopravy, protože zmizí zpožďování tramvají způsobené zácpami, zejména na Malé Straně. Tam dnes, podobně jako na protějším břehu, i dnes víc lidí projede tramvají než automobilem.
Příloha: Co se stane po zprovoznění tunelu Blanka – podrobný popis
(citováno ze zprávy iniciativy Auto*Mat ze dne 3.12.2013, předložené magistrátu, celou zprávu najdete zde: http://www.auto-mat.cz/wp-content/uploads/zprava_nabrezi_trvaly.pdf )
Předkládáme zde hrubou analýzu dopravního vývoje v případě, že společně se zprovozněním tunelu Blanka dojde k zabránění tranzitu Smetanovým nábřežím a Malou Stranou.
Se zprovozněním Blanky vznikne obrovská využitelná kapacita, která bude stávající dopravou zatížena jen velmi málo. Na to, co v této části Prahy dnes jezdí (a dokonce i na to, co se tam po zprovoznění naindukuje z vnějšího obvodu města), by Blanka stačila v polovičním profilu, a tak zde vzniká volný prostor přibližně pro 50 tisíc aut denně.
Na severojižní magistrále u Muzea projede podle směrového průzkumu přes 20 tisíc aut, která mají počátek i cíl cesty mimo oblast Pelc-Tyrolka – Jižní Spojka a mohou tedy centrum Blankou objet. To udělají, bude-li kapacita SJM využita jinými cestami nebo snížena – viz dále. Tím vytvoří prostor pro objezd Smetanova nábřeží a Malé Strany (byť poněkud limitovaný) i na magistrále. V menší míře ubude tranzit (míněna doprava bez počátku / cíle mezi Smíchovem a SJM) i na Jiráskově mostě.
Odvedení tranzitu ze Smetanova nábřeží a Malé Strany uvolní návazné komunikace (nábřeží Edvarda Beneše, Chotkovu, Dvořákovo, Masarykovo a Janáčkovo nábřeží, Holečkovu a další), tím více, čím blíže k historickému centru. Na severu mohou tyto snadno změnit svou funkci z „radiál“ na „tangenty“ – jinými slovy, díky odvedenému tranzitu je bude možné využívat namísto zde chybějící kapacitní spojnice, a také jako přivaděče z centra ke kapacitním komunikacím.
V souvislosti s úbytkem aut na obou koncích Malé Strany se zkrátí zdržování tramvají na nesignalizované části křižovatky Klárov. Kolony nebudou zdržovat tramvaje ve Štefánikově před křížením s Kartouzskou. Méně aut na Dvořákově nábřeží pomůže autobusu 207.
Uvolnění kapacity na Jiráskově mostě nebude ovšem tak velké (nepochybně méně než 10 000 vozidel), aby se většina bývalého tranzitu přes historické centrum přelila právě sem. Převážná většina pojede nejvíce žádoucím způsobem: Strahovským tunelem a Blankou. Zůstává tak stále i prostor pro základní humanizaci severojižní magistrály. Uvolnění kapacity na Jiráskově mostě pomůže autobusu 176.
Zatímco kapacita komunikací jako takových bude pro takovouto redistribuci dostačující, problémy se mohou vyskytnout na křižovatkách, kde posílí (a nebo naopak oslabí) některá odbočení. Bude tedy nezbytné zasáhnout do režimů světelných signalizací (namátkou Letenské náměstí, severní předmostí Štefánikova mostu a některé křižovatky na Smíchově). Možná bude někde výjimečně potřeba upravit řazení, to je ale všechno.
Jakkoliv časově nebude docházet k větším jak několikaminutovým rozdílům v jízdním čase, část řidičů může tento stav přivést k používání alternativní dopravy. Zahraniční zkušenosti s dopravním zklidňováním přinášejí zpravidla překvapivé snížení celkového objemu automobilové dopravy v oblasti. Uvolnění Karmelitské a Smetanova nábřeží zlepší pravidelnost tramvají (zejména na Malé Straně), a okrajově zlepší i podmínky pro jízdu na kole.
Analýza ukazuje, že dojde pouze k redistribuci trasování cest vykonaných automobilovou dopravou a omezení jejich počtu bude minimální.
Nejnovější komentáře