Ve středu 23. září jsme se s několika pozvanými pražskými politiky a úředníky prošli po tubusu metra mezi zastávkami Rajská Zahrada a Černý Most. Procházka byla jednou z aktivit našeho projektu Praha udržitelná.
Tématem vycházky byla otázka řešení dopravních problémů centra Prahy v souvislosti s uspořádáním dopravy na hranici samotného města. Černý Most je ideální místo na vysvětlení mnoha dopravních vztahů, které vznikají na okraji velkých měst. Je zde možné nad konkrétními příklady diskutovat o možnostech řešení vztahů mezi jednotlivými způsoby dopravy, jak je efektivně rozvíjet a předcházet problémům nejen v samotném místě, ale zejména v centru Prahy.
Co bylo na programu
Sešli jsme se ve stanici metra Rajská Zahrada a vydali se nad její budovu, kde jsme se seznámili s navrhovanou realizací nové zastávky příměstské železnice Rajská Zahrada s přestupní vazbou na metro. Následně jsme se přesunuli na tubus metra spojující stanice Rajská Zahrada a Černý Most, na kterém vede cyklostezka. Po ní jsme, s několika zastávkami, došli na Černý Most, kde byla po krátké diskusi ukončena oficiální část vycházky. S několika zbylými účastníky jsme se poté vydali do nedaleké kavárny a neformální debatu nad plánováním a správou města.
Proč plánovat svou budoucnost
Je na místě, abychom v minulosti zprofanovaný termín plánování vzali na milost a začali opět rozvoj našich měst regulovat a plánovat jejich růst. Do centra Prahy proudí denně statisíce aut. To, že jejich množství neustále stoupá a překračuje hranice únosnosti, není nějakou nevyhnutelnou nutností, ale pouze důsledkem špatné regulace a chybějícího plánování.
Plánování, jak je dnes v pražských podmínkách realizováno, je pouhé udržování stavu řízeného chaosu, kde má navrch ten silnější. Neexistuje smysluplný cíl, natož jednotlivé kroky, které by vedly k jeho dosažení. Neexistuje vize, kterou by přijala celá společnost, a kterou bychom mohli postupně naplňovat.
Efektivní řešení pražské dopravní situace vyžaduje přehodnocení dosavadního směru, který byl započat v šedesátých letech minulého století, tedy na počátku automobilizace české společnosti. Doba se výrazně změnila a je třeba sledovat a inspirovat se vývojem dopravní situace v metropolích západní Evropy a Severní Ameriky, kde mají fázi dopravní saturace několik desítek let za sebou, a neopakovat stejné chyby. Naše neochota poučit se a sdílet zkušenosti nás do ráje nezavede. Naopak zcela zbytečně zaplatíme za stejné chyby.
Z celého světa víme, že města, tak jak je známe a jaké je většinou chceme mít, nejsou schopna pojmout další a další nájezdy aut. Není cestou, budovat dálnice uprostřed měst, stavět podzemní parkoviště v jejich centrech a zaplavovat předměstí rodinnými domy. Tento způsob růstu je neudržitelný, nákladný a neefektivní.
Rozumná forma rozvoje se snaží o snižování poptávky po dopravě, čímž se docílí větší nezávislosti jednotlivců, zlepší se životní prostředí, zvýší se bezpečnost a kvalita života ve městě.
Naopak nové kapacitní silnice uvnitř města přitahují další a další automobily do jeho centra, lidé častěji a ve větším počtu volí pro dopravu auto a překonávají delší vzdálenosti, protože pro to mají stále se zlepšující podmínky. Nová nákupní centra a zábavní parky, která jsou stavěna vedle těchto kapacitních silnic a vnitřních dálničních okruhů, k sobě přitahují další automobily a podporují nezbytnost dopravovat se autem, jelikož neexistuje alternativní bezmotorová dopravní infrastruktura. Vedle toho tato centra vysávají nákupní kapacitu obyvatel města, obchody v centru přicházejí o své zákazníky a krachují. Kruh se uzavírá a ve městě se zhoršuje dopravní situace, dostupnost, ovzduší a kvalita života obecně. Náklady na nové dopravní stavby a údržbu existujících rostou nad možnosti městského rozpočtu.
Abychom mohli vybudovat dobrý dopravní systém, musíme nejprve vytvořit “dopravní masterplan”, který bude nedílnou součástí nového územního plánu.
Územní plán je jediným funkčním nástrojem, jak ovlivnit samotný život ve městě – kvalitu života i vyváženou potřebu dopravy. Zde se rozhoduje o volbě každodenního dopravního prostředku a o dopravních vzdálenostech mezi jednotlivými cíly každého občana či návštěvníka Prahy.
Nová železniční stanice Rajská Zahrada
Plánovanou výstavbou nové železniční zastávky Rajská Zahrada vznikne v území klíčový přestup mezi příměstskou hromadnou dopravou a pražským metrem.
Tento přestup by měl být řešen co nejkvalitněji ve smyslu jeho rychlosti a pohodlnosti pro obyvatele Středočeského kraje, kteří dojíždějí za prací do Prahy. Jde o to nabídnout jim výrazně levnější, rychlejší a komfortnější cestu do práce než je doprava vlastním automobilem.
