Tato tisková zpráva je reakcí iniciativy Auto*Mat na tiskovou zprávu Hlavního města Prahy z 29.7.(http://www.praha.eu/jnp/cz/o_meste/magistrat/tiskovy_servis/tiskove_zpravy/namestek_primatora_nouza_oprava.html).
Praha – Je velmi pravděpodobné, že za městem avizovanou „rekonstrukcí“ Libeňského mostu se ve skutečnosti skrývá jeho rozšíření na 2 + 2 pruhy. Záměr rekonstrukce Libeňského mostu byl totiž v této podobě připravován již zhruba od roku 2000. Takové rozšíření ale není městotvorné (1) a vytvoří nežádoucí průtah Holešovicemi a Libní (2). Krom toho bude nenávratně ztracena historická hodnota mostu (3).
Problémem případného rozšíření mostu jsou špatné návaznosti na obou březích (4). Rozšíření mostu má být v budoucnu doplněno prodloužením komunikace pro automobilovou dopravu přes Palmovku až k Balabence (2). V případě ucpání Pelc-Tyrolky, které má být po zprovoznění Blanky na denním pořádku, by takový průtah sloužil jako východní pokračování tunelu Blanka přímo ulicemi Holešovic a Libně.
Špatný technický stav Libeňského mostu si žádá rychlé řešení. V minulosti se uvažovalo i o rekonstrukci mostu bez jeho rozšíření. I kdyby se tím rekonstrukce mostu ještě poněkud odložila, je to pořád lepší než zbytečně prostavět něco kolem miliardy, zničit nenávratně unikátní památku a zadělat si na další zhoršení dopravní situace v širším centru města.
Otázkou také je, jak a zda vůbec se k záměru (vzhledem k jeho stáří) mohl vyjádřit Institut plánování a rozvoje. Připravované rozšíření Libeňského mostu ostatně není jediným záměrem, ležícím léta v šuplících Technické správy komunikací, který by potřeboval zásadně přehodnotit (5).
Přílohy
(1) Neadekvátní proporce rozšířeného mostu
Stávající profil mostu nabízí, vzhledem k intenzitám, přiměřený a naprosto dostatečný prostor veřejné, automobilové i bezmotorové dopravě. Cyklistická doprava může být vedena ve stávajícím profilu s použitím vyhrazených pruhů a široké chodníky mohou zůstat vyhrazeny pouze pro pěší. V případě rozšíření mostu dojde jednak k vytvoření naprosto neadekvátní kapacity pro automobilovou dopravu, jednak se zúžením chodníků na 2 – 2,5 metru zhorší podmínky pro pěší. Současně nebude možné realizovat dobré řešení pro jízdu na kole – jízdní pruhy pro IAD i chodníky budou pro koexistenci s jízdními koly příliš úzké.
(2) Riziko vzniku průtahu přes Holešovice a Libeň
Na Praze 8 se v rozporu s názorem místních obyvatel uvažuje o protažení komunikace přes stávající pěší zónu na Palmovce do ulice Na Žertvách (viz pozn. 3). Společně s Trojským mostem tak vzniká alternativní propojení východního ústí tunelu Blanka a křižovatky Balabenka, které může být v případě dopravní zácpy na křižovatce Pelc-Tyrolka používáno jako alternativa. Nežádoucí alternativa v podobě nového kapacitního průjezdu tisíců aut skrze kompaktní obytnou zástavbu Holešovic a Libně.
Obrázek ukazuje možný průtah Holešovicemi a Libní přes Libeňský most (červeně) na spojnici Troja – Balabenka (fialově), vyhýbající se křižovatce Pelc-Tyrolka v případě, že dojde k rozšíření mostu a vybudování návazné komunikace z Trojského mostu přes Palmovku ulicí Na Žertvách.
(3) Hodnota Libeňského mostu
Citujeme ze stránek Klubu za Starou Prahu (http://stary-web.zastarouprahu.cz/kauzy/libenmost/ohrtrva.htm):
Libeňský most z let 1924–1928 tvoří důležitý a jedinečný článek v souboru pražských betonových mostů, jejichž smělé oblouky obohatily v první polovině 20. století obraz Prahy. V tělese mostu se střídají mohutné náspy s klenutými betonovými úseky, kterým architekt Janák a konstruktér František Mencl vtiskli robustní, pevnou a přece dokonalou formu. Dodnes na nás Libeňský most působí krásou svých plasticky ztvárněných pilířů a oblouků na čelních stranách mostu, odvážně zavěšených schodišť, lapidárně pojatých zábradlí a stožárů veřejného osvětlení. Ve všech těchto prvcích se projevil Janákův cit pro čistý architektonický tvar.
(4) Problematické návaznosti Libeňského mostu
Most nemá v současnosti kapacitní návazné komunikace ani na Praze 7, kde pokračuje dvojpruhovými ulicemi Jankovcovou a Dělnickou, ani na Praze 8, kde je v současnosti napojen na kolmou ulici Voctářovu. Na Praze 7 prakticky nelze uvažovat o zkapacitnění návazných komunikací bez toho, aby vznikl průtah podobný například ulici Bělocerekevské na Praze 10. Na Praze 8 se aktuálně uvažuje o protažení komunikace přes stávající pěší zónu na Palmovce do ulice Na Žertvách (viz pozn. 1), proti čemuž se vyslovili místní obyvatelé v rámci nedávno dokončeného participačního projektu Palmovka jinak (http://8jinak.cz/content/palmovka-jinak-vystupy-participacniho-projektu ).
(5) TSK připravuje další sporné projekty
Připravované rozšíření Libeňského mostu je jen jedním z řady problematických záměrů, které byly v minulosti připraveny, schváleny a nyní čekají na přidělení financí. Tyto záměry (například tzv. KES – spojení Prašného mostu a Evropské) jsou morálně zastaralé, fungují především jako zkapactinění komunikací pro automobily na úkor městotvornosti a komfortu bezmotorové dopravy. Současně jsou ale téměř připravené k realizaci. V Praze tak kdykoliv mohou vzniknout zbytečné silnice v podobě, do které teprve nedávno vzniklý Institut plánování a rozvoje, jehož úkolem je koncepčně koordinovat rozvoj Prahy, nemohl během přípravy zasáhnout.
Nejnovější komentáře