Toto období je vymezeno vstupem do školy (6. – 7. rok) až do začátku tělesného a psychického dospívání, tj. asi do 11 – 12 let, zpravidla se kryje s prvními pěti lety školní docházky.
Podle Jobánkové et al. (2002, 93) „Předškolní období bývá někdy po vzoru Freuda nazýváno nepříliš výstižně obdobím latence.“
Důvodem je zdánlivé uklidnění doposud tak bouřlivého procesu ontogeneze – zpomalení růstu, nepříliš výrazné výkyvy psychického vývoje. Relativní „klid před bouří“ je skutečně zdánlivý. Během celého mladšího školního období probíhá vývoj neustále ku předu ve všech ohledech. Jedná se zejména o nepřetržitý kvalitativní vývoj a zdokonalování všech schopností, dovedností a poznatků o světě, ve kterém školák žije, o rozvoj poznatků, které získá o sobě samotném, upevňuje se hierarchie hodnot, postoje, charakter, roste osobnost dítěte (Jobánková et al., 2002, 93).
Autoři: Pavlína Raková, Jiří Matúš, Karel Krátký

O vývoji dítěte v předškolním věku nalezneme na těchto stránkách dostatek informací v článcích: „Předškolní věk“, „Charakteristika vývoje dítěte předškolního věku“, „Dítě v předškolním věku“ či „Život dítěte předškolního věku“, proto se dále budeme zabývat spíše charakteristikou předškoláků se syndromem ADHD, specifiky jejich vývoje i přístupu k nim. Jak název napovídá, příspěvek se zaměřuje na pohybovou aktivitu, která pokud je dobře zvolena a vedena, může být jednou z cest, jak pozitivně ovlivnit typické projevy dětí s tímto syndromem (resp. naučit je s nimi pracovat).
Autoři: Dita Lüftnerová, Jana Marečková, Adéla Dvořáčková

Ve společnosti neustále dochází k vývoji a změnám ve všech elementech kultury. S tímto jsou spojeny i proměny životního stylu, hodnotových orientací i nových identit. V současné době se nejvíce hovoří o posunu hodnot z materialistických (orientace na ekonomickou prosperitu, hmotné bezpečí, stabilní ekonomický růst atd.) k postmaterialistickým (svoboda seberealizace, možnost podílet se na důležitých vládních rozhodnutí, žít v kvalitním životním prostředí atd.). Postmoderní doba je posedlá informacemi a sebevyjádřením.

Autor: Adéla Nováková

Osmnáctého září roku 2010 byla na brněnském Náměstí svobody slavnostně odhaleny šesti metrové žulové hodiny Oldřicha Rujbra a Petra Kameníka. Návrh těchto tvůrců vybrali brněnští radní dne 18.12.2007. Hodiny jsou vytvořeny na počest obrany Brna před Švédy. Odbíjejí „brněnské poledne“ vypuštěním kuličky v jedenáct hodin což připomíná obléhání města Švédy v roce 1645. Generál Torstenson se tehdy po čtyřech měsících bojů zavázal, že když nedobude město do poledne, odtáhne. Byl blízko úspěchu, když obránci Brna lstivě odbili z chrámu na Petrově poledne už v 11 hodin. Generál splnil závazek a s vojskem se stáhl. Každý den vypadne z dvaceti čtyř tunového, brněnského orloje skleněná kulička, v mnoha barvách, jak v červeno-bílých barvách symbolizujích město Brno až po kuličky pro významné události. Brňané si tak mohou ulovit i černou kuličku Torstenssonku. Ona skleněná kulička je odkazem na legendu, že velitele obléhající armády mohla zabít jen speciální skleněná kulka odlitá o půlnoci.
Autor: Zdenka Nováková

Osada Manerov byla založena v roce 1785 rytířem Raimundem Mannerem na místě zaniklé osady Dörfle ze 13. století, která byla zničena pravděpodobně husity v roce 1433. Zpočátku zde stálo 15 domků, v roce 1826 36 domů a v roce 1924 42 domů.
Autor: Lenka Břoušková

S přibývajícím jarem, prodlužujícími se dny a vyššími teplotami, to stále více lidí láká ven k aktivnímu pohybu. Chci vám nabídnout jednu z možností kam se vypravit a prožít příjemný den s celou rodinou.
Autor: Stanislav Řehák

Studijní pobyt „Erasmus“ je určený studentům z participujících veřejných vysokých, státních, soukromých a vyšších odborných škol. Program se snaží o zkvalitnění mobility a vzdělání u studentů a zaměstnanců vzdělávacích institucí v Evropě. Česká Republika představuje 60 aktivně zapojených škol do programu. Seznam všech vysokoškolských institucí, které získaly Erasmus University Charter a jsou tak oprávněné, zapojit se do programu Erasmus, čítá na více než 3880 institucí.

Děti, mládež i dospělí s mentálním postižením představují mezi postiženými jednu z nejpočetnějších skupin, a přesto se toho o nich ví poměrně málo. Představy „normálních“ lidí o mentálně postižených bývají opředeny mnoha nejasnostmi, záhadami, předsudky a nezřídka i neopodstatněnými obavami. Poměrně často se dosud můžeme setkat dokonce i s radou, aby rodiče postižené dítě raději „dali do ústavu“. V dnešní moderní době a krokem kupředu se veškeré ústavy přejmenovaly na DOMOVY.

Autor: Jana Molerová

Vodáctví v České republice má celkem dlouhou tradici. První náznaky této volnočasové aktivity se datují někdy do druhé poloviny 19. století. Do českých vod se první kanoe dostala v roce 1875. Tehdy ji lékárník z Roudnice Ferdinand Zinke koupil od anglických handlířů společně se závodními koňmi. Tato kanoe byla na dlouhých 35 let dle dochovaných pramenů jediná. V roce 1913, konkrétně 29. Listopadu, Josef Rossler – Ořovský v kavárně u Karla IV. založil Svaz kanoistů Království Českého. Rychlého rozvoje se kanoistický sport dočkal až vznikem Československa. Vodní turistika začala expandovat a byla založena první tábořiště podél toků. Také se začaly pořádat první závody, které byly spíše maratónského charakteru. Jezdila se například trasa Záhoří – Chuchle, České Budějovice – Praha , Cholín – Praha a spoustu dalších.
Autor: Jiří Černěnko