Příměstská železnice je silným nástrojem pro řešení dopravní obslužnosti překračující hranici města a v případě, že máme cca 1 mil. osob, které se každý den dopravují do centra města, musíme vytvořit fungující a efektivní systém VHD, který zvládne pohodlně přepravit velkou většinu osob. Vznik kvalitní příměstské hromadné dopravy umožní zastavit nezvladatelný přísun osobních automobilů před hranicí města a nabídne jejich pasažérům snadný přestup na systém VHD.
Komentáře účastníků:
- Realizace lávky mezi stanicemi Rajská Zahrada je rozdělená na dvě investiční akce, aby mohlo město a SŽDC postavit svou část zvlášť a vzájemně se neblokovaly.
- Prostor benzínové pumpy, který by byl skvělý pro zázemí terminálu, P+R, apod., zatím bude ponechán, jak je.
- Bylo by zajímavé realizovat “lineární P+R” (klidně i zdarma), tj. rozšířit vozovku ve směru do centra o parkovací záliv.
Odstavná parkoviště P+R (Park and Ride)
Dnes existuje při hranici Prahy zhruba 3 tisíce odstavných parkovacích stání (z toho celkem 513 stání u metra Černý Most a Rajská Zahrada), která by měla zachytávat většinu z přibližně 550 tisíc aut mířících do centra města. Celkový počet stání P+R v Praze nedosahuje ani 3000 a je oproti srovnatelným městům podprůměrný. Vhodný počet míst na parkovištích P+R na hranicíh Prahy se pohybuje v řádu 10-20 tisíc stání.
- P+R by měly být co nejdál od centra Prahy, nejlépe ve Středočeském kraji. Na hranicích města jsou ještě oprávněné, hlouběji již kontraproduktivní.
- Je potřeba zajistit, aby se IAD, která se převede na veřejnou dopravu, ve vnitroměstě nenahradila místní IAD.
Brána do města a humanizace Chlumecké
Ulice Chlumecká nebyla s postavením Vysočanské radiály nikterak upravena. Tubus metra ji stabilizuje v podobě silniční stavby. Stojí za to otevřít debatu nad její budoucí rolí v dopravním systému města a její konkrétní podobou. Ve vzduchu tak visí nabídka, zrušit stávající stav Chlumecké jako bariéry v území a maximálně umožnit příčné propojení pro všechny druhy dopravy v jedné úrovni s ulicí.
Cyklostezka na tubusu není v kontaktu se zástavbou a je tak pro sídliště Černý most I nevyužitelná. Jistý smysl má pro sídliště Černý most II u stanice metra, jako chráněná rychlodráha mezi sídlištěm a centrem. Od Pospíchalovy ulice je stezka v kontaktu se zástavbou a směr do centra by mohl být upraven tak, aby bylo zjevné, že zde začíná město.
Účastníci z Prahy 14 poukázali, že v místě, kde končí zástavba, je plánovaný ÚSES. Zde by tak “brána do města” mohla vzniknout, včetně severojižního bezmotorového propojení Pospíchalovy a Blatské ulice.
Autobusové nádraží na Černém Mostě
Současně s výstavbou stanice metra na Černém Mostě byl také vybudován autobusový terminál pro příměstské i dálkové autobusy. Koncepčně pozitivní přístup je bohužel v tomto případě zcela zabit způsobem provedení, které má řadu problémů, což trefně shrnul architekt Adam Gebrian v pořadu internetové TV Stream – Gebrian vs. Černý most.
Nezdařilé je především provedení autobusového obratiště v podzemním podlaží, kde se čeká s výhledem do zdi a přestup mezi autobusem a metrem vede přes 3 schodiště (nebo 2 výtahy).
Za další chybu lze označit parkoviště nad obratovými kolejemi, které nemůže být využito jako P+R, protože je přístupné od sídliště a ne od Chlumecké. Na druhou stranu má toto místo potenciál pro výstavbu kapacitního patrového P+R s přímým přístupem k nástupišti stanice metra Černý Most.
Poučení z nastalé situace do budoucna je realizovat podobně složité dopravní uzly s dlouhodobou vizí. Brát v úvahu veškeré možné souvislosti a vztahy, kalkulovat s finanční a morální udržitelností a nabídnout efektivně řešený, atraktivní veřejný prostor, který budou obyvatelé a návštěvníci s chutí užívat tak, aby z toho těžilo celé město.
Příležitost ukázat změnu přístupu k podobným stavbám máme již nyní, kdy se připravuje železniční zastávka Rajská Zahrada s propojenou se stanici metra. Realizovat záměr jako pouhou lávku přes ulici Chlumecká, bez zasazení do vize podoby místa a jeho širokého okolí v horizontu několika desetiletí by byla neodpustitelná chyba a diletantství.
Nám nezbývá nic jiného než pořádat podobné vycházky, propojovat lidi i myšlenky a snažit se otevírat témata a pohledy na věci, které ovlivňují náš každodenní život a jeho kvalitu.
Nejnovější komentáře